BMW i1 Isetta: Virtuální návrat bubliny

Populární Isetta byla jedním z bublinovitých vozíků 50. let minulého věku. Ty zahubil příchod levnějších miniaut, nicméně její výroba se udržela, alespoň pokud se bavíme o západním Německu, od poloviny zmiňované dekády až do sezóny 1962. U BMW ji vybavili vlastními motory, nicméně typický prvek – jediné dveře v přídi – jí zůstal z původního rodiště, Itálie. Dnes působí možná na někoho trochu podivně, já ji mám rád, je roztomilá...

Moderního následovníka si virtuálně vysnil designér Justin Hyunjung Cho. Sice tvoří v kalifornské Pasadeně, jeho jméno však jasně nasvědčuje asijský původ, konkrétně ten korejský. Svoji kreaci nazval i1, aby zapadala do současného výrobního programu divize i mnichovského výrobce. Název Isetta pochází z originálu, který původně vyrábělo italské Iso, záhy však prodalo do Mnichova licenci. A úspěšnou! A designér ještě přidal doplněk Micro City Coupé. MCC? Jak by se na takovou zkratku tvářili u Daimleru, respektive Smartu, zůstává záhadou. I když jejich Micro Compact Car už je dávno pro dva (ForTwo).

Do moderny stejně jako původních modelů i nejbližšího reálného konkurenta se vejdou maximálně dva lidé, měla by vážit 640 kg a stačí jí 2695 mm na délku. Originály měřily jen 2281 mm a byly přesně 1,3 m široké, u počítačové studie činí šířka 1514 mm a výška 1355 mm. Navrhovaný rozvor je minimalistických 1870 mm. Samozřejmě tvůrce počítá s elektropohonem místo motocyklových jednoválcových dvěstěpadesátek a třístovek s nějakými 13 koňmi (9,6 kW). Maximální rychlost 85 km/h už dnes nestačí, ve městě ano, ale co kdyby chtěla posádka vyjet za něj? S tím se tak nějak nepočítá.

Siluetu původních modelů Cho zachoval, zvolil logicky modrobílou barevnou kombinaci. Parkování je snadné, vejde se kolmo do každé mezery jako třeba starší smarty. Do přecpaných metropolí perfektní. Dokonce i dveře zůstaly v přídi, vysouvají se však včetně čelního skla směrem vzhůru přes střechu. Automaticky. Když je posádka venku, stačí ke čtyřkolové bublině přijít a zasunout nohu pod přední nárazník. Tohle už přece známe z moderních aut, jen zezadu u víka kufru. V kabině ovládací prvky nehledejte a už vůbec ne volant, který by se „zlomil“ v kloubu. Tenhle pidižvík je autonomní...

Ano, BMW i1 představuje hlavně projekt městského auta pro obyvatele megapolí. Cho uvádí zajímavé statistiky: zatímco v roce 1950 existovala na světě jen dvě města s více než desetimilionovou populací, dnes jich je 24. A neustále porostou. Auta se používají v průměru hodinu denně, 94 % lidí jezdí uvnitř samo! Designér prezentuje typického uživatele takového vozítka: čerstvou absolventku vysoké školy z předměstí Tokia, šestadvacetiletou slečnu Yui Shiono.

Počítá s využitím sdílení, konkrétně programu společnosti ReachNow, která už nyní půjčuje jízdní kola. Takže si za pár let možná budeme moci pojízdné mikro objednat prostřednictvím smarthponu. Elektromobily jsou pořád drahá legrace, car sharing představuje v tuto chvíli ideální řešení.

Foto: Justin Hyunjung Cho/Behance.net