Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Hummer
Hummer
Hummer
Hummer
161 Fotogalerie

Hummer a jeho modely od H1 po HX: Všechny verze terénní legendy pohromadě!

Před pětadvaceti lety se čistě armádní vozidlo M998 Humvee společnosti AM General proměnilo v civilní Hummer. Zavzpomínejte na modely H1, H2, H3 i koncept, který se měl proměnit v řadu H4.

Kořeny terénních automobilů a SUV nabízených pod značkou Hummer sahají až do konce sedmdesátých let. Tehdy americká armáda vypsala výběrové řízení na armádní speciál, který měl nahradit terénní vůz M151 a další vojenská vozidla.

Vítězem se stala společnost AM General, která na základě stanovených parametrů vyvinula tzv. vysoce mobilního víceúčelového kolového vozidla (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle), které se následně proslavilo jako Humvee. Jeho vzhled a výkony stály za zájmem ze strany civilních zákazníků v čele s Arnoldem Schwarzeneggerem a v roce 1992 jim byl poprvé nabídnut civilní Hummer.

V následujících letech si Hummer našel mnoho fanoušků, zároveň ale také mnoho odpůrců, hlavně z řad ekologických aktivistů. Těm se nelíbila hlavně vysoká spotřeba paliva vozu.

Práva na značku Hummer v roce 1999 zakoupil koncern General Motors, který se rozhodl ji přeorientovat na ještě civilnější modely. Tehdy vznikly modely H2 a H3. V roce 2009 ale General Motors v rámci restrukturalizace po svém bankrotu rozhodl o ukončení fungování značky.

Značku následně chtěl prodat čínské strojírenské firmě Sichuan Tengzhong, k dohodě ale nakonec nedošlo. Údajně kvůli čínským regulačním úřadům. Na jaře 2010 tak značka Hummer definitivně skončila.

Hummer H1

Hummer v civilní podobě byl oficiálně uveden na severoamerický trh 14. března roku 1992. Označení H1 auto dostal až po příchodu Hummeru H2, aby byly oba modely rozlišeny.

Velká část techniky civilní verze s celkovou délkou 4686 mm, šířkou 2197 mm, výškou od 1905 do 2007 mm podle verze a rozvorem náprav 3302 mm, byla převzata z armádního vozidla. Mezi shodnými prvky byly nápravy, brzdy nebo část panelů karoserie, oba vozy dokonce vznikaly na stejné montážní lince.

Pod kapotou Hummeru byla rovněž stejná pohonná jednotka, kterou byl 6,2litrový vznětový osmiválec od GM, kombinovaný s třístupňovou automatickou převodovkou. Výkony tohoto motoru nebyly příliš uspokojivé a v roce 1994 jej nahradil 6,5litrový vznětový osmiválec ve spojení se čtyřstupňovou automatickou převodovkou.

Ani tato pohonná jednotka však nebyla zrovna ideální volbou, a tak se Hummer v roce 1996 dočkal přeplňovaného vznětového osmiválce o objemu 6,5 litru. Zájemci dokonce mohli sáhnout i po benzinovém agregátu – osmiválci o objemu 5,7 litru.

Hummer H1 vynikal svými jízdními vlastnostmi v terénu, za což mimo jiné vděčil i umístění kol prakticky v rozích karoserie, což zkracovalo jejich převisy. Přední nájezdový úhel činil skvělých 72° (s navijákem 47°), zadní pak 37,5. Auto zvládlo vystoupat až do 60% kopce, boční náklon mohl být až 40%. Světlou výšku 406 mm umožnilo posunutí komponent pohonného ústrojí do centrálního tunelu mezi sedadla, který však omezoval prostor pro posádku. H1 si pak dokázala poradit s brodem hlubokým 760 mm.

V roce 1999 byla práva na značku Hummer prodána do rukou amerického koncernu General Motors. O výrobu aut se ale nadále stará AM General.

Pro modelový rok 2006 nastoupila inovovaná verze H1 Alpha, která se začala vyrábět již v průběhu roku 2005. Ta dostala konečně silný motor, předchůdce byl nadále kritizován pro nedostatek síly. Pod kapotou v tomto případě pracoval osmiválcový turbodiesel Duramax o objemu 6,6 litru, který dosahoval výkonu 220 kW a točivého momentu 705 N.m. Na šasi pak byla užita vysokopevnostní ocel, komfortu měly pomoci tišší diferenciály.

V létě 2006 pak sériová výroba H1 skončila. Produkce schopného offroadu se GM přestávala finančně vyplácet, a to kvůli klesajícímu odbytu. I věrným fanouškům začínala kvůli rostoucím cenám ropy vadit vysoká spotřeba paliva.

