Hongqi: Příběh čínského Rolls-Roycu, který chce dobýt svět luxusu

Čínské automobilky v posledních letech prodělaly neskutečný vývoj, a tak se mnohé z nich snaží už prosadit nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí. A tak už některé hlásají plány na expanzi do USA nebo Evropy. Velké plány přitom nemají jen mainstreamoví výrobci, v Číně funguje i superluxusní značka Hongqi, která aktuálně chce prorazit v segmentu ovládaném automobilkami Rolls-Royce nebo Bentley.

Historie Hongqi se datuje do roku 1958, jde tak o nejstarší čínskou značku osobních automobilů. Dodnes je přitom státem vlastněná, když patří do koncernu FAW Group. S ním už spjata od svých počátků – FAW Group se však původně orientovala na výrobu nákladních vozidel, s níž finančně i technologicky pomáhal Sovětský svaz.

Čína automobilová (1. díl): Historie

Čínský ZiL

Už od počátku se přitom zaměřovala na ten nejluxusnější segment, když se orientovala na vozidla pro čelní představitele státu nebo zahraniční delegace. Jejími vozy tak jezdil třeba i čínský diktátor Mao Ce-tung, který vznik značky reprezentativních vozidel od začátku podporoval. Svým způsobem tak šlo o čínskou variaci na ruský ZiL.

Prvním dílem se stalo Hongqi CA72 vyráběné mezi lety 1958 a 1965. Šlo o reprezentativní sedan dlouhý 5,7 metru s rozvorem 3,4 metru, který byl určen pro nejvyšší politické představitele Číny. I proto bylo zvoleno právě jméno Hongqi, v čínštině znamenající Rudá vlajka, budovatelsky odkazující na vlajku komunistické země.

Automobil využil výrazné chromované masky, která se stala symbolem i dalších modelů značky. Nechyběl ani emblém rudé vlajky odkazující na název značky, zatímco koncová světla měla připomínat typické čínské lampiony. Samotný styl se pak nepochybně inspiroval tehdejšími vozy americké produkce. Ostatně pod kapotou pracoval vidlicový osmiválec Chrysler o objemu 5,6 litru, spárovaný s dvoustupňovým automatem.

Výroba Hongqi CA72 nakonec trvala až do roku 1965 (podle některých zdrojů dokonce ještě o dva roky déle), kdy vzniklo přes 202 exemplářů tohoto vozu. Vedle sedanů vznikly i čtyři kabriolety, využívané při přehlídkách. Do dnešních dnů se ale dochovalo jen pár kousků.

Na styl předchůdce navázal i nastupující Hongqi CA 770, který v produkci vydržel mezi lety 1966 a 1981. Auto využilo podobného stylu i 5,6litrového vidlicového osmiválce Chrysler (tentokrát však spárovaného s čtyřstupňovým automatem), povyrostlo však na bezmála šest metrů, s rozvorem 3,7 metru.

Sázka na techniku Audi

Během let vzniklo i několik derivátů výchozího reprezentativního sedanu s třemi řadami sedadel – landaulet, kabriolet pro vojenské přehlídky, zkrácený sedan nebo dokonce kombi. Existovala i pancéřovaná verze, poháněná motorem zvětšeným na osm litrů, kterou vedle čínských politiků využívali též v KLDR, Kambodže nebo Vietnamu. V průběhu let se měnil i motor v útrobách, když byl nasazen 5,8litr od Fordu, nebo vybrané komponenty v interiéru – CA 770 tak využívalo třeba prvky od Peugeotu nebo Audi.

Právě techniku čtyř kruhů Hongqi využívalo i v devadesátých letech. Tehdy totiž vzniklo Hongqi CA7220, alias upravené Audi 100. Existovalo přitom nejen jako výchozí sedan, ale také jako přehlídkový kabriolet. Ten byl k dispozici hned ve třech verzích, přičemž ta nejdelší byla dlouhá dokonce 5313 mm s rozvorem 3207 mm.

Audi 100 v Číně: Jak si soudruzi upravili audinu podle svého vkusu

Později značka přezbrojila na japonskou techniku. Hongqi HQ3 z roku 2006 tak využilo základ v u nás neznámém sedanu Toyota Crown Majesta. Větších úspěchů ale vůz nedosáhl, a to ani po přejmenování na Hongqi (Shengshi – Dny prosperity) a přeorientování se na soukromou klientelu. Čínští klienti zkrátka v té době preferovali luxusní značky ze zahraničí.

Nová éra

Poslední roky jsou ale ve znamení změn a renesance značky. Začalo to Hongqi L5 v roce 2013, která se stala novou generací reprezentativní limuzíny. Jedná se o nejdražší automobil čínské značky vůbec, které slouží jako reprezentativní vozidlo nejvýše postavených čínských politiků. Jezdí s ním dokonce i čínský prezident Si Ťin-pching.

Retro design odkazuje na nejstarší modely značky, ať už maskou chladiče, rudou vlajkou na kapotě nebo světlomety jako na dávných Chryslerech. Naopak kabina je kombinací odkazů na historické čínské budovy s moderními digitálními displeji. Možná i proto slavný Jeremy Clarkson L5 kdysi označil ža nejvíc cool auto světa.

Pohon pak zajišťuje šestilitrový vidlicový dvanáctiválec vlastní konstrukce, který poskytuje výkon 300 kW a točivý moment 550 N.m. Spárovaný je s šestistupňovým automatem. Později ale debutovala méně honosná varianta s čtyřlitrovým vidlicovým osmiválcem twin-turbo v kombinaci s osmistupňovým automatem.

Plný rozvoj pak odstartoval v roce 2018, kdy FAW Group ke značce Hongqi přivedlo Gilese Taylora, dosavadního ředitele designu v automobilce Rolls-Royce, které chce čínská značka konkurovat na globálním trhu. Ten má za úkol navrhnout novou generaci vozů, kterými chce Hongqi prorazit. Cílem je do konce tohoto desetiletí prodávat milion aut ročně, což by byla zhruba polovina toho, co dnes prodává Audi, BMW nebo Mercedes-Benz, tedy zavedené značky s bohatou historií.

S expanzí se už začalo, když automobilka postupně rozšiřuje své portfolio. Zatím poslední je nedávno představené SUV Hongqi E-HS9 s elektrickým pohonem. To je jedna hned z 18 chystaných elektrifikovaných novinek, které mají dorazit do konce 2025. Hongqi jde přitom tak daleko, že dokonce pracuje na superautě. Ten se loni ve formě konceptu představilo na frankfurtském autosalonu, a to jako auto s hybridním osmiválcem o kombinovaném výkonu 1400 koní.  

Čínský Rolls-Royce Cullinan přichází jako elektromobil. Opulentní Hongqi E-HS9 ujede přes 500 km

Hongqi zkrátka do toho šlape a chce ukázat, že i v Číně umějí stavět superluxusní auta. Zda Rudá vlajka prorazí nejen ve své domovině, ale i na zahraničních trzích, zjistíme už za pár let. Věříte jí?