Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Gigantický Snow Cruiser je ztraceným svědkem velkolepého neúspěchu při dobývání Antarktidy

Ondřej Mára Ondřej Mára 12. 11. 2019 • 23:54
26
Zobrazit náhledy (26)
Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939) Admiral-Byrd Penguin 1 Snow Cruiser (1939)

Téměř zapomenutý gigant z meziválečného období se dá označit za jedno z největších novodobých selhání při dobývání Antarktidy.

Lidská touha objevovat nová zákoutí naší planety už stála život tisíce dobrodruhů. Když se tedy ve třicátých letech připravovala americká expedice admirála Richarda E. Byrda do Antarktidy, měla dostat tu nejlepší techniku, která ji umožní fungovat za všech okolností.

Hlavním dopravním prostředkem expedice se měl stát speciální „Snow Cruiser,“ který se dá směle označit za loď na kolech. Stavba tohoto 17 metrů dlouhého, 6 metrů širokého a 34 tun vážícího kolosu probíhala mezi lety 1937 až 1939 a výsledkem se měl stát stroj, který bezpečně ochrání posádku a současně si poradí se všemi nástrahami zamrzlé krajiny.

A po technické stránce se skutečně všechno zdálo být domyšlené do nejmenšího detailu. Obě nápravy byly poháněné, řiditelné, v podbězích byla kola s vyhřívanými balónovými pneumatikami o průměru 3 metry a každé kolo se dalo nezávisle zvednout či snížit v rozsahu téměř jednoho metru. Na zádech si pak Snow Cruiser nesl i speciální průzkumné letadlo, s jehož spouštěním na zem měly pomáhat přenosné jeřáby - určené kromě jiného i k přezouvání obřích pneumatik.

Díky dlouhým převisům, speciální podlaze a schopnosti a schopnosti upravovat světlou výšku podvozku měl být Snow Cruiser schopen překonávat průrvy v ledu o šířce až 4,5 metru. Při nájezdu nad průrvu totiž Cruiser dokázal zatáhnout přední kola a opřít se o přední převis, zadní kola Cruiser popostrčila dopředu, poté se přední náprava opět vysunula, zadní zasunula a Cruiser se jednoduše sklouzl a vytáhl na druhou stranu.

O pohon se přitom staraly dva naftové šestiválce Cummins, každý o výkonu cca 150 koní při 1.800 ot./min., které místo kol roztáčely elektrický generátor. Snow Cruiser byl totiž hybridem se čtveřicí elektromotorů, každý o výkonu cca 75 koní, díky kterým dokázal vyvinout maximální rychlost až 48 km/h.

Uvnitř dobře izolovaného Snow Cruiseru se nacházely ubikace pro pětičlennou posádku, která měla být soběstačná až na jeden rok. Motory pak měly k dispozici cca 9,500 litrů nafty, která měla stačit ke zdolání zhruba 8.000 kilometrů. A pokud by po cestě došlo k závadě, měla posádky k dispozici i dvě náhradní kola a malou dílnu vybavenou svářečkou.

Na svou dobu neuvěřitelně sofistikované zařízení vyšlo na cca 300.000 dolarů, dnes bychom se ale bavili o částce zhruba 5,5 milionu dolarů. Tedy kolo 127.144.000 Kč. Amerika si však chtěla podmanit Antarktidu dříve než nacistické Německo a tak neváhala do projektu masivně investovat.

Jenže jak se krátce po zahájení expedice ukázalo, Snow Cruiser byl velkým propadákem. Loď se Snow Cruiserem dorazila na místo určení v lednu 1940 a již během vykládání praskla pod 34 tun vážícím gigantem jedna z dřevěných nákladových ramp. Unikátní stroj tak málem zmizel v hlubinách oceánu.

Nakonec se sice stroj podařilo dostat na led, ovšem ani pak se mu příliš nedařilo. Kvůli obrovské hmotnosti a unikátnímu pohonnému systému byla jízda možná pouze na zpátečku a to jen nízkou rychlostí. Namísto průzkumu Antarktidy se tak ze Snow Cruiseru stala stacionární základna. Díky kvalitní izolaci se Snow Cruiser osvědčil alespoň v této roli, i když jen pár měsíců. V roce 1940 totiž vláda USA ukončila expedice do Antarktidy a začala svou pozornost upírat k druhé světové válce, která mezitím v Evropě nabírala na obrátkách.

Snow Cruiser zůstal opuštěn až do roku 1946, kdy na něj narazila další americká expedice. Poté byl vůz opět zapomenut na dlouhých 12 let, než na něj v roce 1958 narazila mezinárodní expedice. Od té doby už ale Snow Cruiser nikdo neviděl a jeho osud zůstává nejasný.

Jak dodává web AutoEvolution, který smutný osud gigantického dobyvatele Antarktidy připomněl, Snow Cruiser byl naposledy spatřen u základny zvané „Little America,“ jejíž část však byla zpozorována na velké ledové kře, která se odtrhla od pevniny. V současnosti tak není jasné, zda Snow Cruiser pluje na této kře, spadl během jejího odděleno do oceánu, nebo zůstává pohřben pod masami sněhu kdesi v Antarktidě. Podle některých nepotvrzených teorií však mohl být během studené války objeven Sověty a následně přepraven do SSSR.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku