Britská vláda zmírňuje zákaz spalovacích motorů. Hybridy zůstanou déle
Vláda Sira Keira Starmera odsunula povinnost prodávat jen auta s možností dobíjení ze sítě z roku 2030 na rok 2035. Lehká užitková vozidla budou moci být čistě spalovací právě až do roku 2035. To všechno v reakci na Trumpova cla vztahující se k automobilovému průmyslu.
Velká Británie patřila k prvním státům, které ohlásily zákaz prodeje aut se spalovacími motory na rok 2035. Klíčovým rokem je také rok 2030, kdy měl původně vstoupit v platnost zákaz prodeje takových nových aut se spalovacím motorem, které není možné nabíjet ze zásuvky. Jinými slovy, k mání měly od toho roku být výhradně plug-in hybridy či ryze elektrická auta, ať už bateriové elektromobily nebo elektromobily s palivovými články.
Regulace pro právě toto přechodné období se nyní mění, a to tak, že automobilky v něm budou moci prodávat i klasické hybridy bez možnosti externího nabíjení. Kromě toho nebudou malosérioví výrobci, kterými je právě Británie proslulá, muset plnit nařízení na 80% podíl ryze elektrických aut na svých prodejích za rok 2030.
Třetí změnou je, že automobilky budou mít větší flexibilitu ve způsobech, jak se dostat k povinnému podílu ryze elektrických aut na ročních prodejích. Ten totiž postupně roste už nyní. V roce 2024 to mělo být 22 %, což se automobilkám zhusta podařilo splnit, za rok 2025 to má být 28 %.
Změnu v pravidlech, která dost možná usnadní a zlevní život nejednomu britskému motoristovi i automobilce na tamním trhu působící, zapříčinil americký prezident Donald Trump. Uvalil totiž 25% clo na auta dovezená ze zahraničí do USA a poměrně velká část britské produkce, 27 %, se exportuje právě do Spojených států.
„Nová éra globální nejistoty znamená, že vláda musí jít dál a rychleji měnit naši ekonomiku,“ uvedl britský premiér Sir Keir Starmer. Změny v pravidlech podle něj „usnadní automobilkám přechod na výrobu elektrických vozidel“, ovšem zároveň zůstává v platnosti konec prodejů nových aut bez schopnosti jízdy na elektřinu. Výsledkem má být „pomoc ještě větší části britských spotřebitelů v přístupu k benefitům k elektromobilům s levným provozem“, cituje Starmera britský magazín Autocar, který zprávu přináší.
Cesta k reálně nižším emisím i nižším nákladům na palivo může vést právě přes hybridy, uvádí prodejní čísla britského trhu. V březnu zaznamenaly plug-in hybridy 37,9% meziroční nárůst prodeje, zbytek hybridů, tedy full hybridy a mild hybridy, v prodejích v březnu meziročně rostly o 27,7 %. Všechna elektrifikovaná vozidla tedy měla 25% podíl na trhu; bateriové elektromobily samy byly na 20,7 %.
Ohlášení změny pravidel nicméně není spojeno s přesnějším určením, co bude a co nebude možné prodávat, např. nějakým limitem emisí CO2 na kilometr, kapacitou trakční baterie nebo elektrickým dojezdem. Britské automobilky i tamní zastoupení zahraničních přitom volají po přesném určení už pět let, od chvíle, co vláda Borise Johnsona se zákazem prodejů nových aut bez elektrifikace přišla.
Přesto jsou nová pravidla jasnější. Říkají, že automobilky budou muset od roku 2030 „zajistit, aby celkové emise CO2 z naftových a benzinových aut byly o 10 % nižší oproti roku 2021“. Také konečně přišlo potvrzení, že ryze spalovací dodávky budou moci zůstat v prodeji až do roku 2035. A konečně, klesla i pokuta za nesplnění cíle týkajícího se podílu bateriových elektromobilů na všech prodaných autech. Dosud to bylo 15 tisíc liber (444 tisíc korun), nově to je stále astronomických 12 tisíc liber (355 tisíc korun) za každé spalovací auto prodané nad limit.
Britové, stejně jako všechny další evropské státy, s Trumpovým kabinetem nadále jednají o nové podobě obchodních dohod ve snaze zmírnit cla, resp. neutralizovat jejich dopad. Ministři nicméně pracují na seznamu odvetných opatření, pokud vyjednavači k dohodě nedospějí.
