Design po generacích: Fiat Multipla a 500L – Návrat ke kořenům
Oblast malých MPV bude zanedlouho posílena vozem, který je v kontextu modelové hierarchie Fiatu situován nad modely 500 a Panda. Ve srovnání s prvně jmenovaným vozem je o 594 mm delší, o 153 mm širší a o 172 mm vyšší.
Jak vidno, retro design má nemalý potenciál, který lze rozpracovat do mnoha rozličných podob. Ideálním příkladem je automobilka Mini, v podobném duchu pokračuje také reinkarnace kultovního Fiatu 500.
Fiat 600 Multipla (1956-1969)
Historie malých velkoprostorových Fiatů začíná v roce 1956, kdy byla představena praktičtější varianta Fiatu 600 s trambusovou karoserií. Vzhledem k zachování autenticity zadní části malého Fiatu a strmé přídi vykazovala velmi nezvyklé tvary.
Kabina poskytovala prostor šesti cestujícím. Navzdory skromným vnějším rozměrům byla praktická a variabilní, čemuž výrazně napomohla možnost sklopení zadních sedadel.
Vozidlo bylo poháněno motorem převzatým ze základního Fiatu 600, přední náprava poházela z modelu 1100. Dodejme, že vozidlo bylo velmi oblíbené jako taxi.
Fiat Multipla – Mistr polarizátor
Pokračování v dříve již použitém jméně přineslo automobilovému světu pozoruhodný model, který se zapsal do dějin moderního designu. Lze na něj totiž nahlížet jako na jednoho z nejvýraznějších automobilových polarizátorů společnosti, jehož excentričnost mu vynesla řadu přezdívek, obdivovatelů a hlasitých kritiků.
Zatímco výše uvedené vozidlo vycházelo z modelu 600, Multipla tvarově nenavazovala na žádný produkovaný automobil. Také v rámci velkoprostorových vozů se vymykala zavedeným konvencím, a to zejména architekturou provedení přídě. Ta se distancovala od tehdy velmi frekventovaného ucelení světlometů do jednoho celku, což se znatelně projevilo na neobvyklém ztvárnění přední části. S tím úzce souvisí její relativně nízká poloha s citelným stupněm, na který navazuje rozměrné čelní sklo.
Toto řešení se stalo patrně nejdiskutovanějším prvkem exteriéru. V rámci modernizace v roce 2004 došlo k přepracování čelní části karoserie, což výrazným způsobem zklidnilo výraz automobilu. Ten se vizuálně přiblížil menšímu MPV Idea. Z hlediska celkové vyváženosti a s přihlédnutím k původnímu odkazu lze však namítat, že tvarovými úpravami přišel vůz o charakteristický rys. V kontrastu s přídí postihly zbytek exteriéru pouze kosmetické úpravy.
Specifikum v podobě atypické stavby přídě se odráží také ve zpracování boční části karoserie – nízké čelo přechází do horní linky pontonu, čímž dává jasně vyniknout výrazně prosklené části. Praktické hledisko v podobě výhledu je doprovázeno originalitou a menším množstvím hmoty v oblasti dveří, než je obvyklé.
Záď, ačkoli může zdánlivě působit tradičním dojmem, je v porovnání se shora zmíněnými zónami exteriéru neméně extravagantní. Tato vlastnost se promítá například do horní poloviny zadních partií, jejichž prosklenou část protkávají velmi tenké sloupky. Plocha pátých dveří je pak nebývale masivní, s čímž kontrastují poměrně subtilní a vizuálně hravé svítilny (které dostaly s příchodem modernizace mnohem realističtější tvar i optiku).
Pohled do kabiny je neobvyklý hned z několika zásadních důvodů. Prvním a zřejmě nejvýraznějším je přítomnost šestice samostatných sedadel v konfiguraci 3+3, což je velmi nezvyklá záležitost. Dalším faktorem je samotný design, v němž se promítá již řečené (kupříkladu bohaté prosklení) spolu s extravagantními prvky (madla pro lehčí nastupování a vystupování).
Avantgarda je zde použita v poněkud odlišné podobě, než u jiných vozidel – není opředena aurou technicismu ani progresivními detaily. Vyznává spíše hravost, která se prostřednictvím mnoha částí zevnějšku (například zmíněnými zadními lampami) promítá i navenek. Lze zde vypozorovat jistý duch dadaismu, jenž je mezi automobily velmi ojedinělý.
Fiat 500L (od 2012) – Rozvíjení retro designu
Nejnovější počin Fiatu v kategorii malých MPV je důkazem opomenutí ucelené modelové linie, doložené designerskou různorodostí -každá karosářská generace takto orientovaného vozidla je u Fiatu svébytná, s takřka nulovými vzájemnými vazbami.
Můžeme taktéž konstatovat, že 500L pokračuje – po modelu 500C - v nabídce alternativ ke klasickému třídveřovému modelu, což evokuje počínání automobilky Mini. Také v jeho případě byl tvarový základ třídveřové reinkarnace ikonického britského vozidla rozpracován, například do podoby produktu Countryman. Lze předpokládat, že právě jemu bude nový 500L konkurovat.
Z hlediska přídě opouští 500L diskutabilní řešení nemodernizované Multiply a zřetelně odkazuje na třídveřový automobil. Oproti němu je však přirozeně mohutnější a ke své prezentaci používá větší množství prvků, včetně rozměrnější masky.
V profilu lze vypozorovat vliv nejen modelu 500 (hladké plochy či citlivě volené chromové doplňky), ale také univerzálnější Pandy. Její odkaz připomínají geometrické motivy známé pod pojmem squircle, a sice v oblasti blatníků a zadního sloupku. Nutno připomenout kreativní A-sloupek. Obecně vzato můžeme konstatovat, že návaznost na Multiplu je zde nulová.
Jediné, co lze na zádi připodobnit k nepřímému předchůdci, je volba malých a hravých svítilen spolu s vcelku rozměrnou plechovou plochou víka zavazadlového prostoru. Jinak vozidlo pokračuje ve šlépějích pětistovky, v detailech však odkazuje na Pandu a její motiv squircle.
Fiat 600 Multipla, Multipla a 500L - srovnání rozměrů | ||||
Rozměr | Fiat 600 Multipla | Fiat Multipla (před faceliftem) | Fiat 500L | |
Délka [mm] | 3535 | 3994 | 4140 | |
Šířka [mm] | 1450 | 1871 | 1780 | |
Výška [mm] | 1580 | 1700 | 1660 |