Autonomní auta za rohem. Nebo je to všechno jinak?

Na Sokolovsku před pár dny koply stroje poprvé do země kvůli polygonu pro samořízená auta. Jezdit po něm mají už za dva roky a investice dosahuje 6,4 miliardy korun. Podobných polygonů brzy má být po republice několik. Jeden mimochodem plánoval i stát, Ministerstvo dopravy ale kvůli nastalé situaci s čínskou chřipkou tendr zrušilo.

To nevrhá moc dobré světlo na připravenost České republiky na příchod samořiditelných aut. Nedávná studie společnosti KPMG umístila ČR na devatenácté místo z pětadvaceti z hlediska připravenosti legislativy, technologických inovací, infrastruktury a zákaznické akceptovatelnosti.

Pozor, jede robot!

Severoamerické země jsou k testování shovívavější, speciálně v Kalifornii, která je na technologiích a novém průmyslu závislá. Legislativa je tam tak pro výrobce ušitá na míru. Jenže i tamní zkušenosti Uberu a Googlu ukazují, že ani technická připravenost není bez výhrad. Například za zhoršených povětrnostních podmínek ještě čidla chybují. Nejspíš to bez lidského dohledu ani nikdy nepůjde!

Přesto budeme už v Česku brzy autonomní vozy potkávat v běžném provozu. Centrum dopravního průzkumu nedávno vydalo katalog testovacích oblastí pro auta bez řidiče. První je mezi Prahou, Mladou Boleslaví a Ústím nad Labem Druhá vede z Brna přes Zlín do Kroměříže. Každá měří 500 km, v obou směrech tedy dohromady 2000 kilometrů.

VW a Ford ladí dohody o sdílení techniky i v době koronavirové

Katalog je pro vývojáře autonomních vozů velmi užitečný, obsahuje totiž detailní informace o každé křižovatce a komplikaci. Má to velmi zrychlit a zefektivnit testování v běžném provozu. Je v tom ale háček – skutečně autonomní vozidla zatím zůstávají písní budoucnosti. Pro nejbližší roky se počítá maximálně s rozšířením systému pro jízdu v pruzích po dálnici, kterou už dnes řada sériových aut dokáže. A řidič stále ještě musí být schopen převzít řízení. Na automatický odvoz třeba z výčepu proto ještě dlouho nespoléhejte!

Půjde vůbec někdy?

Autonomní auta se podle některých proklamací objeví v provozu už do deseti let. Podle nedávných rozhovorů s představiteli velkých automobilek taky ale možná nikdy - neodpovídá infrastruktura, mentalita lidí ani legislativa. „Rychlost nasazení autonomních aut může být ovlivněna přijetím společností, státní regulací a také cenou aut,“ vypočítává překážky Jiří Matas z Českého vysokého učení technického. Dokonce i zasvěcení stále častěji říkají, že je čeká ještě pořádně dlouhá cesta. „Uvedení autonomních vozů do reálného provozu je běh na dlouhou trať a bude trvat několik let,“ potvrzuje za největšího domácího výrobce Pavel Jína ze Škody Auto s tím, že se vývojáři automobilky v současné době plně zaměřují na takzvané systémy L2 advanced, které „jen“ v maximální míře zpříjemňují řízení a zvyšují bezpečnost posádky. Ale nedokážou přebrat za šoféra odpovědnost za řízení. Jako jeden z důvodů uvádí aktuální legislativu, která zatím nedovoluje homologovat systémy vyšší než právě L2.

Takže v rámci mladoboleslavské automobilky sice vývoj různých prototypů probíhá, ale mnohem víc je zaměstnávají novinky, které lze v současných podmínkách opravdu nabídnout zákazníkům. Řada ostatních výrobců vidí situaci podobně. To tedy opravdu nevypadá na nasazení autonomních aut do deseti let…

Stupnice automatizace

Level 0 – STARŠÍ AUTA – Řídí člověk a auto vydává jen hlášení a upozornění. Většina aut dneška.

