Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Isotta Fraschini 8C Monterosa (1947-49): První pokus o návrat

Karel Haas
Diskuze (0)

Prototyp Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa s motorem V8 vzadu byl tajně navržen během druhé světové války a v letech 1947 až 1949 bylo postaveno několik dalších prototypů.

Automobilku Isotta Fraschini založili v lednu 1900 v Milánu Cesare Isotta a bratři Vincenzo, Antonio a Oreste Fraschiniovi. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století vyráběla postupně luxusní osobní vozy Tipo 8, 8A a 8B. Výroba Tipo 8B skončila v roce 1934 a všechny další aktivity automobilky byly přesměrovány na výrobu nákladních vozidel a leteckých motorů pro potřeby italské armády podle pokynů Národní fašistické strany, založené v roce 1921 Benitem Mussolinim.

Už během války, v roce 1943, se mladý talentovaný technik Fabio Luigi Rapi pustil s malou skupinou spolupracovníků tajně do vývoje nového osobního automobilu, který měl po válce navazovat na předválečné modely. V červnu 1943, jen pár dnů od zahájení invaze spojenců na Sicilii, byla práce Rapiho a jeho týmu ohrožena. Při hledání sabotérů navštívili Mussoliniho nohsledi malou kancelář, umístěnou kvůli bombardování do vesnice Saronno poblíž Milána, a objevili zde nepovolené plány na nový osobní vůz. Rapi je však přelstil, když tvrdil, že jde o výkresy připravovaného vojenského motorového člunu. Tito "specialisté" nebyli schopni rozeznat, že jde o nákresy automobilu.

Po válce bylo obtížné sehnat materiály ke stavbě prototypů. Rapi najezdil se svými kolegy stovky kilometrů s holým podvozkem, ke kterému byly přidány jednoduché blatníky a přední okno. Ještě před premiérou v Paříži byl první prototyp představen tisku v červnu 1947 před závodem Mille Miglia.

Jako naše Tatra

Není zcela jisté, zda se Rapi inspiroval naší Tatrou 87 se vzduchem chlazeným motorem V8 vzadu, ale Tipo 8C Monterosa měl stejnou koncepci pohonu. Zadní kola poháněl kapalinou chlazený vidlicový osmiválec (foto), navržený vynikajícím konstruktérem Aureliem Lampredim. Zpočátku měl motor s rozvodem OHV objem 2,5 litru, později byl objem zvětšený na 3 litry, a nakonec měl objem válců 3400 cm3 a ventilový rozvod OHC. Motor měl polokulovité spalovací prostory a úhel rozevření válců 90 stupňů. Motor, čtyřstupňová převodovka a diferenciál byly umístěny v jediném bloku z lehké elektronové slitiny. Převodovka se ovládala kabelem a pákou umístěnou na sloupku řízení. Motor dával slušných 125 k (92 kW) a Monterose s hmotností kolem 1460 kg dovolil dosáhnout rychlost až 160 km/h. Průměrná spotřeba benzinu byla ale značná, kolem 15 litrů na 100 km při rychlosti 100 km/h.

Zadní kola poháněl kapalinou chlazený vidlicový osmiválec s rozvodem OHC a objemem 3,4 litru- Zadní kola poháněl kapalinou chlazený vidlicový osmiválec s rozvodem OHC a objemem 3,4 litru-

Při konstrukci podvozku zvolil Rapi tuhou platformu přivařenou k vnitřnímu rámu karoserie. Přední kola byla nezávisle zavěšena na příčných ramenech, pérování obstarávaly gumové bloky s hydraulickými tlumiči. Také zadní kola byla nezávisle zavěšená na kyvadlové nápravě s podélnými a příčnými prvky a pryžovými bloky. Monterosa měla hydraulicky ovládané bubnové brzdy na všech kolech.

Touring, Zagato a Boneschi

Oficiální prezentace modelu Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa se konala v říjnu 1947 na pařížském autosalonu, konaném v Grand Palais. Carozzeria Touring připravila pro tuto prezentaci elegantní dvoudveřové kupé s hliníkovou karoserií, stupňovitou zádí (foto), světlomety zapuštěnými do předních blatníků a velkou obdélníkovou maskou chladiče. Vůz s rozvorem náprav 3099 mm měl bezrámové šípovité přední okno s tenkou příčkou uprostřed a široké dveře usnadňující nastupování na zadní sedadla. Uvnitř mělo kupé sedadla potažená látkou z velbloudí srsti a plexisklové střešní okno se zatahovací látkovou clonou. Vzácná fotografie dosvědčuje, že vznikla také čtyřdveřová verze s karoserií Touring.

Kupé mělo stupňovitou záď, světlomety zapuštěné do předních blatníků a velkou obdélníkovou masku chladiče. Kupé mělo stupňovitou záď, světlomety zapuštěné do předních blatníků a velkou obdélníkovou masku chladiče.

Čtyřdveřovou karoserii navrhla pro Isottu Fraschini také karosárna Zagato (foto). Byl to sedan se splývavou zádí a dvěma chladiči na bocích, ke kterým se přiváděl vzduch otvory před zadními koly. Místo klasické přední masky měl uprostřed třetí světlomet menšího průměru než hlavní světlomety zabudované do předních blatníků. Nezvyklé byly svislé kliky dveří a dvojité nárazníky. Chlazení vzadu umístěného motoru bylo ale nedostatečné, a proto vznikl druhý prototyp, který měl konvenční chladič umístěný vpředu. Propojení vpředu umístěného chladiče s motorem umístěným vzadu bylo ale komplikované a nákladné. Není jasné, zda Zagato použil dva různé podvozky ke stavbě obou prototypů, spíš je pravděpodobnější, že upravil svůj jediný prototyp přemístěním chladiče dopředu.

Karosárna Zagato navrhla pro Isottu Fraschini čtyřdveřový sedan se splývavou zádí a dvěma chladiči na bocích, ke kterým se přiváděl vzduch otvory před zadními koly. Karosárna Zagato navrhla pro Isottu Fraschini čtyřdveřový sedan se splývavou zádí a dvěma chladiči na bocích, ke kterým se přiváděl vzduch otvory před zadními koly.

Do třetice navrhla a vyrobila karosárna Boneschi dva prototypy dvoudveřového kabrioletu (foto), připomínajícího americké vozy z konce čtyřicátých let (např. Buick Roadmaster). Od kupé Touring se kabriolet lišil masivnějšími nárazníky, silným orámováním předního děleného okna a hladkými boky se zakrytými zadními koly. Střecha byla schovaná pod krytem na místě zadních sedadel. Z palubní desky (podobné desce v kupé Touring) se daly ovládat hydraulické zvedáky umístěné ve všech čtyřech podbězích kol.

Karosárna Boneschi navrhla a vyrobila karoserie dvou prototypů dvoudveřového kabrioletu, připomínajícího americké vozy z konce čtyřicátých let. Karosárna Boneschi navrhla a vyrobila karoserie dvou prototypů dvoudveřového kabrioletu, připomínajícího americké vozy z konce čtyřicátých let.

Všechny uvedené prototypy byly šestimístné, měly motor umístěný vzadu a pravostranné řízení. Tento pokus o vzkříšení prestižní automobilové značky se nezdařil. Tipo 8C Monterosa byl „labutí písní“ milánské značky Isotta Fraschini a nedočkal se sériové výroby. Jedním z důvodů byla vysoká cena. Kupé s karoserií Touring bylo dvakrát dražší než luxusní americké vozy Cadillac a Packard.

Holdingová společnost Isotta Fraschini se v roce 1955 spojila s výrobcem motorů Breda Motori a v roce 1999 zbankrotovala. O rok později vznikla nová společnost Isotta Fraschini Milano se sídlem v Bari. Firmě se podařilo zachovat až do dnešních dnů dva prototypy, černé kupé se střešním oknem a modrobílý kabriolet.

Karel Haas
Diskuze (0)

Doporučujeme