Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Autosafari u vojenského újezdu: Pustinou to jde jen krokem. Ale je to vzácnost!

Petr Barták Petr Barták 21. 7. 2022 • 23:10
23
Zobrazit náhledy (23)
Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Autosafari u vojenského újezdu Někdejší vesnici Zvoníčkov si stejně jako další desítky obcí už vzala příroda zpět Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Pozůstatky zaniklé vesnice Zvoníčkov Vzácný nerost hyalit nelze bez zkušeného průvodce najít

Najít v dnešní době končiny, kde se můžete dokonale vyřádit v terénu, je unikum. Proto když se naskytla možnost objet část Doupovských hor v těsné blízkosti vojenského újezdu Hradiště, neváhali jsme ani minutu!

V horkém červencovém dni se na autobusovém nádraží v Kadani setkáváme s Martinem Barešem, naším průvodcem po přístupných lokalitách Doupovských hor v těsné blízkosti jinak přísně uzavřeného vojenského prostoru na pomezí Karlovarska a Ústecka. Sedí už nachystán za volantem bezmála třicetiletého Mitsubishi L300 v oranžové kamufláži společnosti Offroadsafari, kterým si necesty Doupovska projedeme.

Hustoles

Naším prvním cílem je hustě zalesněný kopec poblíž obce Kotvina. Trasa se postupně z okresky mění na neudržovanou kamenitou cestu se stále horším povrchem. Po několika odbočeních se z ní stává sevřená stezka vedoucí do prudkého svahu. Stoupáme jen krokem a jsme rádi, že už dávno máme u „micky“ do práce zapojená všechna čtyři kola. Svahy okolo vozu porostlé jasany, duby a dalšími listnáči, doplněné pichlavým hložím a vysokou travou pomalu až do výše očí totiž vytvářejí neproniknutelnou hradbu, kterou se těžce prodíráme. Co chvíli opatrně projíždíme okolo trčících větví nebo pahýlů stromů, které se tlačí do úzkého úvozu, kam se auto jen tak tak vejde. „Už se stalo, že by vám taková překážka znemožnila cestu dál?“ ptáme se průvodce. „Proto ve voze máme pilu a další nářadí, abychom se přes taková místa dostali,“ říká Bareš. Vyzvídáme dál – havarovala expedice někdy v takovém terénu? „Za roky, co tu jezdíme, všehovšudy dvakrát. Auto nám právě v tomhle úvozu sklouzlo po mokré trávě a pahýl stromu vymáčkl okno. Naštěstí se ale nikomu nic nestalo,“ uklidňuje průvodce.

Šnečím tempem se blížíme k vrcholu kopce, cestou jsou jen dvě koleje plné kusů dřev a čedičových či znělcových kamenů, velkých jako lidská hlava. Nakonec i ty zmizí, zbývá nezřetelná stezka v trávě. Na vrchol kopce, odkud občas startují paraglajdisté, je to asi sto metrů, které už dojdeme – dál to auto nezvládne. Odměnou je nádherný výhled na údolí Ohře a Krušné hory od Klínovce až po bukové lesy nad zámkem Jezeří a dolem ČSLA.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč

Doporučujeme

Témata