TEST Honda Civic sedan 1,8 - Američan

Číňané nebo Američané se po nich mohou utlouct, Evropané si mezi nimi pečlivě vybírají. O čem je řeč? O sedanech - z jednoho pohledu pouze další karosářská variantě doplňující kombi nebo hatchback, ale z druhého pohledu speciální kategorii, která může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu celého modelu. Takovou moc sedany mají. Jen si vzpomeňte, kde Ford poprvé ukázal novou generaci Focusu a jak vypadala. Tu čest měli Číňané, ti Číňané kteří rychle bohatnou a své peníze utrácejí velmi často právě za sedany.

Podobná láska vzplanula mezi sedany a Američany, a tak se není čemu divit, že se automobilky snaží naroubovat protaženou záď na kde co, často i za cenu toho, že místo automobilu, jenž uchvátí svět úžasným designem, vznikne paskvil. Občas se stane zázrak a vůz ocejchovaný titulem největší obluda roku, ohromí zákazníky natolik (většinou kombinací ceny, výbavy a vnitřního prostoru), že jej vynesou na pomyslný automobilový Olymp. Jistě vám došlo, že hovořím o vozech jako Renault Thalia nebo Fabia sedan.

honda nizsistredni testy Násilné naroubování „batohu“ na záď hatchbacku si však mohou výrobci dovolit pouze v určitých segmentech, a to v těch nejnižších. Kdyby Volkswagen nepostavil novou generaci sedanu Jetta, ale pouze nějaký Golf s kufrem, hodili by mu zákazníci takové auto na hlavu. Takto ovšem opustí onen sedanu chtivý Američan showroom VW s dobrým pocitem, že si koupil malý Passat. Jde sice více o pocit, než skutečnou hodnotu, Jetta má v sobě totiž stále 80 procent Golfu, ale dobrý pocit většině klientů stačí.

S podobným cílem, tedy dosáhnout dobrého pocitu, se pouští do vývoje sedanů i další značky. Jsme stále v nižší střední třídě. Tak třeba Renault dokázal proměnit minoritní hatchback Mégane v masově prodávaný sedan. Vypadá robustně, dynamicky a bezpečně a to se lidem líbí. Zevnitř v něm poznáte starý dobrý Mégane, ale co na tom - dobrý pocit vytvořen. Pocit lepší společnosti se podařilo na základech nižší střední třídy vystavět i Fordu, Peugeot prodává svůj výtvor výhradně Číňanům.

V nabídce Hondy se položka Civic sedan usadila dávno, takže s každou novou generací stačí pouze aktualizovat informace. Civic sedan v posledních letech plnil úlohu reprezentativního, docela usedlého vozu. Za sportovce platilo třídveřové provedení, pětidveřový Civic se v sedmé generaci přiblížil představě rychlého rodinného hatchbacku. Osmé vydání nekonečného příběhu přineslo hodně změn. Pětidveřová verze zůstala prostorná a komfortní, ale zároveň oblékla trochu ulítlé šaty (test najdete zde).

Třídveřová verze se z hlediska designu nebude od pětidveřové výrazněji lišit, ale nastavení podvozku, řízení i brzd bude jiné. Civic 3D bude podle všeho drak. To už máme v podstatě dva různé modely. Zákonitě musí padnout otázka, co provedla Honda se sedanem… Vytvořila poslední díl skládačky a postavila auto, které se poměrně zásadně odlišuje od sourozenců stejného jména.

Reprezentativní sportovec

Zásadní odlišnosti najdete na samotné karoserii vozu. Zužující se světlomety spojené dohromady čirým materiálem v luxusní výlohu zmizely. Na jejich místo nastoupila protažená světla s lehkým zaoblením v spodní části, mřížka chladiče dostala tradiční tvary a bohaté chromování, přední nárazník vypadá stále hodně agresivně, ale poněkud atypicky se rozšiřuje odspodu nahoru. Horní hranou světlometů nicméně úpravy nekončí. Právě naopak.

Přední kapota se významně protáhla, čelní sklo získalo (alespoň subjektivně) větší sklon, střecha stoupá a především klesá velmi pozvolna. Honda se nesnížila k lacinému řešení a nechala designéry pilovat tvary zádě tak dlouho, dokud nevypadaly dostatečně sportovně a majestátně zároveň. Z dálky, asi tak z 80 metrů, mi Civic sedan bůhvíproč připomínal nové BMW řady 3. Tváří v tvář jsem především kvůli zadním světlometům jednoznačně identifikoval asijský styl.

