Honda Accord slaví 40 let: Od třídveřového kompaktu k velkému sedanu

Honda letos slaví 40 let od premiéry accordu, jednoho z nejprodávanějších modelů své historie. Za čtyři desítky let se automobil prodával v devíti generacích. Jestliže v roce 1976 debutoval jako třídveřový hatchback, dnes je známý hlavně jako sedan.

Počátek sedmdesátých let nebyl u Hondy zrovna veselý. Značka teprve v roce 1963 vstoupila do segmentu automobilů, přičemž se jí příliš nedařilo. Slabé prodeje modelu 1300 a postupně zaváděné emisní po celém světě znamenaly tuhý boj, který automobilka řešila novým modelem civic. Auto postavené hlavně s ohledem na nízkou spotřebu paliva v době skokově rostoucích cen benzinu kvůli ropné krizi zákazníky nadchlo, a tak se firma, ještě nedávno zvažující konec výroby aut, mohla zaměřit na další projekty. Jedním z nich byl právě accord představený v roce 1976, čtyři roky po prvním civicu.

Nový model se nerodil snadno, turbulentní doba zavádění emisních norem a měnících se preferencí zákazníků byla pro vývojáře těžkým oříškem. V roce 1974 byl projekt dokonce zrušen, aby byl krátce na to opět oprášen, avšak dle nového zadání.

Accord nakonec přímo navázal na o segment menší automobil. Vedení dokonce žádalo vůz, který by si koupili majitelé civicu, pokud by jim už přestal stačit. Stejně jako civic se accord stal třídveřovým hatchbackem, automobilka viděla, že v daném segmentu je na japonském trhu až příliš sedanů, kterým chtěla konkurovat méně tradiční koncepcí nabízející velký vnitřní prostor. V roce 1977 ale nakonec nabídku rozšířil i sedan.

Vedle toho Accord ze civicu vycházel i svojí technikou, což bylo zdůvodněno snahou o snížení výrobních nákladů. Vývojem civicu se firma finančně vyčerpala a musela šetřit. Pod kapotou tudíž pracovaly agregáty CVCC (Compound Vortex Controlled Combustion) nabízející nízké emise. Zároveň si ale obě auta neměla být vzhledově příliš podobná, což se řešilo třeba dvojitými předními světlomety.

Důležitým úkolem konstruktérů bylo zajistit pohodou jízdu. Proto pracovali na snížení hlučnosti za vysokých rychlostí nebo na komfortu. Z toho důvodu accord dostal nezávislé odpružení na obou nápravách nebo klimatizaci.

Výsledný automobil se podle všeho povedl, prodejně se mu dařilo hlavně na americkém trhu. Kvůli tomu se druhá generace představená v roce 1981 začala vyrábět i přímo v USA. Accord se tak 1. listopadu 1982 stal prvním vozem japonské značky vyráběným ve Spojených státech. Výroba v Ohiu pak pomáhá tomu, že se accord v té době stává nejprodávanějším vozem japonské značky v USA. Technickou novinkou druhé generace je elektronické vstřikování paliva.

Třetí generace následovala v roce 1985. Její tvary navrhl Toši Ošika, který vozu vtisknul tehdy populární „mrkačky.“ Nabídku rozšiřuje třídveřové kombi (Accord AeroDeck) a kupé, specialitou je lichoběžníkové zavěšení.

Čtvrtá generace prezentovaná v roce 1989 výrazně vyrostla co do rozměrů, sedan narostl z 4,55 metru na bezmála 4,7 metru. Z kompaktního auta se tak stává zástupce střední třídy. Hatchback z nabídky definitivně vypadává, po boku sedanu je nabízeno kupé a nově i pětidveřový kombík.

Pátá generace z roku 1993 si uchovává velikost předchůdce, automobil však nově vzniká ve dvou verzích. Jedna je ve spolupráci s Roverem vyvinuta speciálně pro Evropu, zatímco druhá se prodává ve zbytku světa. Evropský accord má kulatější tvář a jinou techniku v útrobách. Verze pro starý kontinent je navíc dostupná výhradně jako sedan, zatímco v USA a dalších zemích je k dispozici vedle něj opět i kombi a kupé.

Honda Accord - žádný hlemýžď

Šestá generace následuje předchozí provedení a je postavena hned ve třech variantách pro různé kouty světy. Evropská verze představená v roce 1998 se stejně jako předchozí generace vyrábí v anglickém Swindonu, nabídku doplňuje liftback. Z amerického portfolia naopak vypadává kombi. S délkou 4,6 metry je „Evropan“ kratší než zbývající verze. V nabídce je však na Starém kontinentu sportovně laděná varianta Type R.

V sedmé generaci je accord nabízen opět jen ve dvou variantách – americkou doplňuje jedna verze pro Evropu i Japonsko, která se v USA prodává jako Acura TSX. Evropan, tentokrát dovážený z Japonska, je postaven na základech minulé generace, zatímco Američan opět roste, už na úroveň aut vyšší střední třídy, což dále zvýrazňuje rozdíly mezi oběma accordy. Na domácím japonském trhu se accord mimochodem stává tamějším Autem roku, a to již potřetí ve své historii. Stejným titulem se předtím chlubily třetí a pátá generace.

Ojetá Honda Accord (CU1/2): Opomíjet ji by byla chyba

Osmá generace opět čítá dva odlišné modely (CP/CS a „evropský“ CU1/2), které jsou třeba v Číně a Japonsku oba dostupné, každý pod jiným jménem. Specialitou pro USA je v roce 2009 crossover Accord Crosstour (později už jen Crosstour).

Zatímco v USA přichází v roce 2013 na řadu devátá generace, v Evropě pokračuje stávající osmá generace. V roce 2015 se pak accord ze starého kontinentu stahuje. Automobilce se prodej v tuhé konkurenci přestává vyplácet, hlavně kvůli dovozu auta z Japonska je accord pro evropské zákazníky drahý. Honda tak na evropských trzích střední třídu opouští, aniž by zde třeba vyzkoušela americké provedení, které by podle evropských měřítek zamířilo do vyšší střední třídy. Místo toho se Honda soustředí na trhy, kde má silnější zastoupení. Mezi ně patří třeba ten americký, kde accord patří mezi vůbec nejprodávanější osobní auta. Vedle sedanu je accord v USA nadále dostupný také jako kupé.