Healey Sportsmobile (1948–1950): Kabriolet z Warwicku

Anglický automobilový závodník a konstruktér Donald Mitchell Healey (1898–1988) se v třicátých letech minulého století stal technickým ředitelem automobilky Triumph a v roce 1945 založil ve staré letecké továrně na Miller Road ve Warwicku u Coventry vlastní firmu Donald Healey Motor Company. Healey si ke spolupráci na návrhu sportovních vozů přizval specialistu na podvozky Achilleho Sampietra a karosáře Bena Bowdena. Tito tři muži se znali z automobilky Humber, ve které pracovali za války.

Donald Healey se zaměřil na vývoj kvalitních, vysoce výkonných a také drahých sportovních vozů. Společně s Rogerem Menaduem z firmy Armstrong Whitworth vybudovali experimentální dílnu a později showroom v bývalém kině na Emscote Road ve Warwicku. Navrhované automobily používaly převážně vyladěnou verzi osvědčeného dvouvačkového čtyřválce Riley s objemem 2,4 litru, uloženém v lehkém ocelovém skříňovém podvozku vlastní konstrukce. Přední kola byla nezávisle zavěšená na vlečených ramenech a byla odpérovaná vinutými pružinami s tlumiči Girling. Také tuhá zadní náprava Riley měla pérování vinutými pružinami. Všechna kola měla bubnové hydraulické brzdy Lockheed.

Odborníci i slavní závodníci vybrali 100 nejkrásnějších aut všech dob. Tady je kompletní pořadí

S motorem Riley 2,4 litru vzniklo následujících šest modelů: V letech 1946–50 se vyráběly modely Westland Roadster (64 kusů) a Elliott Saloon (101 kusů) a v letech 1948–50 kabriolet Sportsmobile (23 kusů). Roadsterů Silverstone bylo v období 1949–50 vyrobeno 104 kusů. V letech 1950–54 následovaly typy Tickford Saloon (222 kusů) a Abbott Drophead Coupe (77 kusů). Kupé Elliot bylo ve své době považováno za nejrychlejší zavřený sériový vůz, když dosáhlo rychlost 168 km/h. Roadster Silverstone byl ještě rychlejší, dokázal zrychlit na 172 km/h. Sportovní vozy Healey dosáhly řady sportovních úspěchů, například v letech 1947 a 1948 zvítězily ve své třídě v Alpské rallye a v roce 1949 na Mille Miglia. Podívejme se nyní podrobněji na čtyřmístný dvoudveřový kabriolet Sportsmobile, kterých bylo vyrobeno pouhých 23 kusů a do dneška se jich údajně uchovaly jen tři.

Kopie Austin-Healeyů 3000. Plně funkční, jen v poloviční velikosti...

Vzácné koření

Ze tří dochovaných vozů Healey Sportsmobile je prý jeden v Německu, druhý ve Spojených státech a třetí (foto) byl v aukci prodán s odmontovanými nárazníky za necelých 18 tisíc liber (to zhruba odpovídá ceně dobře vybavené Octavie). Tento vůz byl do roku 2017 uskladněn a dostal nové pneumatiky, brzdy, palivové čerpadlo a další díly. Podle dokumentů měl tento vůz dva registrované majitele. Vůz měl při prodeji odmontované nárazníky, ty byly ale kupujícímu dodány zvlášť spolu s původní uživatelskou příručkou. Nový majitel si tak může zopakovat jízdu na okruhu Silverstone, když při jeho otevření v roce 1948 projel okruh s vozem Healey Sportsmobile automobilový závodník a držitel řady rychlostních rekordů John Cobb, doprovázený vítěznými motocykly ze slavné Tourist Trophy. Healey Sportsmobile tak byl oficiálně prvním automobilem, který se projel na okruhu Silverstone a připravil tak půdu pro pojmenování závodního roadsteru debutujícího o rok později.

Vůz měl při prodeji odmontované nárazníky, ty byly ale kupujícímu dodány zvlášť spolu s původní uživatelskou příručkou.

Čtyřmístný kabriolet Healey Sportsmobile měl rozvor náprav 2591 mm, byl dlouhý 4572 mm, široký 1664 mm a vysoký 1400 mm. Vůz měl vpředu typickou pětiúhelníkovou masku vozů Healey (foto) se zaoblenými rohy a po stranách obdélníkové mřížky s malými pomocnými světly. Hlavní světlomety byly zabudované do blatníků. O změně směru informovaly okolí směrové ručky umístěné za dveřmi před zadními koly. Plátěná střecha byla složena za zadními sedadly.

Před nepřízní počasí chránila Sportsmobile skládací plátěná střecha.

V interiéru (foto) se nacházela pohodlná dělená přední sedadla se sklopnými opěradly usnadňujícími nastupování na zadní lavicové sedadlo. Před tříramenným (nebo také čtyřramenným) volantem byl umístěn svislý panel se dvěma velkými kruhovými přístroji (rychloměr a otáčkoměr) uprostřed a čtyřmi malými ukazateli po stranách. Okna ve dveřích se dala vysunout nebo zasunout ručně kličkou. Celohliníkovou karoserii vyráběla pro automobilku Healey firma Sam Morris & Co. Tvary přídě trochu připomínaly tehdejší britské vozy Humber Hawk a Singer Hunter.

Pod kapotou se nacházel podélně uložený řadový čtyřválec Riley s objemem 2 443 cm3, ventilovým rozvodem DOHC a výkonem 105 k (78 kW).

Zadní kola poháněl řadový čtyřválec Riley (foto) s objemem 2 443 cm³ (vrtání x zdvih: 80,5 x 120 mm), ventilovým rozvodem se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců (DOHC) a výkonem 105 k (78 kW), dosahovaným při 4500 otáčkách. Vrchol točivého momentu byl 179 Nm. Palivo dodávaly do motoru dva karburátory SU. S manuální čtyřstupňovou převodovkou dosahoval vůz s hmotností 1321 kg nejvyšší rychlost 169 km/h.

Zadní poznávací značka byla osvětlena žárovkou umístěnou v efektním držáku připomínajícím křídla. Zároveň sloužil k otevírání zadního víka.

Po šesti modelech s motorem Riley vyráběl Healey sportovní vozy Nash-Healey (1950–54), poháněné šestiválci Nash a roadstery Healey G-Type (1951–53). S vozy Nash-Healey se Donald Healey osobně zúčastnil v roce 1950 závodů v Le Mans a na Mille Miglia. V roce 1952 došlo ke spojení divize Austin britského koncernu BMC s automobilkou Healey za účelem výroby sportovních vozů Austin-Healey. V letech 1953 až 1970 se vyráběly typy Austin-Healey 100, 100-6, 3000 a Sprite.