TEST Ford Maverick 3,0 – Poslední mohykán
Poslední opravdu americký Ford zmizel z nabídky evropských dealerů Fordu. Těsně před stažením z prodeje jsme jej ještě stačili vyzkoušet.
Boom, který byl v minulých 15 letech charakteristický pro vozy SUV a auta do terénu, pomohl mnoha značkám k nebývalému růstu. Jiné naopak nedokázaly růstový potenciál v segmentu, kde se prodávají nadprůměrně drahé modely, využít naplno. Evropský Ford patří ke druhé skupině značek, a tak dočasným řešením byl dovoz ryzích SUV přímo z kolébky automobilu.
Ford Maverick patří v USA k menším autům pro volný čas, což dokladuje nabídka dvou motorů, začínající čtyřválcem 2,3 l (110 kW) kombinovaným s pětistupňovou ručně řazenou převodovkou. Vnější rozměry 4,44 x 1,825 x 1,76 m i rozvor 2,62 m patří v Evropě ke zlaté střední cestě, ale v USA jde spíše o základ. Ten kdo má v našich podmínkách na takové auto, obvykle volí turbodiesel, který ale americký Ford nedokáže nabídnout, a tak se Maverick v Evropě nedočkal velkého rozšíření. Kompaktní americké SUV proto v Evropě vyhledávají amerikofilové, kteří dávají přednost kultivované síle vidlicového šestiválce 3,0 l (149 kW).
Světově neutrální design
Vnější vzhled tohoto Fordu patří asi k nejsnáze přijatelným rysům. V našem luxusním provedení jsou i jinak šedé nárazníky lakovány v barvě vozu, moderní dojem z přídě zanechávají hranaté světlomety s čirou optikou, které vystupují mírně do prostoru. Neutrální tvary, které ukazuje Maverick, se již dnes u vozů této velikosti v Evropě příliš nenosí. Americkou velkorysost připomínají rozměry a úhly otevření bočních dveří, praktické, ale ne neobvyklé je samostatně výklopné zadní sklo. Záď je pokračováním tradice amerických SUV z osmdesátých a devadesátých let a vlastně by mohla patřit jakémukoliv konkurenčnímu vozu Made in USA.
Celkový dojem vylepšuje kombinace stříbrně lakované karoserie, která má jen minimum tmavých plastových dílů, a pětipaprskových šestnáctipalcových kol z hliníkové slitiny s leštěným povrchem.
Život na palubě
Maverick je vzhledem k vnějším rozměrům překvapivě prostorný, výška interiéru potěší stejně jako vyšší poloha sedáků vzadu, které dokáží podpírat relativně obstojně stehna dospělého pasažéra. Kožené čalounění je také typicky americké, materiál podobné struktury byste asi v evropském luxusním voze nenašli. Konstrukce sedadel je orientovaná na pohodlí, v zatáčkách se musíte (hlavně vzadu) přidržovat sami, protože bočnice to za vás neudělají a kůže nejistotu polohy sezení ještě dynamicky zhoršuje.
Maverick – tichý Američan
V městském provozu je výhodou vysoký posaz a velmi bohatě prosklená karoserie, která umožňuje dobrý výhled a přehled o dění kolem vozu. Celohliníkový vidlicový šestiválec není posledním výkřikem techniky, ale na americké zvyklosti jde o mírně nadprůměrnou jednotku. Její dynamický projev zhoršuje pouze čtyřstupňová automatická převodovka, bez možnosti manuální volby zařazeného převodu. Akcelerace na semaforech je díky hydrodynamickému měniči a hladkému řazení celkem bezproblémová, ale pružné zrychlení a zejména evropské dálniční cestování není pro Maverick to pravé ořechové.
Jezdit hlavně americky!
Chcete-li těžit z výhod Mavericku, musíte jezdit „americky“. Komfort dálničního cestování je velmi dobrý asi do rychlosti 120 km/h. Nad touto metou už čtyřstupňový automat přeřazuje i ve středně prudkých kopcích a spotřeba roste k patnáctilitrovému odběru. Když se budete držet severoamerických 70 mph (112 km/h) dostanete se na ještě přijatelných 11 l/100 km, provázet vás bude jen šelest šestiválce a stále přitom budete mít dostatečnou rezervu pro rychlé předjíždění. Zatáčky nedělají podvozku zásadní problémy, karoserie se naklání přiměřeně své výšce, ale jsme v americkém SUV, takže žádné dramatické vyhýbací manévry se nedoporučují.
Dnes již neobvyklé je poklesnutí pedálu akcelerátoru při aktivaci tempomatu, ovládaného tlačítky na volantu. Na evropské poměry předimenzovaná klimatizace dokáže interiér vychladit na nepochopitelně nízké teploty…
Konec éry amerických SUV?
Cena vozu: automobil už není v nabídce
Související články:
Plusy
- prostorný interiér
- komfortní a výborně odhlučněný motor a podvozek
- pohodlná sedadla
Minusy
- nevhodně umístněné tlačítko vyhřívání sedadel
- kvalita materiálů použitých v interiéru
- čtyřstupňová automatická převodovka s příliš dlouhými převody