TEST Infiniti G37S Coupé – Drtivý útok na Evropu

Nemáme moc rádi klišé, ale když jsme před časem vyzkoušeli G37 poprvé (to byla čtyřdveřová čtyřkolka), museli jsme jeho pověsti „japonského BMW“ dát za pravdu. Vynikající motor, výborné jízdní vlastnosti a skvělý pohon všech kol s preferencí zadní nápravy je něco, co na trhu sakra chybělo.

Jediný vážnější problém u G37x jsme měli s designem. Vypadá až příliš neevropsky, je podivně rozvlněný a navíc ve fádní stříbrné nevypadá dobře snad žádné auto. Druhé Infi z rodu G37, co prošlo našima rukama, je ale v tomto ohledu o dost jiné. Je to totiž kupátko v krásné červené barvě – a situace pro něj rázem vypadá o hodně lépe.

infiniti testy vyssistredni kupe Na test jsem se, po předchozích zkušenostech s G37, docela těšil a tak jsem dychtivě skočil do auta a s radostí zjistil, že na rozdíl od předešlého vozu má tohle „géčko“ starý dobrý šestistupňový manuál! Bezva! Sedím v autě s trošku nižším posazem než má sedan a najednou se mi zdá interiér tak povědomý – skvělý úhel usazení volantu, perfektní umístění řadicí páky a velikost hlavice – ano, tohle je celý Nissan 370Z, jen o světelný rok luxusnější. V kombinaci s nejvyšším a současně nejsportovnějším stupněm výbavy „S“ tahle silná zadokolka slibuje v zatáčkách pravou nirvánu, a tak už ji nenechme dlouho čekat.

Trochu jiný, než ho známe

Úplně prvním vjemem z auta je jeho kultivovanost. Zatímco čtyřkolce se z koncovek výfuků linul sytý, podmanivý baryton, u kupé je naladění zjevně o dost tišší a to je škoda – očekávali bychom to spíš naopak. Jinak je však výrazně podčtvercový vidlicový šestiválec 3,7 l stejný, jak si jej pamatujeme ze sedanu – poskytuje perfektní dynamiku v celém spektru otáček a nejlépe se cítí v těch vysokých, kam se nechá vytočit s velkou chutí. Omezovač zasahuje až na velmi slušných 7500 min^-1.

Stejná situace nastala i co se řízení týče. Posilovač řízení pomáhá více než u čtyřkolky a poskytuje o něco méně informací o dění pod koly, takže není nutné se s volantem tak prát. To ovšem rozhodně neznamená, že by bylo špatné, jen je méně nekompromisní. Na druhou stranu je třeba ocenit, že zpětná vazba od kol nepůsobí tak gumově jako u BMW a výsledný dojem je tak jen o chloupek horší než u srovnatelné trojky.

Když už jsme (zase) u mnichovské automobilky, schválně, co si myslíte, že nejvíc chybí autům jako je 135i nebo 335i? Jasně, je to samosvor. Takhle silná auta si o něj vyloženě říkají. Infiniti na nic nečeká a u nejvyššího výkonového stupně S je diferenciál se zvýšenou svorností součástí standardu výbavy. Pěkně mechanika, žádná hloupá elektronická šidítka. Taky byste u obou automobilek očekávali spíš přesně opačný přístup? Ti Japonci mají docela koule, že…

V zatáčkách? Nádhera!

Nejdřív zkouším pár průjezdů zatáčkami, které dobře znám, a tak si dovolím i o něco větší nájezdovou rychlost. Podvozek je stále výborně tuhý, což může na některých tuzemských silnicích znamenat menší problémy s jízdním komfortem, o to lepší je ale jízda. Čím dál víc se snažím být na auto zlý a ke slovu se tak dostává i stabilizace. Upřímně řečeno, za normálních podmínek v podstatě není důvod jí vypínat, protože stejně jako třeba v rychlých imprezách vás nechá jít až tam, kde končí nevinná zábava a začíná silniční závod. Jenže tohle kupé je tak čitelné a svými bridgestonkami přilepené k silnici, že si o její vypnutí přímo říká. Jedině potom opravdu převezmete smýkání zadku pro razantním výjezdu ze zatáčky nebo menší driftíčky do svých rukou. A že je to velká zábava, na to vemte jed.

infiniti testy vyssistredni kupe
 

Vykroužit zatáčky pomáhá systém aktivního řízení všech kol 4WAS, který vám dovolí hbitě projet i tu nejutaženější šikanu. Na druhou stranu bych ale očekával, že bude natáčení kol v zatáčkách cítit více, kdyby na papíře nebylo napsáno, že ho G37 Coupé má, nepoznal bych to.

