Rozhledny Karlovarského kraje: Když se chcete kouknout na lázně shora
Lázeňský trojúhelník společně s některými krušnohorskými partiemi patří ke kolébkám rozhleden na našem území. Mnohé měly i zajímavý osud, například často měnily jméno.
V Karlovarském kraji – jako jediném ze všech 13 územních celků a Prahy – mají jasnou převahu rozhledny s dlouhou historií, postavené v 19. a 20. století. Sedm jich má kořeny v 19. století, dalších 11 v první polovině 20. století. Nutno však dodat, že současná podoba řady z nich se hodně liší od té úplně první. K reportážní akci jsme vzhledem k lázním zvolili luxusní DS7, schopné však zvládnout i horské partie.
Ale zpět do lázní. Zábavu pro často docela zdravé „marody“ bylo třeba najít i v minulých stoletích, takže se nelze divit, že karlovarským vyhlídkám je i hodně přes sto let. Vyhlídka císaře Karla IV. Goethova vyhlídka a Diana jsou nejznámější místa, ze kterých jsou časem prověřené nejlepší pohledy na město, případně jeho blízké okolí. Samozřejmě záleží i na tom, aby čas a nezájem úřadů nezpůsobily, že výhled zaroste stromovou zelení. Mimochodem nejstarší karlovarská rozhledna – Goethova vyhlídka – patří k těm, na kterých lze dokumentovat proměny doby a běh času. Původní název zněl Rozhledna korunní princezny Stefanie, po roce 1918 byla přejmenována po německém básníkovi na Stifterovu vyhlídku, aby po 2. světové válce dostala pojmenování po Stalinovi. Goethe se v jejím pojmenování objevil až v 60. letech 20. století, neboť německý básník sem rád chodíval.
Kromě těchto tří nejznámějších na Karlovy Vary shora můžete „kouknout“ z vyhlídek Camera obscura, Tři kříže a Petrovy výšiny, Zámecké věže v centru Karlových Varů, případně nedaleko od města z rozhleden Aberg a Bučina nad Kysilkou.
Skromnější jsou na nabídku pohledů shora další lázeňská města, Mariánské a Františkovy lázně. To ale neznamená, že tam nejsou zajímavé vyhlídky, ovšem spíš vzhledem než výhledem. Umělé hradní zřícenině napodobující středověký hrad Salingburg ve Františkových Lázních dominuje čtverhranná bašta s okrouhlou věží, ale výhled má omezen. Je na tom však lépe než místní Zámeček, což je restaurace s částečně přístupnou vyhlídkovou věží.
Rozhled tady velmi blokují okolní stromy. Rozhledny se stavěly již také v 19. století i na horách a vzhledem k tehdejšímu německému osídlení dostávaly pojmenování po germánských osobnostech. U řady z nich došlo ke změně, ale dávný sjednotitel Německa již tolik nevadil, takže v Chebu najdete Bismarckovu věž. Jméno této osobnosti nesla i další rozhledna v Ašském výběžku – nyní Háj, kterou najdete na stejnojmenné a nejvyšším vrcholu české části Smrčin. Dostupná je pěšky půl kilometru od Parku setkávání a sportu Aš – Fichtelberg, a protože se nachází v Ašském výběžku, je logicky naší nejzápadnější rozhlednou.
Jednu ze stoletých rozhleden na Karlovarsku potkal hodně zvláštní osud. Rozhledna Drsný vrch u Chlumu Svaté Máří se po zrušení pohostinství stala součástí rodinného domu a přes svůj dobrý stav je vlastně nepřístupná, respektive jen po přemluvení majitele domu. Cihlová 20 m vysoká rozhledna s boční věžičkou je ale zajímavá na pohled, stejně jako nyní obnovovaný rozsáhlý barokní areál poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény, který navrhl Kryštof Dientzenhofer v obci.
