Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dějiny Dakaru (7. díl): Přepadení tatrováků

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)
Jubilejní dvacátý ročník Rallye Dakar 1998 byl významný stejně jako ten v sezoně 1988. Opět vyhrál Karel Loprais, tentokrát již počtvrté. Smutnou událostí bylo přepadení dvou posádek na továrních tatrách, naštěstí všichni Češi přežili.

Do soutěže odstartovaly tři tatrovky, přičemž lídr týmu Karel Loprais startoval s kamionem s označením Puma. Nová tatra se lišila nejenom novou kabinou a nadstavbou, ale hlavně rozložením váhy, vodou chlazeným motorem Deutz a vzduchovým pérováním. Předběhneme události a řekneme, že s tímto vozem Monsieur Dakar počtvrté vyhrál slavnou soutěž.

Události, které bez nadsázky zahýbaly tehdejším děním na Dakaru, se odehrály v etapě, která předcházela dnu odpočinku. Stalo se to hranicích Mauritánie a Mali, kde maskovaní teroristé v kuklách na hlavě s ruskými kalašnikovy v rukou přepadly dva české kamiony. V jednom závodili Milan Kořený, Martin Kahánek, Jaroslav Lamač a trojice Bedřich Sklenovský, Petr Hamerla a Tomáš Tomeček seděla v kamionu vrchovatě naloženým náhradním díly.

V průběhu deváté etapy dojel Milana Kořeného asistenční kamion, který řídil Bedřich Sklenovský. V nenápadné úžlabině se obě kopřivnickým vozům postavili do cesty zakuklení ozbrojenci se samopaly v rukou. „Po vyjetí na malý kopec jsem zahlédl, jak po voze Milana Kořeného začal někdo střílet. Zastavili jsme a najednou u nás bylo pět ozbrojenců. Vytáhli nás z auta a s rukama nad hlavou odvedli stranou. Přiznávám, že jsem se v tu chvíli loučil se životem. Dodnes mám při těchto vzpomínkách husí kůži. Byla to nejhorší hodina mého života. Nikdy nevíte, co tyhle lidi napadne. Zda vás nechají žít, nebo zmáčknou spoušť. Jim na životech nezáleží,“ vzpomíná Sklenovský na tehdejší dramatické chvíle. Mimochodem v přiložené fotogalerii ho poznáte podle vousů a brýlí.

Každý z Čechů měl u hlavy hlaveň samopalu a neviděli jeden na druhého. Nejmladší ze všech Martin Kahánek má tuto situaci vzpomínku. Těsně před odjezdem na Dakar se mu narodil syn a Martina v tu chvíli napadlo, že už ho nikdy neuvidí.

Všichni mlčeli a nevěděli, co s nimi bude, protože tady mimo civilizaci jim nikdo nemohl pomoci. Jaroslav Lamač, který jediný vládl francouzštinou si vytypoval velitele a snažil se mu vysvětlit, že Češi nejsou jejich nepřátelé. Mezitím se přiblížilo osobní auto, které ovšem bandité zahnali palbou. Bylo jim ovšem jasné, že jejich akce je prozrazena.

Všechno co šlo, přeložili na kamion Bedřicha Sklenovského. Svlékli Čechy do trenýrek a všechno jim sebrali. „Chtěl jsem, aby nám nechali pasy, ale velitel se mi vysmál, že v poušti žádné pasy nepotřebujeme,“ připomíná Lamač.

U druhého kamiony prostříleli kola, sedli do druhé tatrovky a odjeli. Řidič zjevně neřídil takový vůz poprvé. Mimochodem, byl to první kamion, o který Tatra na Dakaru přišla. Jednalo se o vůz, se kterým posádka Karel Loprais, Radomír Stachura a Josef Kalina skončila šestá v absolutním pořadí mezi automobily. Jde o historicky nejúspěšnější výsledek kopřivnické automobilky, který nebyl dosud překonán.

Asi za půl hodiny po odjezdu banditů přikodrcal landrover s malijskými vojáky. Těm se podařilo spojit se s ředitelem soutěže Hubertem Auriolem. Čeští jezdci spravili kola a dostali se do bivaku. Naštěstí byl druhý den oficiálně volný, a tak byl čas se vypořádat se situací.

Za pomoci Josefa Kalina se podařilo pro trojici Milan Kořený, Jaroslav Lamač a Martin Kahánek sehnat náhradní oblečení a přilby. Češi mohli znovu vyrazit do závodu. Nakonec dokázali dojet dokonce třetí, sedm hodin za vítězným Lopraisem.

Druhou trojici ve složení Bedřich Sklenovský, Tomáš Tomeček a Petr Hamerla se podařilo dostat letecky do Dakaru. Tady pracoval na ambasádě velvyslanec Ota Holubář, který závodníkům fandil a samozřejmě pomohl i tentokrát.

Závěrem dovolte osobní vzpomínku. Když k této události došlo, pracoval jsem v jiné redakci. Byla neděle odpoledne, když mě kolegové zavolali k faxu. Vylezlo z něj několik metrů papíru popsaného rukou. Zmíněný Jaroslav Lamač mi vylíčil celou událost, o které jste právě četli. Budu si tyhle chvíle pamatovat do konce života.

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)