TEST BMW 118d Sport Line – Nejmenší je nejlepší
Freddie a Adam, dva bratři, kteří mají stejné a přesto jiné auto… Reklamy mají ve zvyku přehánět, ale kampaň BMW s nečekanou přesností vystihuje rozdíly mezi dvěma verzemi nové řady 1.
První test byl seznámením s „Freddieho“ stylovým Urban Line, automatickou převodovkou a benzinovým motorem 118i. Na druhou návštěvu v redakční garáži dorazilo BMW v ostřejším provedení Sport Line, s manuální převodovkou a žádanějším turbodieselem, konkrétně 118d.
Rozdíly v designu jsou zcela evidentní. Křiklavé bílé detaily (maska chladiče, lišty v náraznících, případně na přání kryty zrcátek) ustoupily sportovní černé barvě a přidal se výraznější design kol. Nové Jedničce tyto černé prvky vysloveně sluší, stejně jako červený lak. A nutno dodat, že na živo vypadá auto o dost lépe než na fotkách.
Změny uvnitř jsou ještě výraznější. Sport Line vyměnil kontrastní šedo-černé čalounění za černou látku s výrazným rudým prošíváním. Přední sedadla mají navíc zesílené boční vedení a možnost prodloužení sedáku.
Palubní desku oživil hliníkový dekor a červená horizontální linka. Designové přiostření dokresluje nit stejné barvy na koženém potahu volantu a červený proužek uvnitř rychloměru a otáčkoměru.
Ve sportovních sedadlech se sedí na BMW jaksi přirozeněji. Pevně obejmou tělo, a to dobře ladí s těsnějším interiérem i volantem, který má i v nejvzdálenější poloze k řidiči stále blízko. Nenechte se ale zmást, přes střídmější rozměry se do interiéru snadno usadí i nadprůměrně rostlí jedinci.
bmw testy nizsistredni Na 17palcových kolech je BMW také jízdně tvrdší, přestože zachovává komfort překonávání nerovností. S většími koly a variabilním řízením (+11.350,- Kč) jde ruku v ruce sportovnější pocit z jízdy. Příplatkové řízení, a nepochybně i pneumatiky s nižším profilovým číslem, zprostředkovávají lepší zpětnou vazbu.
Nostalgické vzpomínky na minulou generaci, spojené se zatracováním té aktuální, proto nejsou nic jiného než pláč nad špatným hrobem. Nová řada 1 je stejně dobrá v zatáčkách, avšak řídí se snadněji. Zlepšení komfortu a lehčí chod řízení jsou nadstavbou ke kvalitám předchůdce. Při sportovní jízdě je novinka stejně schopná jako původní model. Na rozbité silnici může být dokonce rychlejší, a to díky zlepšenému kontaktu kol s vozovkou a výraznější směrové stabilitě dané prodloužením rozvoru.
TwinPower, co není twin
Dvoulitrový celohliníkový turbodiesel v prostřední verzi 18d o výkonu 105 kW je dobře známou veličinou. Mezigeneračně si polepšil o 20 Nm na výsledných 320 Nm, tato změna je ale jen výsledkem evolučních úprav. Označení TwinPower Turbo na krytu motor se stává už pouhým obchodním označením – 118d ho nese bez toho, aby měla dvoukomorové turbo nebo přeplňování dvěma turby.
Čtyřválec nabízí plynulý zátah z nízkých otáček, který přijde v praxi ke slovu nejčastěji. Následuje silné střední pásmo na vlně maxima točivého momentu a motor dál pokračuje až k opačnému konci otáčkoměru. V případě nutkání se nechá vytočit až daleko do červeného pole k 6000 min-1, i pro rychlou jízdu je ale plně postačující řadit před 4000 min-1.
Navzdory obejmu 2,0 litru, který je v přímém rozporu s aktuálním trendem downsizingu, dosahuje motor velmi slušné spotřeby paliva. Ale tím nemám na mysli hodnoty odečtené při jízdě konstantní rychlostí – 4,2 l/100 km při stovce (otáčky motoru 1700 min-1) a 6,0 l/100 km ve 130 km/h (otáčky motoru 2200 min-1) dnes dosahují mnohá dieselová auta.
Opravdu silnou stránkou je spotřeba v reálném provozu – ve městě jsme jezdili za 5 až 5,5 litru, dálnici D1 se podařilo projet za necelých 6 litrů a mimo město je nižší než pětilitrová spotřeba samozřejmostí. S trochou obezřetnosti se nám podařilo na testovací mimoměstské trase dosáhnout dokonce průměru 3,7 l/100 km, což je méně než udává výrobce.
Zásluhu na tom má samozřejmě vhodně poskládaná převodovka. Ta k jaksi samozřejmé přesnosti kulisy i spojkového pedálu přidává odstupňování, které v reálném provozu dokáže vytěžit ze schopností motoru maximum. Ostatně na šestku při dálniční rychlosti pracuje motor v 2200 min-1, což je tak akorát.
Manuál nedává mnoho důvodů, proč volit automat. Jakkoliv je osmistupňové ZF tím nejlepším, co se u aut v dané cenové relaci nabízí, příplatek za něj znatelně navýší cenu auta. S manuální převodovkou chybu rozhodně neuděláte, zvlášť pokud si BMW nekupujete jen pro jeho vzhled.
Závěr je asi z předchozích odstavců zřejmý. Sportovní dieselová jednička je hezčí a v celkové bilanci o kousek lepší než dříve testovaná benzinová 118i Urban Line. Nová řada 1 je proti konkurentům kultivovaná a přitom jízdně stále dost ostrá, s dieselovým motorem úsporná a díky manuální převodovce lákavá pro nadšené řidiče.
Na trhu neexistuje lepší kompaktní hatchback, než je BMW řady 1. A v případě, že nejste fanatickým zastáncem benzinových motorů, je model 118d asi nejrozumnější volbou.
Kromě několika drobností má totiž vlastně jedinou zásadní nevýhodu: politiku příplatkových výbav, které nenápadně – často tisícovku po tisícovce – navýší konečnou cenu auta klidně i o šestimístnou částku. Ale jak zaznělo posledně, za kvalitu se musí platit a BMW si svoji cenovku dokáže obhájit.
Mimochodem, příště se podíváme na zoubek základnímu modelu – benzinové 116i bez příplatkových výbav.
První cena vozu | 630.000,- Kč (116i 100 kW) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 698.750,- Kč (118d 105 kW) |
Základní cena testovaného vozu | 698.750,- Kč (118d 105 kW) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 965.500,- Kč (118d 105 kW) |
Plusy
- Ideální vyvážení komfortu a ovladatelnosti
- Přesné a přiměřeně naposilované řízení
- Nízká spotřeba paliva v reálném provozu
- Dobrý výhled všemi směry
- Pestrý výběr různých verzí a barevných kombinací
- Jediný vůz v segmentu s pohonem zadních kol
Minusy
- Vyšší základní cena, příplatky i za mnohé „samozřejmosti“
- Zbytečně složité ovládání základní verze iDrive
- Slabší výkon audia
- Lacině působící manuální nastavení sedadel