Evropa = spojené státy vznětové

30. 1. 2004 • 10:00

Za posledních 13 let vzrostl podíl vznětových motorů v nových vozidlech v západní Evropě z necelých 14% na více než 40%. Evropa dieselům věří, a tam kde jsou ceny nafty nízké již překročil podíl automobilů na naftu hranici 60%. Kterým směrem se vydáme my?

Za posledních 13 let vzrostl podíl vznětových motorů v nových vozidlech v západní Evropě z necelých 14% na více než 40 %. Evropa dieselům věří, a tam kde jsou ceny nafty nízké již překročil podíl automobilů na naftu hranici 60%. Kterým směrem se vydáme my?

Statistické údaje za rok 2003 ještě nebyly zveřejněny, ale očekávat po 13 vzestupných letech pokles prodejů dieselů by bylo naivní. Auta na naftu zkrátka letí. Mekkou nafty v osobních vozech byla na počátku 90. let Francie, s třetinovým podílem naftových motorů. Úspěšně jí sekundovala Belgie, Rakousko a Lucembursko.

Po 13 letech se v čele dieselového pelotonu drží sousední Rakousko, které bezmála atakuje 70% podíl, přes 60% naftových aut se prodá v Belgii, Francii a Lucembursku, málo k tomu schází ve Španělsku. Výrobci dieselů se radují z trhů jako je Itálie, Portugalsko nebo Německo, kde se v roce 1990 prodávalo 5-10 %, ale dnes je to zhruba 35% a více.

Je tu ale také několik zemí, kde jakoby řidiči magické zkratky TDI, HDI nebo JTD vůbec neznali. Patří v k nim Řecko, Švédsko, Finsko a Irsko, kde sice zpravidla poptávka také roste, ale absolutní čísla jsou na úrovni začátku 90. let v celé Evropě.

Náš trh se řadí k dieselově středně vyvinutým oblastem, když se každý rok prodá asi třetina vznětových osobních automobilů (přesně to bylo 32,6% v roce 2003).

Zájem o diesely dříve bylo možno vysvětlit přímočarou úvahou většiny zákazníků, kteří u čerpacích stanic vídávali o několik procent lacinější naftu a k tomu si připočítali navíc nízkou spotřebu. To stačilo k jednoznačnému (a producenty automobilů propagovanému) rozhodovacímu schématu ve tvaru „kdo šetří, jezdí dieselem“. Na vyšší cenu auta a další náklady spojené se složitějším motorem se běžný zákazník nedívá.

Rostoucí podíl vznětových motorů se zájmem sledovali nejen výrobci, kteří z dražších aut mají vyšší zisk, ale také vlády jednotlivých zemí. Postupně se jim totiž občané začali přesouvat k levnějším palivům a tak bezedné pokladny byly ještě hlubší. Uvalením vyšších daní na naftu lze v podstatě jen získat, řekli si mnohde a asi měli pravdu. Oblibu dieselu asi jen tak něco nezastaví.

Ekonomické hledisko úzce souvisí s životním prostředím, které diesely zatěžují poslední desetiletí stále více. Možná že v tomto směru měla zakročit razantněji legislativa již v první polovině 90. let, kdy se náhle zvýšil podíl dieselů v Evropě na více než 20% (přehled emisních norem platných v EU připravujeme). Výrobci se tak až teď a jen pod tlakem veřejného mínění, dostávají k příplatkovým filtrům pevných částic, které by měly být samozřejmým doplňkem kvalitní (a drahé) techniky vznětového motoru.

Podíl vznětových verzí osobních automobilů s Evropě v letech 1990-2002

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

---------------------------------------------------------------------------

Belgie 32,7 30,8 31,8 36,9 42,4 46,8 45,7 49,8 52,2 54,3 56,3 62,6 64,3

Dánsko 4,1 2,6 2,4 2,2 2,7 2,9 2,9 3,0 4,7 9,4 13,2 17,8 20,1

Finsko 5,2 4,9 5,0 7,8 5,6 6,7 13,5 14,6 15,3 15,7 16,6 15,6

Francie 33,0 38,4 39,0 45,5 47,6 46,5 39,2 41,8 40,2 44,1 49,0 56,2 63,2

Irsko 13,6 15,5 14,2 15,6 16,7 15,9 13,3 11,3 12,8 10,9 10,1 12,9 16,4

Itálie 7,3 5,7 7,6 8,4 9,1 9,9 16,5 17,5 22,5 29,4 33,6 36,6 43,5

Lucemb. 21,3 16,7 25,1 27,6 28,1 28,5 32,4 35,2 38,8 42,0 50,4 58,2 61,9

Německo 9,8 11,8 14,8 14,6 16,6 14,5 15,0 14,9 17,6 22,4 30,3 34,5 37,9

Nizozemsko 10,9 11,0 11,6 11,0 12,0 13,9 15,3 17,1 20,3 22,8 22,5 22,9 21,6