Autem do Chorvatska: Kudy se vydat a co musíte vědět?

Kudy k chorvatskému Jadranu

Do Chorvatska se jednoduše řečeno jede na jih, ale možností, jak se z Česka dostat na jih, je několik. Chorvatské pobřeží totiž měří téměř 500 km. Obecně můžeme říci, že se do Chorvatska dostaneme dvěma způsoby, přes Rakousko a Slovinsko nebo přes Maďarsko.

V prvním případě je to vhodný směr pro cesty na sever Chorvatska z Prahy a převážné části Čech. Přes Maďarsko (ať už cesta vede také přes Rakousko nebo přes Slovensko) je určitě výhodnější, pokud je cílovou destinací některé z letovisek třeba ve střední a jižní Dalmácii. A to platí jak pro turisty z Brna, Ostravy či Moravy obecně, ale také z Prahy.

Jedeme přes Rakousko a Slovinsko

Vezměme si hlavní město Chorvatska Záhřeb za jakýsi neuralgický bod, ze kterého se pak cesty z Česka větví do vybraných jednotlivých letovisek. Potom nejkratší vzdálenost z našeho hlavního města urazíme na trase Praha – České Budějovice – Linec – Štýrský Hradec – Maribor – Záhřeb, tedy asi 660 km. Tato trasa je vhodná pro většinu výchozích bodů v Čechách, absolvovat ji ale z Brna či dokonce Ostravy nedává smysl, tedy pokud netoužíme po dobrodružství, rakouských památkách, pivu, vínu a dobrotách k jídlu. I když je tedy nejkratší, rozhodně ne nejrychlejší.

Především se na našem území vyhýbá dálnicím, které přijdou ke slovu až před rakouským Lincem, konkrétně jde o dálnice A1 a A9. Po cestě nás pak čekají Bosrucký dálniční tunel (5,5 km, cena 5 EUR), Gleinalmský tunel (8,3 km, cena 8,50 EUR) a Tunel Plabutsch (10 km, zdarma) a s tím spojené riziko dlouhých kolon. Placený úsek se dá objet po horských silnicích přes průsmyky Tauernpass a Katchbergpass, což nám cestu nijak dramaticky neprodlouží, avšak za cenu časové ztráty a značného převýšení, tedy i namáhání vozu a větší spotřeby. Jestliže cestujeme na Istrii, cesta ze Štýrského Hradce (německy Graz) pokračuje přes Villach a skrze tunel pod Karavankami, tedy dalších 7,20 eur, do slovinské Lublaně a dále na Istrii.

Druhou možností je vydat se přes Vídeň a Štýrský Hradec. Tato trasa je vhodná jak pro cesty z Prahy a Čech, tak i pro startovní pozici v Brně nebo třeba Ostravě. V tomto případě trasa z Prahy do Záhřebu (přes Maribor) měří 680 km, z Brna je to pak 523 km. Zatímco při cestě z Prahy z dálnice D1 u Jihlavy uhneme na Znojmo, Hatě a dále na Vídeň, z Brna se můžeme vydat přes Mikulov (jeho obchvat čekejme až v příštím roce) nebo po D2 přes Břeclav-Poštornou. Velkou časovou úsporou je v roce 2017 dokončený obchvat Poysdorfu. „Vídeňské“ trasy jsou pro cesty do Chorvatska nejčastější, ale mají také svá úskalí. Letos k nim budou patřit opravy na české D1, tradiční je překonávání vídeňského okruhu. Ošidným je také fakt, že většina trasy vede po dálnicích, tedy cesta je jednotvárná a pro řidiče únavná. Riziko mikrospánku či chyb z nepozornosti je dosti vysoké. Od Grazu je pak průběh trasy totožný s „lineckou“ variantou.

Rakousko-slovinská trasa byla nejpoužívanější, než Slovinci zavedli dosti drahé dálniční známky. I letos budou chtít za osobní auto 15 EUR na týden. Pokud tedy jedete na delší dovolenou, bude vás to stát při zpáteční cestě dalších 15 EUR. Naštěstí se letos poprvé pojede celý úsek (57 km) po dokončené Podravské dálnici A4. Slovincům se totiž po letech konečně na přelomu roku 2018/2019 povedlo otevřít poslední šestikilometrový úsek dálnice mezi Podlehnikem a hraničním přechodem Gruškovje. Právě z toho důvodu se podle nás letos poprvé vyplatí za slovinskou dálniční známku si zaplatit. Je tu ale možnost, jak se slovinským autostrádám vyhnout, tedy i ušetřit náklady. Ještě v Rakousku opustíme dálnici A9 na výjezdu 226 směr Mureck, odkud se vydáme směr slovinské město Lenart a dále pak na město Ptuj. Projedete jeho centrem, pak přes hlavní most, dále směřujte na Videm při Ptuju a směr Podhlehnik a po silničkách kolem dálnice dojedete až na chorvatské hranice. Problémem je, že se touto cestou vydává mnoho šetřivých turistů, takže na úzkých silnicích není nouze o zácpy a kolony. Zvláště v letní turistické sezóně a v dny výměny turnusů, tedy v sobotu ráno, je provoz směrem k Jadranu mimořádně silný.

Jedeme přes Maďarsko

 „Maďarská“ varianta je výhodná pro ty, kteří na cestu do Chorvatska vyrážejí z Moravy nebo míří opravdu až úplně na jih, tedy na jižní pobřeží chorvatského Jadranu. Opět se zaměříme na Záhřeb jako cílovou křižovatku, z níž se pak cesty rozbíhají do svých jednotlivých destinací.

První část cesty povede do Bratislavy. Z Ostravy se do ní dostaneme přes Brno, ale nabízí se tu i možnost vydat se přes hranice na Bytču a odtamtud pak po slovenské dálnici D1 přes Povážskou Bystricu a Trenčín do Bratislavy.

Posléze tu jsou dvě alternativy, „částečně dálniční“ po autostrádě D2 kolem Györu přes Nagykanizsu a dále do Záhřebu, což z Brna dělá zhruba 520 km. Ve hře je i „zcela nedálniční“ varianta, která měří jen asi 470 kilometrů, ale pojedete ji o dvě hodiny déle. Ušetříte přitom za slovenskou (10 EUR) i maďarskou (cca 250 Kč) desetidenní dálniční známku. Ať už zvolíte jakoukoli verzi, dejte si pozor na časté měření rychlosti maďarskými policisty.

Před cestou přes Maďarsko si můžete zkontrolovat aktuální dopravní informace i čekací doby na hraničních přechodech na http://www.autopalya.hu/. Potěší česká jazyková mutace tohoto webu.

Nastínili jsme dvě nejčastější varianty cest k Jaderskému moři. Pokud vás zajímají další informace pro cestu do Chorvatska, stáhněte si e-book na webu TipCars.com. Vedle doporučení na cesty v něm najdete např. informace o rychlostních limitech, pokutách a omezeních v průjezdních zemích.