TEST Fiat Grande Punto 1.9 Multijet Sport - spořivý divoch (+ video)

Kdo hledá, najde. Fiat hledal a naštěstí našel. Fiat konečně našel svou novou identitu, jež usilovně hledá od roku 2001. Paradoxní je, že dospěl tam, kde před pěti lety začínal.

V roce 2001 italský automobilový gigant udělal významný krok a představil světu nástupce kulaťoučkých a značně populárních modelů Bravo a Bravo. Nová štika nižší střední třídy neměla se svými předchůdci shodné jméno, design, ani interiér, nový Fiat Stilo neměl se svými předky společného prakticky nic. Význam stila spočíval především ve vyhlášení války (ze strany Fiatu) řečem o nekvalitních italských šunkách.

Nové stilo výrazně posunulo kvalitu interiéru, uvnitř čekala dobře zpracovaná palubní deska, hodnotnější materiály a podstatně zdokonalené elektronické systémy. Novému designérskému pojetí, které přineslo místo elegantních prohlubní a vypouklin ostré hrany, se nevěnovala taková pozornost. Netrvalo však dlouho a Fiat pochopil, že zatímco přísnějšími výstupními kontrolami a větším důrazem na výběr materiálů šel zákazníkům naproti, s novým designem kráčel proti nim.

Fešák

Mnozí „fiatisti“ si na moderní hranatý design nezvykli a nostalgicky vzpomínali na období brava či prvního punta. S třetí generací malého velkého hatchbacku proto Fiat zavelel ke změně, poslal objednávku na ztvárnění designu slavnému Giugiarovi a čekal, co mistr vymyslí. Italská designérská škola nezklamala a nakreslila automobil navazující spíše na první než druhé punto. Hra na ostré hrany skončila a Fiat se vydal cestou, ze které sešel na konci minulého století.

fiat testy malevozy Fanoušci skákali radostí a velká část nevyhraněné motoristické veřejnosti se zájmem studovala punto na mezinárodních autosalonech, v časopisech a na internetu. Stačil jediný pohled na stánek Fiatu ve Frankfurtu 2005, aby vám došlo, že tohle auto bude hit. Dynamická, ale zároveň mohutná a přesto roztomilá příď, větší, ale ne příliš dlouhé přední světlomety, sportovní silueta a téměř neodolatelná záď. Jo, kdo umí, umí. Italdesign se vyznamenal.

Na ulici budí italský krasavec pozornost, zvláštně v mnou testované červené barvě a výbavě Sport, zvědavé pohledy mu adresují snad všechny věkové skupiny, muži i ženy. Design holt prodává. Přestože tedy mnoho řidičů nebo řidiček učiní rozhodnutí o koupi pouze na základě vizuálního dojmu, my se snažíme v testu nahlédnout pod pokličku.

Design na prvním místě

Začněme třeba v zavazadlovém prostoru. První věc, která vás v souvislosti s kufrem zarazí, bude zcela hladké víko, bez madla i zámku, do kterého byste mohli vsunout klíč a víko otevřít. Designéři puntu tyto vymoženosti odepřeli, čímž majiteli trochu zkomplikovali přístup do zavazadelníku. Víko můžete uvolnit tlačítkem na klíči nebo na palubní desce. To ale není zrovna pohodlné. Druhá nepříjemnost spočívá v tom, že víko i zadní blatník postrádá vybraní pro prsty.

Pro zvednutí víka proto pod něj musíte zasunout prsty (po uvolnění zámku víko mírně odskočí), takže se téměř stoprocentně zašpiníte. V špatném počasí více, v hezkém méně. Osobně bych raději oželel designérsky méně čistou záď a otevíral víko standardním způsobem, ale chápu, že se chtěl Fiat odlišit. Každopádně hladké víko s velkým zadním oknem, o němž bude ještě řeč, zakrývá úložný prostor se základním objemem 275 litrů.

Ve srovnání například s pětidveřovou fabií, která nabízí 260 litrů, nejde o špatný výsledek, ale jsou hatchbacky, které putno překonají (viz. srovnávací tabulka níže). Přístup do zavazadlového prostoru není úplně ideální, zvláště nakládací hrana leží dosti vysoko, ale každodenním potřebám vyhovuje. Víkendový nákup kufr spolkne jako nic, celkem snadno se uvnitř ztratí i dvě větší zavazadla. Sklopením sedaček vzroste objem na 1030 litrů, a to už dovoluje převážet i větší předměty.