Level 1 – MLADŠÍ VOZY – Auto ještě neumí kombinovat víc funkcí a člověk je na palubě pořád aktivní. Příkladem je adaptivní tempomat.

Level 2 – MODERNÍ VOZY – Vozidlo už dokáže korigovat samo rychlost i směr jízdy, příkladem je automatické parkování. Obsluha ale musí být vždy připravena zasáhnout.

Level 3 – ZATÍM NEDOVOLUJE LEGISLATIVA, TECHNICKY MOŽNÉ – Systém už je schopen řešit v omezené míře i krizové situace, člověk ani nemusí mít ruce na volantu. Auta už by to uměla, ale zákony zatím nedovolují.

Level 4 – UŽ SE PŘIPRAVUJE  –Pozornost řidiče už není nutná, systém za člověka dokáže převzít kontrolu, i když nereaguje.

Level 5 – BUDOUCNOST – Automobil nepotřebuje volant ani ovládací prvky, s lidskou obsluhou se vůbec nepočítá.

Audi A8 se autonomního řízení na 3. úrovni zřejmě nedočká

Co zpomaluje nástup autonomních aut?

1. Živí účastníci provozu

Jedna z teorií bez nadsázky říká, že by autonomní vozy mohly celkem pokojně kooperovat, kdyby se mezi ně nepletli živí účastníci provozu. Potíž je v tom, že jen člověk dokáže zareagovat zcela jinak, než stroj naučili vývojáři. Z toho vznikají konfliktní situace. Lidskou přirozeností je řidičská agresivita a sobeckost, což stroje z náznaků předchozího chování neumějí odhadnout jako člověk. Proto už technici učí stroje i takové iracionální situace. A pak je tu principiální výtka - technici znají pojem „paradox automatizace“. Ten říká, že pokud už se v automatizaci stane nějaká chyba, je vysoce kritický adekvátní zásah lidského operátora. Ale dokáže opravdu dobře a včas zareagovat na situaci, kterou by si člověk nenachystal? Důkazem jsou nedávné letecké havárie vinou chyby softwaru letadel…

2. Silnice a značení

Bez zásadní úpravy infrastruktury je zbytečné pomýšlet na autonomní řízení. Dnešní systémy dokážou rozeznat silniční pruhy podle barvy, takže třeba žluté značící dočasnou úpravu mají vyšší prioritu než bílé značení. Jenže co když pruh chybí nebo je poškozen? To nedovedou zatím vývojáři nasimulovat podle reality. A pak jsou zde národní specifika - v České republice například platí, že křižovatky ruší rychlostní limit. Ale senzorem nejde každou křižovatku spolehlivě zjistit. Lze sice vyjít z navigačních podkladů, jenže ty se tak často neaktualizují. Auto se to tedy nemá jak dozvědět. Kamery ani nedokážou poznat, který buldozer je na dálnici poslední, a sto metrů za ním mají ukončit rychlostní omezení.

3. Zákony

Právníci už roky řeší otázku, kdo bude zodpovědný za nehodu autonomního vozidla. Výrobci pochopitelně nechtějí, aby to vždy byli oni. Evropská komise proto svolala Expertní komisi pro nové technologie, která doporučila nechat zodpovědnost na „operátorovi, který má z provozu prospěch“. Kdo to ale je? A platí i na vzdálenou aktivaci automatické funkce? To by totiž zase vracelo odpovědnost na automobilky. „Již brzy bude možné nechat na dálnici řízení zcela na voze, což je podmíněno tím, že vůz vyhodnotí tuto možnost jako bezpečnou,“ říká technologický ředitel automobilky Henrik Green o nové generaci automobilů, která má na trh přijít už za dva roky. A dodává: „V daném okamžiku přebere vaše volvo plnou odpovědnost za řízení, abyste mohli odpočívat, nemuseli sledovat dění na silnici a mohli pustit volant. Postupem doby dojde prostřednictvím bezdrátových aktualizací na dálku k rozšiřování oblastí, v nichž se automobil může řídit sám.“ Pokud nastane případná nehoda, bude asi pro Volvo komplikované zbavit se viny…

TEST Autonomní Audi A7 Concept na vlastní kůži: Jízda bez řidiče dokáže být děsivá!