Konec sériové výroby modelu H1, ale nebyl definitivním koncem humvee pro civilní trh. AM General v roce 2012 vůz nabídlo ve formě stavebnice. V loňském roce se pak AM General rozhodlo obnovit výrobu kompletních vozidel a nová verze dostala jméno HMMWV V1 Gorilla. Práva na značku Hummer totiž nadále patří General Motors.


Hummer H2

Nedlouho poté, co v roce 1999 koncern General Motors koupil od společnosti AM General, která vyrábí extrémní off-roady Hummer, práva na používání tohoto jména, bylo jisté, že se připravuje nástupce této legendy.

Nejprve se objevily neoficiální informace a následně se na autosalonu v Detroitu v roce 2000 objevila studie pojmenovaná H2 a po roce a čtvrt byl na autosalonu v Detroitu prezentován koncept s jednoduchým názvem H2 SUT a karoserií pick-up. Tehdy bylo rovněž potvrzeno, že sériové provedení se nebude lišit.

Hummer H2 v sériové podobě se pak představil před koncem roku 2001 a jeho uvedení na trh i spuštění výroby se odehrálo v roce následujícím. V létě roku 2003 se pak rozběhl prodej i na českém trhu, kde ceník tohoto SUV tehdy startoval na částce 2.362.000 Kč.

Las Vegas začátkem listopadu roku 2003 se stalo místem premiéry pro sériové provedení čtyřdveřového pick-upu H2 SUT, jehož prodej v provedení pro modelový rok 2005 se na severoamerickém trhu rozběhl na podzim roku 2004.

Hummer H2 využíval rám, který byl sestaven ze tří sekcí, z nichž ta první byla upravena z rámu vozidel GM série 2500, zatímco zadní byla upravena ze série 1500 a střední část byla nově vyvinuta. Obě karosářské verze spojoval rozvor náprav 3119 mm, celková délka 5169 mm, šířka 2065 mm i výška 1976 mm, resp. 2007 mm od roku 2006.

V přídi byl při uvedení na trh uložen kapalinou chlazený zážehový osmiválec o objemu 6,0 litru s výkonem 232 kW a točivým momentem 490 N.m v kombinaci se čtyřstupňovou automatickou převodovkou. V letech 2005 až 2007 byl tento motor k dispozici i s výkonem 242 kW.

Na autosalonu v New Yorku v dubnu roku 2007 se Hummer H2 představil s přepracovaným interiérem, novou pohonnou jednotkou a drobnými retušemi vzhledu karoserie.

Návrháři se tehdy pustili do přepracování interiéru od podlahy. Původní palubní deska, připomínající nákladní auto zmizela a nahradila ji nová lépe odpovídající zaměření vozu na normální provoz. Nové byly i výplně dveří a také použité materiály. Novinkou byla i nabídka třetí řady sedadel určené pro dva cestující.

Modernizace přinesla i hliníkový osmiválec o objemu 6,2 litru, který podával výkon 293 kW a točivý moment 574 Nm. Sílu motoru přenášela na kola obou náprav nová šestistupňová automatická převodovka Hydra-Matic 6L80.

Na karoserii se modernizace podepsala pouze zvětšením otvorů v masce chladiče pro lepší přísun chladícího vzduchu k motoru a nalakováním spodních částí nárazníků vpředu i vzadu stříbrnou barvou.

Poslední novinkou v rámci modelu H2 se stalo představení "Black Chrome" Limited Edition na autosalonu v New Yorku v dubnu roku 2008. Speciální vydání zaujalo svým barevným provedením i produkcí omezenou na 1300 vozů.


Hummer H3

Nejmenším zástupcem značky Hummer se stal model H3, který byl ve své sériové podobě představen na podzim roku 2004, ale koncept pick-upu s krátkou kabinou s jedním párem dveří a označením H3T, který naznačoval podobu budoucího SUV, byl odhalen již koncem roku předchozího.

Hummer H3 byl uveden na trh v roce 2005 v provedení pro modelový rok následující s pětidveřovou karoserií. SUV s celkovou délkou 4740 mm, šířkou 1900 mm a výškou 1890 mm stál na platformě GMT345 s rozvorem náprav 2842 mm, odvozené z platformy GMT355, kterou využíval mimo jiné Chevrolet Colorado či Isuzu D-Max.

Pod kapotou se usadil nejprve zážehový řadový pětiválec o objemu 3,5 litru s výkonem 164 kW a točivým momentem 305 N.m. Model H3 se stal první zástupcem značky, u nějž bylo možné volit mezi pětistupňovou manuální a čtyřstupňovou automatickou převodovkou.