Nový, lepší Fiat

Pamatujete si doby, kde se Fiatu soustavně vyčítalo bídné zpracování interiéru, otřepené plasty a otřesné slícování? Někteří dealeři dokonce sami připouštěli, že vystavení vozu na showroomu předcházelo přitahování šroubů a docvaknutí některých plastových částí. Ty doby jsou definitivně pryč. Už s pandou, ideou a samozřejmě cromou Fiat naznačil, že hodlá nadále zlepšovat kvalitu svých vozů (neboli že pokrok u stila nebyl výkřikem do tmy) a s puntem daroval svému snaženi korunu.

To, co vás čeká uvnitř Fiatova hatchbacku, si podlé mého názoru zaslouží ocenění interiér roku. Fiat udělal tlustou čáru za minulostí, dal vale všem drobným nedokonalostem, které srážely celkový dojem starších vozů a stvořil kus auta. Palubní desku vytesal z velmi kvalitních, napůl měkčených a napůl tvrdých materiálů a o sto procent zlepšil slícování. Jednotlivé plastové části na sebe přesně navazují, uvnitř testovaného vozu jsem nenarazil na nerovnoměrnou spáru nebo odstávající plast.

Člověku se chce říct konečně. Konečně Fiat pochopil, co znamená kvalitní interiér a dotáhl se na úroveň konkurence. Tím bych ovšem Fiatu trochu křivdil. Italský výrobce totiž konkurenci v mnoha ohledech překonal. Pominu-li skutečnost, že členitá a komplikovaná palubní deska nevydá na zdevastovaných českých vozovkách ani hlásku, což můžeme považovat za nutnost, musím pochválit skvělou ergonomickou stránku. Tak intuitivní ovládání jsem nečekal.

Na středové konzole natočené vzhůru se velmi rychle zorientujete a právě díky chytrému sklonu máte perfektní přehled o údajích na displeji audiosystému a klimatizace. Tlačítka jsou velká a kvalitní, čímž prakticky vylučují časté přehmaty, s audiosystémem a dvouzónovou klimatizací se ve Fiatu ještě nepracovalo lépe. Totéž platí pro páky pod volantem uchycené v optimální výšce i vzdálenosti od volantu, s tempomatem v puntu se mi zacházelo dokonce pohodlněji než v Alfě Romeo GT 3.2 V6 (její test pro vás chystáme).

fiat testy malevozy Zahlcení údaji nehrozí ani na přístrojové desce, naopak velký displej umístěný mezi budíky poskytuje všechny potřebné informace uspořádané v logických celcích. V počtu odkládacích ploch punto za některými svými konkurenty zaostává, docela mi scházela například přihrádka na vrcholu palubní desky nad středovou konzolou, ocenil jsem naopak široké kapsy na dveřích. Mezi lahůdky testovaného provedení patřily sportovní kožené sedačky.

Sportovní sedadla potažená černou kůží s bílým lemem puntu velmi sluší, ale především perfektně drží tělo v zatáčkách, přitom netlačí a výborně podpírají stehna. Sedadla nezklamou ani na delších trasách, jsou velmi komfortní a nezpůsobují pocity ztuhlosti a bolesti zad. Však také tato sranda přijde na 45.000 Kč. Dostáváme se k jedné z nejsilnějších zbraní a významnému prodejnímu argumentu třetí generace punta – vnitřnímu prostoru.

Vetší než obvykle

Už samotný název Grande Punto naznačuje, že malý „punťa“ ve srovnání se svými předchůdci pořádně vyrostl a zaútočí na pozice nejprostornějšího hatchbacku svého segmentu. Délka 4030 mm a rozvor 2519 mm dává jeho ambicím reálný základ a osobní zkušenost ukazuje, že punto dokonce překračuje hranice třídy. Hojnost prostoru čeká posádku zejména nad hlavou a vzadu u kolen, ale například šířkou v oblasti ramen se automobil jednoznačně řadí mezi malé hatchbacky.

fiat testy malevozy Teprve na delších trasách zjistíte, že si s řidičem mírně překážíte a nemáte kam složit levou ruku. Tady punto zůstane zřejmě navždy uvězněno ve své mateřské třídě. Ještě jednu věc musím vyzvednout a poslat za ni velkou pochvalu designérům a konstruktérům. Tak skvělý výhled a přehled o dění před a za vozem dlouho dobu žádný zástupce B segmentu neposkytnul. Velké čelní okno a dostatečně velké boční okno poskytuje světlý výhled vpřed, nejvíce mě ovšem potěšilo rozměrné zadní okno.

Jeho velikost a ideální sklon způsobuje, že vidíte velmi dobře dozadu a výborně se vám couvá. Obrovská vnější zpětná zrcátka a vnitřní zpětná zrcátko jsou potom třešničkou na dortu.