Každopádně Civic sedan postavený na hezkých 16palcový litých kolech vypadá skvěle. Může se pochlubit originálními tvary, nezapře v sobě sportovce, přitom působí elegantně. Tak jako si dovedu těžko představit hatchback v roli reprezentanta úspěšné společnosti, sedan považuji za vůz pro tento účel stvořený. Záď v sobě ukrývá nepříliš velký zavazadelník o objemu 375 litrů.

Využitelnost není nejlepší, hrana i podlaha leží poměrně vysoko nad zemí, ani vstupní otvor nepatří mezi největší. Vysoko položenou podlahu má na svědomí plnohodnotná rezerva, kterou jsem tentokrát velmi ocenil. Na dálnici jsem dostal defekt a blahořečil Hondě za to, že mě ušetřila pomalé jízdy na dojezdovém kole. Narazil jsem i na jednu nepříjemnost. Neznám chutě Američanů, ale otevírat víko kufru výhradně klíčkem nebo páčkou z interiéru, mně obyčejnému Evropanovi přijde hloupé.

Dost bylo UFO

Kokpit pětidveřového hatchbacku (jeho podrobný popis najdete v starším testu) mě nejdříve šokoval, poté zaujal a nakonec mile překvapil. Palubní deska ve stylu posledních Hvězdných válek se mi zpočátku zdála šílená a neergonomická, nakonec jsem však našel zalíbení v tvarech, materiálech i zpracování. Jaké bylo mé překvapení, když jsem usedl za volant sedanu a zjistil, že tady nezůstal kámen na kameni. Z divokých tvarů hatchbacku zbylo torzo.

Změť křivek, úžasná přístrojová deska s otáčkoměrem s 3D efektem, kulaté výdechy ventilace, jakoby vychýlená středová konzola a spousta dalších originálních řešení, to všechno ze sedanu prostě zmizelo. Palubní deska se na straně spolujezdce a také ve svém středu lehce narovnala, výdechy ventilace dostaly obvyklý obdélníkový tvar, kaplička přístrojové desky se hodně smrskla a změnila z originální v nekonfliktní. Stejný osud postil celou přístrojovou desku, jež přišla o efektní otáčkoměr.

Honda šla skutečně do důsledku a vyměnila a také přeskupila ovladače. Následkem toho si uvnitř připadáte jako v jiném voze, který má s hatchbackem společný snad jedině název. Změny provedené proti krátké verzi jsou pozitivní i negativní. Za pozitivní změnu považuji přeskupení a zvětšení většiny ovládacích prvků. V sedanu jsem se rychleji zorientoval, mnohem lépe se mi pracovalo s panelem klimatizace i audiosystému. Do skupiny negativních změn řadím například snížení kvality materiálů.

honda nizsistredni testy Se Civicem sedan chce Honda uspět především v Americe a jelikož Američané si na kvalitu materiálů tolik nepotrpí, japonský výrobce snížil laťku. Měkčené plasty nahradily tvrdé béžové či našedlé plasty, které jsou sice velmi dobře slícované a jako takové nevypadají špatně, ale na měkčené plasty z krátké verze nemají a nikdy mít nebudou. Společně s měkčenými plasty zmizely z interiéru i některé hliníkové prvky nebo prvky v kvalitní imitaci hliníku, na jejichž místo nastoupily obyčejné plastové díly.

Měkčení zůstalo alespoň na dveřích. Situace ohledně sedadel zůstala stejná. Sedačky s poměrně výraznými bočnicemi podrží tělo v zatáčkách, i díky dostatečně dlouhému sedáku podpírajícímu stehna a příjemnému tvaru opěradla se nemusíte obávat dlouhých cest. Odkládacími plochami Honda šetřila méně než v hatchbacku. Vnitřní prostor také zůstal nedotčen. U kolen nabízí Civic sedan dostatek místa, nad hlavou zbývá vzadu 185 cm vysokému pasažérovi minimální rezerva, ale stačí to.

Jediným jasným pojítkem s futuristickým hatchbackem zůstává sportovní tříramenný volant s hezkým designem, optimálně tlustým koženým věncem, který lehce obepnete prsty a precizně zpracovanými a snadno dostupnými tlačítky.

