Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Abarth
Abarth
Abarth
Abarth
10 Fotogalerie

Autonomní vozidlo Uberu nebouralo poprvé. Připomeňte si předchozí nehody aut bez řidiče

Smrtelná nehoda prototypu Uberu vyvolává otázky, nakolik ovlivní další vývoj autonomních vozidel. Prototypy firmy ale bouraly už v minulosti, zatím ne však tragicky.

Zpráva o smrtelné nehodě prototypu autonomního vozidla společnosti Uberu v arizonském městě Tempe doslova obletěla svět. Bylo to totiž poprvé, kdy následkem střetu samojezdícího vozu zemřel chodec. Autonomní prototyp Uberu však neboural poprvé, dosavadní nehody ale zatím vždy skončily jen pomačkanými plechy.

Jedna z nich se odehrála teprve před měsícem. Tehdy se autonomní prototyp Uberu střetl s jiným vozidlem v Pittsburghu. Prototyp blikal doleva, což druhý řidič vyhodnotil tak, že bude odbočovat, a tak mu vjel do cesty. Auto však podle vyjádření Uberu blikalo jen kvůli změně jízdního pruhu. Viník zatím určen nebyl, samotný operátor po nehodě tvrdil, že střetu nezabránil proto, že ani on nečekal, že mu druhé auto vjede do cesty.

Další mediálně známá nehoda prototypu Uberu se stala již loni v únoru, a to rovněž v arizonském městě Tempe. Tehdy autonomní prototyp vjížděl v pravém pruhu do křižovatky, když se střetl s protijedoucím odbočujícím vozem. Protijedoucí řidič prototyp Uberu při odbočování přehlédl, ve výhledu mu bránily stojící vozy v ostatních pruzích vedle autonomního vozu. Právě kvůli nim nereagoval ani operátor prototypu, kvůli stojícím vozidlům, čekajícím na odbočení v levých pruzích, neměl jak protijedoucí vůz vidět.

Právě v této souvislosti se ukázalo, jak bude vývoj autonomních vozidel ještě složitý. Prototyp sice jel legální rychlostí (38 mph na povolených 40 mph, tedy 61 km/h na 64 km/h) a i podjetí stojících aut bylo v tomto případě možné, přesto nedokázal předvídat, jako by to udělal živý řidič. Ten by patrně v takové nepřehledné situaci zpomalil a dával větší pozor.

Nebourala ale jen auta Uberu. Loni se třeba v San Francisku střetl samojezdící prototyp General Motors s motocyklem. Autonomní Chevrolet Bolt se pokoušel změnit jízdní pruh, když tam však nebyl volný prostor, proces ukončil. Mezitím se však v jeho pruhu objevil motocykl, s nímž se střetl. GM argumentoval tím, že motorkář neměl v pruhu co dělat, zatímco během nehody zraněný jezdec tvrdil, že auto jelo nepředvídatelně a on nedokázal odhadnout, jak se zachová.

Loni havaroval i autonomní autobus startupu Navya v Las Vegas, a to už v rámci slavnostního spuštění do provozu, když se střetl s nákladním vozem. Nikomu se nic nestalo, policie navíc označila za viníka ne techniku autobusu, ale řidiče nákladního vozidla. Ten autobus přehlédl při couvání.

Do roku 2016 se pak datuje nehoda autonomního Lexusu RX 450h společnosti Google. V kalifornském městečku Mountain View se auto snažilo vyhnout pytlům s pískem na silnici tím, že je objede druhým pruhem. Systém však počítal s tím, že ho druhý řidič do pruhu pustí, což se však nestalo. Zhruba v rychlosti 25 km/h tak narazilo do boku vedle jedoucího autobusu. Google následně přiznal, že chyba byla na straně softwaru a po zkušenostech z nehody jej upravil.

Vyšetřování tragické nehody z Tempe zatím pokračuje. Viník zatím určen není, protože chyba byla na obou stranách. Zesnulá chodkyně přecházela neosvětlenou silnici bez jakéhokoliv reflexního prvku, operátorka prototypu se zase nevěnovala jízdě a nedávala pozor, zda auto správně reaguje.

Operátorka by neosvětlenou chodkyni vedoucí kolo však stejně patrně přehlédla, otázky spíše vyvolává to, že si s obětí nebyly schopny poradit elektronické asistenty auta. Jak to že ji „neviděly“ senzory vozu? Kamera sice ve tmě nemohla chodkyni vidět, lidar ale funguje i za snížených světelných podmínek. Žena sice před auto údajně vešla neočekávaně, stejně však máme za to, že takový brzdný asistent s detekcí chodců by si s takovou jednoduchou situací měl umět poradit. Alespoň podle toho, co nám v souvislosti s ním automobilky prezentují. Chodkyně totiž vešla do vozovky z levé strany, nikoliv z pravé, a tak měly systémy dost času reagovat. Jestliže systém nerozpoznal osobu vedoucí kolo jako chodce, měl ho minimálně detekovat jako pohybující se objekt a preventivně zpomalit. To se však nestalo...

Autonomní vozidla mají být podle jejich propagátorů bezpečnější než auta s řidiči, rostoucí počet nehod jejich prototypů (způsobený však především stále rozsáhlejšími testy takových vozidel) nicméně dokazuje, že jejich vývoj ještě nějakou dobu potrvá. Vedle technických potíží ještě zbývá vyřešit fakt, jak se má vlastně automobil zareagovat ve specifických situacích, které ho na silnici čekají. Zatímco lidští řidiči umějí předvídat, prototypy něco takového nezvládají a obvykle jezdí „podle značek,“ tudíž třeba nezpomalí v situaci, při níž by si řidič dával díky svým zkušenostem pozor. Firmám vyvíjejícím tyto vozy také doporučujeme angažovat pečlivější operátory, kteří při jízdě budou opravdu dávat pozor na to, co se v okolí děje.