Top tip: Karlovy Vary
V textu uvádíme devět míst ve městě a okolo Karlových Varů, kam se dá vydat za rozhledem. Nejvyhledávanější je rozhledna Diana (foto). Nejvyšší místa vyhlídky Karla IV. totiž nejsou přístupná všem. Už po dokončení nejstarší karlovarské rozhledny (1876) byla kritika, že objemnější návštěvníci mají potíže se po úzkém schodišti pseudogotického altánku dostat na dva vyhlídkové ochozy. Od té doby nejen Češi sotva zhubli…
Věže kostelů, radnic, hradů a zámků
Většinu věží, ze kterých se můžete rozhlédnout v Karlovarském kraji, naleznete na zdejších hradech. Z téměř dvacítky je to více než polovina, přičemž hrad Loket nabízí jak hradní, tak Černou věž. Samozřejmě v rámci prohlídky, ovšem hrad Loket po koupi vstupenky umožňuje volnou osobní prohlídku bez průvodců. Dvě možnosti máte také v Chebu, kde kromě dvou rozhleden můžete vystoupit na chrám svatého Mikuláše (67 m, 79 schodů) nebo Černou věž Chebského hradu (18 m, 79 schodů). Kupodivu více uvidíte kvůli její poloze z nižší Černé věže. Většina přístupných věží, které jsou často „dobyvatelné“ po předchozí domluvě nebo v určitých termínech, umožňují ptačí pohled na nejbližší okolí. Dále než lokálně se podíváte zejména z hradní věže Hartenštejna u Bochova, jehož věž je vlastně moderní rozhledna (2011). Dohlédnete na Doupovské hory, Slavkovský les, Krušné hory s Klínovcem, Špičákem a Plešivcem, za nejlepší viditelnosti spatříte i Plzeňskou pánev. O tom se většině věží Karlovarského kraje může jen zdát. Kruhový výhled s dálkovou výsečí na Krušné hory nabízí ještě hradní věž Engelsburg na hradu Andělská Hora. Odměnou za výstup je i výhled městské věže Horní Blatná, ovšem na prohlídce se musíte dohodnout s městským úřadem.
Parkování do 150 m: Klínovec, Plešivec, Blatenský vrch, Diana, Třasák, Hard v Sokolově, Bleiberg, Drsný vrch, Zámeček a Salingburg ve Františkových Lázních, Lávka s rozhlednou v Chebu, Hamelika a Kamzík v Mariánských Lázních, Panská rozhledna u Drmoulu
Lanovka i výtah: Diana
Skryté skvosty
Posvátný okrsek Ostrov: Areál na okraji historického Ostrova s komplexem budov někdejší koleje piaristů byl doplňován samostatnými kaplemi a díky tomu byl posléze nazván Posvátným/Svatým okrskem. Kaple sv. Anny, pohřební mauzoleum vévodů a markrabat, je nejstarší barokní centrální stavbou na území Čech, navazující na klasická díla italské renesance. Kromě této osmiboké kaple jsou tu další, často se zajímavými expozicemi.
Zámek Chyše: Starobylé šlechtické sídlo je příkladem jedinečného soukromého úsilí o obnovu a záchranu. Při prohlídkách zažijete výjimečnou rodinnou atmosféru, navštívíte rezidentní prostory majitelů zámku, spatříte nástropní olejomalbu (1699) největšího mistra českého baroka, Petra Brandla. Občerstvit se můžete pivem z obnoveného pivovaru i v restauraci zdejšími specialitami.
Valeč: V areálu zámku Valeč, ukázce vrcholného barokního stavitelství a krajinného urbanismu, najdete teatron, což je hlediště antického divadla, přeneseně seskupení soch v určitém výjevu. V prostoru bývalé kovárny je lapidárium plastik z dílny Matyáše Brauna. Prohlídka zámku je zajímavá i tím, že se jedná o objekt uprostřed obnovy.
Bioferrata v Bečově: Na zámek Bečov míří většina návštěvníků kvůli relikviáři sv. Maura, ale Bečov toho nabízí víc. Kromě motocyklového muzea zaujme milovníky přírody Botanická zahrada, kterou do roku 1945 srovnávali s Průhonickým parkem. Od roku 2005 je obnovována a nabízí jako jediná bioferratu – unikátní stezku zaměřenou na skalní rostlinou říši. Ve třech stupních obtížnosti od horolezecké až po cestu pro rodiny s dětmi.
Autor: Tomáš Pudil