4. Pojištění a operativní leasing

Česká asociace pojišťoven už si nechala vytvořit analýzu řešící odpovědnost autonomních aut. V principu předpovídá odklon od individuálních pojistek fyzických osob a rozvoj flotil provozovatelů autonomních vozidel. Autonomní vozy budou tak drahé, že si je budeme jen pronajímat na operativní leasing. Tím se vyřeší současně i povinnosti pravidelné aktualizace softwaru automobilů a další nové oblasti. „Za deset let bude nabídka leasingových společností jinde. Elektromobily a autonomní automobily budou mnohem rozvinutější a stanou se běžnou součástí života,“ říká ředitel leasingové společnosti Arval CZ Arnault Leglaye. A proto už teď pracují na projektech mobility jako služby.

5. Sdílení dat a jejich bezpečnost

Autonomní vozidla pracují s obrovskými objemy nasbíraných dat, z nichž část sdílejí mezi sebou nebo posílají k dalšímu zpracování. Na loňské konferenci v Brně ve své prezentaci rakouský odborník na bezpečnost autonomních vozidel Armin Kaltenegger uvedl, že jedno takové autonomní vozidlo pracuje každý den s objemem až 4000 GB dat. Jen kamera nasbírá 40-50 MB za sekundu, lidar 70 MB/s. Pro srovnání rakouský vědec uvedl, že stejný objem dat vystačí pro 2666 běžných uživatelů internetu! „Je potřeba připravit pravidla pro ochranu dat a jejich anonymizaci,“ důrazně vybízí Armin Kaltenegger.

Design autonomních aut je větší výzvou než elektromobilita, zní z BMW

Rozhovor: Jakub Dvořák, TÜV SÜD Czech

Je masovější start autonomních vozidel už ve výhledu?

Doba vozidel, která se zcela bez zásahu řidiče nebo dohledu operátora pohybují po veřejných komunikacích za libovolných podmínek, je ještě velmi daleko. V současnosti se objevují aplikace vysoce automatizovaných funkcí pro podporu řidiče na úrovních autonomie tři, nebo čtyři.

Stačí vývoji techniky legislativa?

Legislativa za nápady vývojářů a stavem techniky zpravidla poněkud zaostává, protože konkrétní systém nebo funkci posuzuje v širších souvislostech, a navíc následně udává povinnost takového systému například pro celou konkrétní kategorii vozidel.

Co očekáváte nejdříve?

V budoucnu můžeme očekávat hlavně rozšíření funkcionalit stávajících asistentů. Například navýšení provozní rychlosti pro dálniční asistent. Do legálního provozu by se měl dostat i systém pro automatické nouzové odstavení vozidla v případě rozpoznané indispozice řidiče. Řada asistentů je v současnosti řešena pro kategorii M1 a je zájem o jejich rozšíření do kategorie N3 i ostatních kategorií vozidel.

Co je kromě vozů pro plný nástup autonomních vozidel nejvíce potřeba nachystat?

Příchod plně autonomních vozidel bude trvat dlouho, nenastane okamžitě a legislativa musí počítat i s přechodným obdobím, kdy se na komunikacích budou potkávat vozidla na různých úrovních autonomie. To klade vysoké nároky nejen na vozidla samotná, ale i na bezpečnou infrastrukturu, skrze kterou musí vozidla komunikovat.

A co psychologická bariéra motoristů?

Mnoho řidičů momentálně přistupuje k autonomním vozidlům se značnou nedůvěrou a nejsou ochotni nechat za sebe řídit. Někdy se nedůvěře řidičů ani nelze divit, protože ne všechny aktuálně vyvíjené systémy fungují zcela spolehlivě anebo tak, jak řidič očekává. To je ale přirozený vývoj a za další desetiletí bude situace nepochybně jiná.

Svět motorů 21/2020