Honda Legend – další pokus o průlom (2.část)

Část druhá (první část textu najdete zde)

Honda se od svých prvních pokusů s výrobou automobilů snaží neustále zavádět nové technické prvky do jejich konstrukce. Tato filozofie ji konec konců dovedla do současné pozice technologické špičky. Zatímco ve vozech nižších tříd se jí s tímto postupem daří prorážet i na evropském trhu, právě její pokusy s Legendem několika generací zatím tak úspěšné nejsou. Od technicky nabité poslední generace Legendu si ale slibuje konečný průlom do segmentu velkých sedanů. Pomoci ji k tomu má vynikající pohonný systém s výkonným motorem V6 objemu 3,5 litru, pohonem všech kol a podvozkem nabitým špičkovými pomocnými systémy.

Motor nového Legendu se podle základních údajů 3,5l V6 60° nijak zásadně neliší od svého předchůdce, ale opak je pravdou. Jedná se o zcela novou jednotku, která je proti předchůdci výrazně menší (délka o 61 mm a šířka o 36 mm) a výkonnější. Motor je osazen 24 ventily s variabilním časováním VTEC. To mění charakteristiku pomocí hydraulického tlaku ve 4950 ot/min a umožňuje dosažení nejvyššího výkonu 217 kW (295 k) při 6200 ot/min a točivý moment 351 Nm při 5000 ot/min. Těmto hodnotám napomáhá také vysoký kompresní poměr 11:1 a přitom motoru postačuje benzín s 95 oktany. Zajímavostí konstrukce jsou jak sací tak i výfukové potrubí odlité společně v jednom kusu s hliníkovou hlavou válce. Toto řešení omezuje netěsnosti a urychluje ohřev primárních katalyzátorů umístěných přímo v odlitku potrubí. Sací potrubí je navíc dvoudílné. Do 4000 ot/min je rozdělují přídavné klapky a prodlužují dráhu vzduchu, aby se k lepšímu plnění využilo jeho rezonancí. Nad těmito otáčkami již rezonance nepomáhá a tak se klapky otevřou, aby plnění probíhalo co nejrychleji. Rovnoměrnost chodu zajišťuje tuhá kovaná kliková hřídel s ojnicemi s lámanými spodními oky. Díky kompaktní konstrukci a délce jen 468 mm může být motor umístěn napříč před přední nápravou. Připojen je k samočinné pětistupňové převodovce, která umožňuje jak automatický režim, tak i manuální řazení. V obou režimech jejímu ovládání napomáhá řídící jednotka, která v automatickém režimu omezuje zbytečně časté řazení při jízdě do nebo z kopce, v manuálním režimu zase brání přetočení motoru špatným řazením. Manuální řazení lze provádět jak voličem na středovém tunelu jeho přesunutím vlevo do zvláštní kulisy, nebo páčkami pod volantem.

Z převodovky je točivý moment rozdělován na všechna čtyři kola. Tento systém poprvé použitý u Hondy dokáže přizpůsobovat rozdělení nejen mezi přední a zadní nápravu, ale i mezi obě zadní kola. Dostal označení SH-AWD, kde písmena SH označují Super Handling (perfektní ovladatelnost). Zajímavostí je kardan vyrobený z lehké slitiny vyztužené uhlíkovými vlákny. Tajemství systému je umístěno v zadní rozvodovce. Ta obsahuje nejen diferenciál, ale i dvě elektromagneticky ovládané spojky, které pracují jako omezovače točivého momentu. V přední části je ještě urychlovač momentu, který při zatáčení dokáže zrychlit otáčení kol zadní nápravy až o 5% a díky sepnutí jedné a rozepnutí druhé spojky tak urychlit vnější zadní kolo a usnadnit tak zatočení. Při zpomalení v zatáčce se pohon vnějšího zadního kola upravuje tak, aby se celkový otáčivý moment vozu změnil z dostředivého na odstředivý a nedošlo tak ke smyku. Systém samozřejmě spolupracuje se stabilizačním systémem VSA, který pracuje na obvyklém principu s přibrzďováním požadovaného kola.