Elektronicky řízený pohon všech kol od firmy BorgWarner byl vybaven redukcí a uzávěrkou zadního diferenciálu. Světlá výška 231 mm měla být více než dostačující pro výlety mimo asfalt, podobně jako nájezdový úhel 40°(vpředu) a 37° (vzadu) nebo možnost brodění až do hloubky 0,6 m.

Rok 2007 přinesl zásadní novinky v oblasti pohonné jednotky. Původní pětiválec o objemu 3,5 litru nahradil motor se stejným počtem válců, ale s objemem 3,7 litru a výkonem 180 kW a točivým momentem328 N.m.

Nabídku navíc ve stejném roce rozšířilo provedení H3 Alpha s atmosférickým zážehovým osmiválcem do V o objemu 5,3 litru. Tato pohonná jednotka poskytovala výkon 224 kW a točivý moment 438 Nm. O přenos výkonu na všechna čtyři kola se starala čtyřrychlostní automatická převodovka Hydra-Matic 4L60.

Poslední novinkou značky Hummer, která zamířila do sériové výroby, se stal pick-up H3T se čtyřdveřovou kabinou, který se představil na autosalonu v Chicagu v únoru roku 2008 a byl v nabídce značky v modelových letech 2009 a 2010. Podle oficiálních materiálů výrobce bylo úkolem H3T přesunout zájem zákazníků k menším, a tím pádem úspornějším, modelům.

Pick-up svou konstrukcí i designem vycházel z modelu H3, ale došlo u něj k prodloužení rozvoru náprav o 567 mm na 3409 mm a celkové délky na 5403 mm. Díky tomu disponoval H3T plnohodnotným nákladovým prostorem s délkou ložné plochy 1,5 m bez toho, aby byl omezen prostor pro cestující.


Hummer HX

Značku Hummer nesly v letech 1992 až 2010 pouze tři sériové modely, ale těsně před jejím koncem se pracovalo na čtvrtém, který sice již do showroomů nedorazil, ale veřejnosti se představil prostřednictvím konceptu HX, jehož premiéra se odehrála na lednovém autosalonu v Detroitu v roce 2008 a seznámit se s ním mohli i návštěvníci evropských autosalonů v Ženevě a Paříži.

Hummer HX se měl proměnit v sériový model s označením H4 a stát se konkurencí pro Jeep Wrangler. Tomu odpovídalo řešení karoserie i rozměry konceptů, jehož rozvor náprav byl s hodnotou 2616 mm o 226 mm kratší oproti modelu H3 a jen o 193 mm delší než u krátkého provedení Jeepu Wrangler.

Designéři se při návrhu vozu rozhodli zachovat jeden charakteristický rozměr vozů značky Hummer, kterým byla šířka a ta byla u konceptu úctyhodných 2057 mm. Celková výška HX byla 1829 mm.

Pro rozhýbání vozu se stálým pohonem všech čtyř kol byl použit šestiválcový zážehový motor 3.6 SIDI V6 FlexFuel, připravený spalovat biopalivo E85. Síla motoru byla přenášena ke kolům prostřednictvím šestistupňové automatické převodovky.

Přední náprava měla odpojitelný stabilizátor zvyšující zdvihy kol a zadní náprava disponovala masivními rameny vyrobenými na stroji CNC. Všechna čtyři kola měla nezávislé zavěšení s tlumiči Fox. O kontakt s jakýmkoliv povrchem se starala kola obutá do 35palcových pneumatik.

Hummer HX svým designem především v přední části karoserie nenechával nikoho na pochybách, jakou značku zastupuje. Příď měla klasický hummerovský výraz s širokou maskou chladiče a nízkým rovným čelním sklem. Z uzavřeného vozu pro čtyři cestující bylo možné po demontáži střechy, zadního okna, zadních bočních oken a dveří vytvořit velmi vzdušný terénní automobil.

Koncept HX se stal inspirací pro vznik vozidel značky Burekone z Českých Budějovic, v jejíchž dílnách vznikl na základech modelu H2 automobil pojmenovaný Bureko 4x4. Postaveno bylo několik exemplářů, z nichž většina dnes jezdí v zahraničí, v Evropě, Americe i na Blízkém východě, ale Bureko 4x4 lze potkat i v Praze a Plzni.

V současnosti jihočeská firma nabízí třínápravový model Bureko 6x6, který i nadále vychází z designu konceptu Hummer HX, ale využívá techniku značky Land Rover.