Změna se vším všudy

Civic sedan se v Česku momentálně nabízí výhradně se zážehovým čtyřválcem 1.8 i-VTEC s maximálním výkonem 103 kW při 6300 otáčkách a točivým momentem 174 Nm při 4300 otáčkách. Stejná jednotka bublala i pod kapotou dříve testovaného hatchbacku, v němž mě zaujala sportovním charakterem s výrazným tahem od nejnižších otáček, ale nemile překvapila vyšší hlučností. Vás naopak asi nepřekvapí, když prohlásím, že v sedanu panovala odlišná atmosféra.

Motor sílí od nejnižších otáček, ale zátah není tak výrazný a neuděluje sedanu takové zrychlení. Auto dokáže celkem svižně vystřelit z místa, ale akcelerace vás nezatlačí do sedaček a dosažení maximálních hodnot na otáčkoměru a rychloměru žádá více času než v hatchbacku. Za pomalejšími reakcemi stojí především o něco vyšší hmotnost. I tak si ovšem Civic sedan zaslouží nálepku dynamický a s přimhouřeným okem snad i sportovní.

Největší zábavu slibují vysoké otáčky, konkrétně rozmezí 4000 – 6000 otáček, za včasné řazení převodových stupňů se vám auto odvděčí poměrně výbušnými reakcemi. Hlavní rozdíl mezi sedanem a hatchbackem spočívá v odhlučnění. V hatchbacku na sebe motor hodně upozorňoval a zatímco ve vysokých otáčkách svým hlasem příjemně dráždil smysly, v středních otáčkách mě spíše obtěžoval. V sedanu se mi dostalo rajského klidu.

Motor totiž není v nízkých ani středních otáčkách téměř slyšet. Je to vážně velká změna. Agregát tiše přede na volnoběh a od 2000 do 3000 otáček o něm prakticky nevíte. Okolo 4000 otáček se začne uvnitř více ozývat ale posádku kupodivu neobtěžuje ani v oblasti zásahu omezovače. Krása tohoto motoru spočívá i v (ne)žíznivosti. Když se budete držet na uzdě, můžete dlouhodobě jezdit ze méně než sedm litrů. Stotřicítka na dálnici znamená spotřebu 6,8 litru, ve městě počítejte s devíti litry.

1.8 i-VTEC má ale i druhou tvář. Šlápněte mu na krk a z nádrže každých 100 km ubude více než 10 litrů. Jelikož však tohle auto není žádný závodní speciál, věřím, že dokážete jezdit skutečně úsporně, se spotřebou mezi 7 a 8 litry paliva. Já jsem na konci testu dosáhl kombinované spotřeby 6,9 litru. To je velmi dobré číslo.

Přednost má komfort

Co se čeká od limuzíny? Komfort. Je Civic sedan limuzína? Limuzína může znít jako příliš silné slovo, ale věřte, že se jako limuzína chová. Hatchback na mě působil sportovně, tvrdé pružiny se nesnášely s krátkými příčnými nerovnostmi. Civicu sedan nerovnosti nevadí. Přes výtluky i příčné nerovností se přenáší s grácií sedanu střední či dokonce vyšší střední třídy, projetí výtluku nebo přejetí kolejnic se uvnitř projeví tlumeným cvaknutím pneumatik.

honda nizsistredni testy

Měkčí naladění podvozku s sebou přináší větší náklony v zatáčkách, přesto Civic sedan neztratil renomé sportovce. V prudké zatáčce se sice nakloní, ale stále striktně drží vyznačený směr. V rychlostech nad 90 km/h začíná měkký podvozek trochu překážet, nicméně na řezání zatáček Honda postavila pěti či třídveřový model. Brzdy zaslouží pochvalu za neúnavnost (nevadnou a nevadnou) a postupný nástup, řízení zase za ideální převod, přesnost a tak akorát účinný posilovač a řazení za přesně vyznačené dráhy a lehký přechod mezi stupni.

Honda Civic sedan doplnila v nabídce pětidveřový hatchback, a to zřejmě nejlepším možným způsobem. Vedle futuristického vozu, který dostane ještě sportovnějšího třídveřového bratříčka a nakonec i brutální variantu Type-R, reprezentuje tradiční hodnoty Hondy, avšak v decentním balení. Nový Civic si tak bude možné koupit nejen ve třech karosářských verzích, ale třech značně odlišných provedeních.

Plusy

• atraktivní design
• komfortně naladěný podvozek
• přesné řízení a řazení
• dobře utlumený benzínový motor
• dobrá ergonomie
• komfortní sedačky

Minusy

• kufr je zvenku možné otevřít jen klíčkem
• větší náklony v zatáčkách
• v nabídce pouze benzínový motor 1,8