Všechny tyto elektronické systémy ale potřebují kvalitní základ v podvozku. Ten je tvořen vpředu lichoběžníkovou nápravou s vysoko umístěnými horními trojúhelníkovými rameny a vzadu je víceprvková náprava. Základním stavebním materiálem pro ně byl zvolen hliník a to jak pro ramena, tak i nápravnice a vpředu také pro vysoké těhlice. Geometrie byla laděna tak, aby docházelo k minimálnímu naklánění karosérie při dynamických změnách. Obě nápravy jsou osazeny dutými kotoučovými brzdami. Přední mají průměr 320 mm a hliníkové třmeny se čtyřmi pístky, zadní kotouče mají průměr 310 mm a každý hliníkový třmen má jen jeden píst. Ovládány jsou prostřednictvím elektronicky řízeného posilovače, který se „učí“ řidičův styl brzdění, aby dokázal rozeznat nouzové brzdění od běžného. V nouzové situaci pak podává mnohem vyšší výkon než běžně. Sériově je Legend dodávám s hliníkovými koly 8J x 17 a pneumatikami 235/50 ZR 17, ale na přání jsou k dispozici i 18“ ráfky.

Technika je technika, ale luxusní sedan dělá pro mnoho zákazníků z obyčejného právě skvěle vybavený a zpracovaný interiér. Celková koncepce designu interiéru sází na jednoduchou eleganci s dávkou sportovního švihu vlastní značce Honda. Celé čalounění je provedeno kvalitní kůží v kombinaci s dokola se táhnoucí lištou z javorového dřeva. Středová konzola svým matně kovovým povrchem navozuje dojem high-tech. Před čtyřramenným volantem nabitým ovladači audioaparatury, navigace, klimatizace, bezpečnostních systémů či tempomatu se nachází trojice kruhových přístrojů. Ve spodní části prostředního (rychloměr) je velký displej, který mimo údajů palubního počítače zobrazuje také zařazený rychlostní stupeň v manuálním režimu převodovky. Středu přístrojové desky dominuje rozměrný displej navigační soustavy, který pracuje také jako monitor kamery pro couvání. Vysokou míru pohodlí nabízí radikálně přepracovaná elektricky plně seřiditelná přední sedadla. Jejich kostra je pro úsporu hmotnosti z hořčíkové slitiny, sedák je širší, opěradla vyšší a tak v nich najdou pohodlí i hodně vysocí lidé. Perforovaná kůže umožňuje dýchání a na přání umístěný ventilátor zajišťuje mírné proudění vzduchu, takže pocit komfortu za vysokých teplot je téměř dokonalý. Také krajní zadní sedadla mají anatomické tvarování pro lepší pohodlí v zatáčkách. Zadní okno je opatřeno elektricky ovládanou clonou ovládanou z panelu nad sedadly. Také boční okna jsou osazena clonami, ale jen mechanickými. Originální je přední loketní opěrka s děleným víkem, jehož jedna půlka může být otevřena, zatímco druhá stále podepírat loket řidiče či spolujezdce. Velký vůz potřebuje také pořádný zavazadlový prostor, který má u Legendu 452 litrů, což sice není málo, ale ani příliš mnoho. V jeho přední části jsou ukryty řídící jednotka navigace a audio aparatura Honda/BOSE se třemi reproduktory. Zbylých 7 je umístěno v interiéru.

Papírově se jeví nová Honda Legend velmi silná, ale je otázkou, má-li pro zmlsaný evropský trh opravdu to podstatné. Nabídka jen jednoho motoru bez vznětové verze je již sama o sobě omezující. Výkon a technika je dostačující, ale německá konkurence nabízí i více než jen šest válců. Nejsou sice prakticky k ničemu, ale zákazníci si na jejich množství potrpí. Uvidíme jak si s tímto drobným a z racionálního pohledu nevýznamným nedostatkem povede.