Audi přiveze do Goodwoodu repliku předválečného Auto Unionu typu D

O rekonstrukci mechanických částí typu D se postarala anglická firma Crosthwaite & Gardiner z východního Sussexu, která má třicetileté zkušenosti s restaurováním historických vozů a stavbou autentických replik „stříbrných šípů“ s motory vzadu pro tovární muzeum Audi. Karoserie je pak dílem společnosti Roach Manufacturing, sídlící nedaleko Southamptonu.

Renovátoři v obou společnostech měli práci o to těžší, že technická dokumentace byla vyvezena po válce do tehdejšího Sovětského svazu, neboť továrna ve Zwickau patřila do sovětské okupační zóny. Tam bohužel zmizela beze stopy. I existující závodní automobily skončily kdesi v Pobaltí, zhruba před dvěma desítkami let se jeden podařilo objevit, ale zdaleka nebyl v původním stavu. Co se karoserie této verze typu D týče, dochovalo se v továrním archivu pouze několik fotografií, které měli Keith Roach a jeho lidé k dispozici. Ovšem podobným způsobem už postupovali při výrobě šatů pro šestnáctiválcový typ C, který je k vidění v továrním muzeu Audi.

Typ D byl posledním ze stříbrných šípů se čtyřmi kruhy ve znaku, malý jedenapůllitrový typ E existoval pouze jako model, vzhledem k válečným událostem na něj již nedošlo.

Déčko mělo premiéru v sezoně 1938, kdy bylo poháněno třílitrovým dvanáctiválcem o výkonu 309 kW (420 koní). Konstruktéři firmy Auto Union se pro rok 1939 rozhodli ještě zvýšit jeho výkon, a to jednoduchou cestou – přidali druhý kompresor Roots. Motor tak dával o dalších 65 koní více, tedy celkem 357 kW (485 koní). Instalace druhého mechanického dmychadla si vyžádala změny jak zádě, kde se objevily větší nasávací trubice, tak i přídě, která byla plošší.

Dvoukompresorová verze typu D vyhrála v roce 1939 dvě Velké ceny, Hermann Paul Müller zvítězil ve Francii na okruhu v Remeši, v poslední Grand Prix před druhou světovou válkou, která se konala 2. září 1939 na městském okruhu v Bělehradě, projel vítězně cílem „dábelský maestro“ Tazio Nuvolari.

Nová replika typu D nahradí na vzpomínkových akcích svou starší sestru s jediným Rootsovým dmychadlem z roku 1938, která byla postavena částečně z dobových dílů a také nalezne své místo v továrním muzeu.

Dvoukompresorové déčko pak nebude v Goodwoodu řídit nikdo jiný, než milovník a sběratel historických vozidel a kromě jiného také bubeník kapely Pink Floyd, Nick Mason. Příležitostný závodník a pětinásobný účastník slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans nebude sedět za volantem historického Auto Unionu poprvé. Již loni řídil na stejném okruhu šestnáctiválec typu C.

Na této trati se ovšem objeví letos i pětinásobný vítěz Le Mans Frank Biela, a to za volantem svého Audi A4 kategorie Superturismo, se kterým vyhrál před dvanácti lety šampionát cestovních vozů právě na britských ostrovech. Kromě toho automobilka se čtyřmi kruhy ve znaku vystaví i trojnásobného vítěze vytrvalostního klání na okruhu La Sarthe, placku R10 TDI.