Chevrolet Mi-ray: Sportovní budoucnost stoletého Chevyho

Ten má premiéru na Seoul Motor Show v jihokorejské metropoli. Proč zrovna tam? Jednoduché, celý vůz je totiž dílem GM Advanced Design Studia, které sídlí také v Soulu. Nutno dodat, že se Jihokorejci vskutku vytáhli. Auto vypadá agresivně, byť někomu možná přijdou některé linky až moc překombinované a korporátní předek respektuje současný, poněkud mohutnější styl značky.

Ale jinak – čistá radost. Určitou tvarovou inspiraci poskytly modely americké značky ze začátku šedesátých let minulého století: Corvair Super Spyder (1962) a Monza SS (1963). Dvojice pasažérů sedí hezky odděleně, volant je otevřený jako u závodních aut a otevřené dveře připomínají rozevřené nůžky, styl sportovních prototypů z Le Mans je jasně patrný. Mi-ray (v korejštině znamená budoucnost) je krátký, široký a nizounký, o všem svědčí základní rozměry 3991 x 1865 x 1100 mm. Světla jsou sestavena z moderních diod.

Aerodynamický trup připomíná moderní stíhačky. Podvozek s rozvorem 2375 mm je z hliníku, na karoserii použili konstruktéři plastické hmoty vyztužené uhlíkem a také karbon samotný. Zavěšení obou náprav obstarávají dvojité lichoběžníky. Kola mají rozměr 20, respektive 21 palců, na nich jsou obuty pneumatiky 245/35 a 295/30. A nezapomínejme na čtveřici brzd: kotoučových s vnitřním chlazením.

Přece jen je ale něco jinak. Mi-ray není poháněn žádným velkým benzinovým motorem, ani by se dovnitř nevešel. Za sedadly najdeme čtyřválcovou patnáctistovku doplněnou o dva vpředu uložené elektromotory, každý má výkon 15 kW. Lithium-iontové baterie jsou umístěny uprostřed a mají velmi nízkou kapacitu 1,6 kWh. Nabíjejí se pomocí regenerativního brzdění. Zážehový motor pohání zadní nápravu, elektromotory naopak přední. Vůz umí jet také pouze na elektřinu.

Máme tu tedy další sportovní hybrid. Důležité totiž dnes nejsou jen výkony, ale hlavně spotřeba. A ta je opravdu nízká: 3,9 l/100 km ve městě, na dálnici ještě o dvě deci méně, tedy 3,7 l/100 km. Snižuje ji rovněž funkce start-stop. Dvouspojková převodovka DCT se objede bez měniče točivého momentu obvyklého u samočinných ústrojí. Nabízí jak režim Eco, tak i sportovní mód.

Oddělená nejsou pouze sedadla, ale rovněž zavazadlové prostory pod zadními blatníky. Do každého se vejde, jak se na správný roadster sluší, pár drobností. Ještě se na chvíli posaďme dovnitř. Interiér je také ve stylu stíhaček. Broušený hliník, přírodní kůže, bílá látka a kov - takový je výčet použitých materiálů. Vnitřní prostor je obklopen pevnou buňkou z karbonu, velký důraz byl kladen také na bezpečnost posádky. Uhlíková je i konstrukce asymetrických sedadel, která se pohybují v hliníkové kolejnici.

Přístroje pracují na principu zpětné projekce, nechybí dotyková obrazovka a centrálně umístěné startovací tlačítko, po jehož stisku se všechny informace objeví na bílém podkladu, do té doby nejsou vidět. Další ovladače jsou na zmíněné středové konzole, která rozděluje vnitřní prostor, tedy pokud ji tak lze vůbec nazvat. Tradiční zrcátka byla nahrazena kamerami, které vyjíždějí z postranních oken. Ve městě spolupracují s GPS modulem. Navigace je tudíž zprostředkována v reálném čase.

Sériová výroba se pochopitelně nechystá, ale korejská divize vzešlá z bývalého Daewoo (značka končí i na domácím trhu) se má, jak je vidno, čile k světu. Jen tak dál!