Nejsilnější a nejhlučnější

Fiat Punto s výbavou Sport se prodává se dvěma motory. Zážehovou čtrnáctistovkou s výkonem 57 kW a turbodieselem 1.9 Multijet s výkonem 96 kW a točivým momentem 280 Nm při 2000 otáčkách, který v současnosti plní úlohu nejsilnějšího motoru v nabídce. S touto jednotkou se punto dostavilo na redakční test. V době našeho setkání venku ještě vládla zima, takže se agregát musel vypořádat s nízkými ranními teplotami.

Startování v minus pěti stupních Celsia probíhalo za doprovodu typické traktorové kulisy, motor první dva až tři kilometry jízdy hlasitě chraptěl, poté se další kilometr uklidňoval a následně hladina hluku klesla na běžnou úroveň. V odpoledních hodinách byly starty klidnější a jednotka se také rychleji uklidnila. Hladina hluku zůstává v kabině na nízké úrovni, nebo spíše úrovni běžné v třídě malých vozů, do 3000 otáček, poté hluk vzrůstá a okolo omezovače motor nepříjemně hučí.

Mezi 1600 – 1800 otáčkami interiér prostoupí dunivý zvuk, dunění naštěstí není příliš silné. Maximum točivého momentu dostupného ve 2000 otáčkách doprovází citelný zátah, ale „nakopnutí“ známé například z automobilů koncernu Volkswagen a motorů TDI se nekoná. Pod 2000 otáček od jednotky zázraky neočekávejte, síla začne prudce narůstat až od 1800 otáček a přestože maximum výkonu se dostavuje ve 4000 otáčkách, nejlepší výkony Punto podává mezi 2000 – 3500 otáčkami.

Spojení nízko položeného točivého momentu a slušného výkonu dělají z Punta dynamický hatchback, který dokáže svižně akcelerovat a neztrácí dech ve vysokých rychlostech na dálnici. Předjíždění nečiní vozu problém, v plném naložení hravě zdolá prudký kopec. Spotřeba kolísá mezi 5,8 a 7,4 litry v závislosti na stylu jízdy, sportovní jízda znamená spotřebu okolo 7,5 litru, budete-li s plynovým pedálem zacházet opatrně a jezdit především mimo město, dočkáte se spotřeby pod šest litrů.

Jízdní vlastnosti

Fiat Punto ve výbavě Sport postavený na krásných 17palcových litých kolech vypadá jako hot hatch, ale hledat v něm konkurenta např. Fordu Fiesta ST není správné. Toto auto jako čistokrevný sporťák pouze vypadá a pokud Fiat pošle proti skvělé Fiestě ST (její test naleznete v našem zde) malý sporťák, bude se jmenovat Punto Abarth. Každopádně i sériový třídveřový model vyšperkovaný sportovními doplňky toho umí hodně.

Na 17palcových kolech s nízkoprofilovými pneumatikami poměrně suverénně vykrouží zatáčku a navzdory vysoké stavbě karoserie se přitom příliš nenaklání, punto rovněž dobře drží příčný směr, a to i ve vysokých rychlostech. Vysoká stavba karoserie si vybírá svou daň při losích testech, rychlá změna směru jízdy zprava doleva způsobuje poměrně nepříjemné náklony karoserie a mírné odlehčení zádě.

Řízení zakončené příjemným volantem avšak se zbytečně výraznými „rohy“ sportovně vypadá, ale nechová se tak. V nízkých rychlostech posilovač zasahuje s přehnanou razancí, o režimu city ani nemluvě, ve vyšších rychlostech sice ztuhne, ale stále nepodává řidiči tolik informací o dění na vozovce, kolik potřebuje. Řízení by navíc neuškodila větší strmost.

fiat testy malevozy Zato řazení dotáhli inženýři Fiatu téměř k dokonalosti. Jednotlivé rychlosti zapadají lehce, při řazení nemusíte překonávat odpor, tradičně dlouhá řadicí páka jde velmi ochotně tam, kde ji pošlete. Brzdy nastupují velmi razantně a dokáží v mžiku zkrotit rozparáděné punto z vysokých rychlostí, při opakovaném brždění však mírně vadnou. S nerovnostmi punto zápasí i na velkých kolech statečně…

Fiat Punto Sport není hot hatch, ale hatchbak se sportovním nádechem. Nejsilnější naftový motor a zároveň nejsilnější motor v nabídce (momentálně) dodává autu solidní dynamiku, cena vozu s několika příplatkovými položkami nicméně překročí magickou hranici 500.000 Kč. Ale nové punto za to stojí.

Plusy

• hezký design
• kvalitně zpracovaný interiér
• velký vnitřní prostor
• výborný výhled z vozu
• dobrá ergonomie
• úsporný motor

Minusy

• absence madla pátých dveří
• vyšší pořizovací cena
• příliš účinný posilovač řízení