I přes pohotovostní hmotnost nějakých 1,7 tuny nemám sice z auta pocit, že by ho to v zatáčkách nebavilo a nedotáčivost tohle auto snad ani nemá ve slovníku, to se však u sportovně orientované zadokolky tak nějak předpokládá. S trojkovým kupé (už jsme u něj zase) se protáhnete zatáčkou stejně dobře i bez 4WAS.

Ačkoli už jsme se setkali občas s nelibostí, když jsme se u hodnocení sedanu G37x „opírali“ o BMW řady 3, dovolím si ještě poslední příměr. A ten se týká stability japonského kupé. Zatímco rival z Mnichova, kterého známe prakticky výhradně s podvozkovým M paketem, sází na minimální náklony a chirurgickou přesnost vedení stopy, G37 Coupé působí více rozevlátě, karoserie se i ve sportovnější verzi S v zatáčkách lehce pohupuje a naklání, což vyžaduje trošku zvyku. Pak ale zjistíte, že si v průjezdových rychlostech oba rivalové v ničem nezadají. Stabilitě Infiniti pomáhají majestátní devatenáctky (vzadu 245/40) obuté do kvalitní gumy Potenza.

Brzdí a brzdí

Absolutorium jednoznačně zaslouží brzdy. Kotouče jsou pro sportovní variantu G37S zvětšeny na 355 mm vpředu a 350 mm vzadu, což z nich dělá výborného společníka nejen na silnici, ale i na okruhu. Nevadnou a nevadnou, stále se výborně dávkují a nenechají se zaskočit.

Zatímco s automatem jste vždy o kousek zábavy ochuzeni, se šestistupňovým manuálem se jako řidiči hned sžijete a věřte mi, že pro takovýhle typ auta je to zkrátka nutnost. Jednotlivé rychlosti jsou dobře odstupňovány, dráhy řazení nejsou dlouhé a páka se v kulise pohybuje s chlapským odporem; lehce zlepšit přesnost, zmenšit vůle a bylo by to bezvadné. Když celé auto funguje tak jak funguje, byla by přece škoda jeho naturel „kazit“ sedmistupňovým automatem (i když dobrým), ne? Nebo vy byste si do Nissanu 350Z přáli automat?

Na Infiniti G37S Coupé mám rád to, že když vás pustí „vir Monte Carlo“ můžete celkem uvolněně plout krajinou, nechat spadnout spotřebu ze dvaceti litrů benzinu až někam k 10ti a stále vás nebude řízení nudit. Vždyť kde je napsáno, že 320 koní a 360 Nm pod kapotou má mít pořád plná kopyta práce jen proto, že máte červené kupátko? Infi tak plní i roli cestovního auta na jedničku, pokud ovšem nebudete cestovat po vysloveně bídných komunikacích. Tam vám moc radosti neudělá.

Vzít či nevzít?

To je otázka. V tomhle případě dost hloupá. Ukažte mi podobně cool auto se stejným výkonem, výbavou, jízdními vlastnostmi a cenovkou 1,2 milionu Kč. Úkol téměř nereálný. Navíc má u nás začínající Infiniti hodně vysokou image, což je věc, která se v tomto segmentu také počítá. Jde jen o to mít odvahu vystoupit z precizně sešikovaných německých řad. Ale věřte nám, někdy to stojí zato...

Plusy

• Dynamický motor
• Výborná sedadla
• Vynikající jízdní vlastnosti a ovladatelnost
• Velmi účinné brzdy
• Dobrá schopnost tlumit rázy
• Vynikající základní výbava

Mínusy

• Málo místa na zadních sedadlech
• Omezený vstupní otvor do kufru a menší zavazadlový prostor
• Vyšší hmotnost
• Oproti verzi G37x méně komunikativní řízení
• Omezená možnost volby výbavy na přání