Bazar: Volkswagen Caddy 1.6 TDI - Plně vytížený

Volkswagen Caddy už má deset let za sebou a oprávněně si vysloužilo výbornou pověst. Dlouhou výdrž hlavních komponent vozu však velmi dobře znají také prodávající, proto neváhají klesat s cenou ve vztahu ke konkurenci nejméně. Z tohoto důvodu nás velmi překvapil testovaný vůz, který během dvou let ztratil třetinu své ceny. Vůz za 235 100 korun bez daně můžeme srovnat s aktuální cenou za nový 301 612 Kč bez DPH, ale je vhodné dopočítáním příplatkové klimatizace (32 957 korun bez daně) a tempomatu (7443 Kč bez DPH) k novému vozidlu dorovnat jeho výbavu se zkoušeným.

Nájezd jako hrom

Tak velký pokles ceny musel být něčím vyvážen. Příčinu jsme našli při pohledu na ukazatel ujetých kilometrů s číslicí 131 100. Ročním nájezdem cca 70 000 km (vůz byl přihlášen až v červenci 2011) se malá dodávka naprosto vymyká všem zvyklostem. Rozměry patří spíše do města, kde by nemohla zvládnout najet 70 000 km ročně ani kdyby se u ní vůbec nevypínal motor, jak to známě u autobusů společnosti Student Agency (samozřejmě s výjimkou servisních prohlídek).

Nutné investice

Vůz dovezený ze zahraničí měl tedy „nalétáno“ tolik, že jej čekala velká servisní prohlídka s výměnou rozvodů. Je fakt, že Caddy před dvěma měsíci skončila základní záruka, a tedy nový majitel se návštěvou neautorizovaného servisu nemusí obávat o dvouletou záruku. V rámci blokové výjimky sice není nutné i v době záruky navštěvovat autorizovaný servis, avšak následné dokazovací břímě, že zásahem neautorizovaného servisu nebyla případná závada zapříčiněna, leží na majiteli vozidla. Tato obava však u zkoušeného Caddy nehrozila, ale přesto je nutné počítat s investicí kolem deseti tisíc korun.

Specialita

Na levé části přístrojové desky se nacházela trojice zelených diod, které měly hlídat funkčnost chladícího zařízení v nákladovém prostoru. V nabízeném vozidle však zůstaly pouze elektrické koncovky čnící do ložného prostoru na levé straně za řidičem. Jelikož kabely neměly připojení, trojice rozsvícených zelených kontrolek nám výstražně signalizovala, že v nákladovém prostoru nefunguje to, co už tam vůbec nebylo.

Téměř jako pokojíček

Nákladový prostor po dvouletém byť velmi intenzivním používání neměl vážný šrám. Pouze na pravém podběhu bylo odražené vrchní lakování, nicméně základní nátěr se nacházel v dobrém stavu a stačilo pouze nanést vrchní lak.

Velkou zásluhu na téměř nepoškrábané podlaze měla dřevotřísková deska o tloušťce 12 mm, která umožňovala posun břemen po podlaze bez jejího poškození.

Ideální turbodiesel

Ze sedmi pohonných jednotek dostupných pro zkoušenou poslední generaci Caddy nám do ruky padla 1.6 TDI/55 kW. Jasná volba turbodieselu při tak obrovském ročním nájezdu kilometrů je bez pochyb, v cenové kalkulaci před nákupem zkoušené Caddy mohly také hrát roli alternativní pohony 2.0/80 kW CNG či 1.6/75 kW LPG. Pokud však vůz byl provozován na neměnné delší trase a nebyla na ní plnicí stanice plynu, pak tyto varianty okamžitě postrádaly smysl.

Na stavu agregátu nás překvapila silná rez na naftových vstřikovačích, která nebývá vidět ani na osmiletých vozidlech. Během jízdy však vstřikovače pracovaly bez zaváhání. Motor startoval téměř okamžitě, běžel pravidelně a při prudkých změnách polohy akcelerátoru reagoval přiměřeně tabulkovému výkonu a točivému momentu.

Hrozba zvaná DPF

Kilometrový nájezd 130 000 km už může být také aktuální pro servis filtru pevných částic. Uzavřený systém pracuje tak, že popel ze spálených sazí postupně zaplňuje kanálky filtru a zmenšuje plochu pro průchod výfukových plynů. Roste protitlak výfukového traktu a to rozhodně není fakt k přehlédnutí. Velký počet ujetých kilometrů odkazuje na značné množství dálničních úseků, tudíž nebyl problém s regenerací filtru (spálením sazí na popel), ale brzy bude třeba jemný prášek z kanálků filtru buď dostat ven nebo pořídit nový DPF v řádu několika desítek tisíc korun.