Jak počasí ovlivňuje řidiče: Na počasí reagujeme víc, než si připouštíme

Dlouhodobě víme, že čím vyšší jsou teploty, tím více vzniká závažných nehod. To říká šéf Besipu Martin Farář. Jeho slova potvrzují statistiky nehodovosti od policistů a denních teplot od meteorologů – červenec byl nejtragičtější v letošním roce.

Podle údajů z let 2011 až 2016 lze vysledovat vliv na bouračky a zejména loňský rok kromě toho ukázal na souvislost mezi výraznými změnami tlaku a následky nehody. Jenže je toho mnohem víc, co na nás příroda nachystala, a lidský organismus se s tím nedokáže rychle vyrovnat.

Vzteklí a nesoustředění

„Nehodovost ve vedrech je dána vyšší mírou únavy a nesoustředěností, kvůli nimž lidé snadno přehlédnou přednost v jízdě, přejedou bezdůvodně do protisměru nebo vyjedou mimo silnici a narazí například do stromu. To všechno jsou nehody s fatálními následky,“ říká Martin Farář z Besipu a dodává, že kritické jsou také dny, kdy dochází k prudkým změnám počasí, tedy ke změnám tlaku. Podle něho se organismus s těmito změnami potřebuje vyrovnat, což si lidé ani neuvědomují. Často se to projevuje na psychice, kdy jsou lidé podráždění, zbrklí a to opět končí zbytečnými nehodami.

Při nízkém tlaku do 980 hPa umírá o prázdninách v průměru nejméně lidí, naopak při vysokém nad 990 hPa nejvíce. Zajímavostí je, že u kolonky těžce zraněných jsou výsledky přesně opačné. Po změně, než se s ní lidé vyrovnají, dochází ke zvýšení následků nehod. „Lidé jsou na změny tlaku citliví. Pokud je nízký, také jdu k podlaze,“ říká s trochou nadsázky dopravní psycholožka Vlasta Rehnová. Souvislost nehod s vysokými teplotami shledává jako očividnou – ve střední Evropě zkrátka nejsme na vedra zvyklí. „Pokud by za všechno mohly jen samotné teploty, největší nehodovost by měli Jižané. Může za to ale střídání teplot. Hezké počasí v nás navozuje pocit menší ostražitosti a přišlápneme plyn. Naopak jakmile prší, jsme ve střehu,“ dodává dopravní psycholožka Rehnová. Doplňuje ji kolegyně Pavla Rymešová, která upozorňuje na zvýšenou agresivitu šoférů v hicech. „Když je nám zima, můžeme se obléknout. Ale jestliže je nám příliš vedro, z kůže už se nesvlékneme,“ vystihuje Rymešová s tím, že je to přirozený vliv organismu na psychiku. „Je to prostě zvíře v nás. Příroda to má tak zakódováno. Jakmile potřebujeme z něčeho uniknout, většinou reagujeme buď tím, že se stáhneme, nebo agresivitou. V tomto případě nám totiž stažení nepomáhá, většina lidí jde do agrese,“ říká.

svetmotoru | acz

Jsme malátní

Současným projevem tropických dnů jsou i teplé noci, které snižují kvalitu spánku. Právě tam lze vysledovat příčinu únavy a zpomalených reakcí šoférů. „Vliv únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. To s sebou nese mimo jiné až sedminásobně vyšší pravděpodobnost účasti řidiče na zaviněné dopravní nehodě,“ myslí si Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Svá slova dokládá statistikami dopravní nehodovosti, která při nástupu veder nebo rychlé změně teplot raketově roste. Případně následky.

Únavě se totiž přičítá deset procent karambolů, na dálnicích dokonce pětina ze všech. A stejným podílem se projevuje zejména u profesionálních řidičů. Právě ti jsou nejohroženější, stejně jako mladí do pětadvaceti let. Podle průzkumu nizozemských odborníků mají problém hlavně lidé pracující na směny, dálkoví řidiči a všichni jedinci, kteří trpí poruchami spánku. Nizozemci nebyli prvními, kdo se na vliv vysokých teplot a nehodovosti zaměřili, před nimi to udělali už jejich kolegové z Francie či Německa. Poukázali mimochodem na některé logické aspekty pěkného počasí, které katastrofálním následkům nehod výrazně nahrávají: vyšší výskyt dalších účastníků provozu typu cyklistů, ale i bruslařů nebo dětí na vozovce.

Zapomínáme na značky

Kromě zpomalených reakcí a celkové malátnosti má únava z nevyspání ještě další projev – zhoršuje krátkodobou paměť. Pro nás řidiče to může být fatální, protože zapomínáme třeba na dopravní značky, které jsme před okamžikem míjeli. Nesoustředíme se a necháváme se rozptýlit. „Jižní národy mají maňánu, tradičně nepracují a polehávají ve stínu. Dobře vědí, že člověk je výkonný jen za určitých teplot, a jakmile vzrostou, výkonnost klesá,“ říká dopravní psycholožka Rehnová. Podle Besipu začíná kritická hranice kolem sedmadvaceti stupňů. Efektivita práce klesá o čtvrtinu. Pokud teploty atakují třicítku, jsme v polovičním útlumu. Snadným řešením je klimatizace, jenže pozor – po vystoupení z auta nastává teplotní šok, s nímž se musí tělo vyrovnat. Kromě logických zdravotních rizik si ani neuvědomujeme, jak moc vyrovnávání teplot tělo vysiluje. A výsledek? Zvýšená únava.

Počasí má zkrátka i na zdravého řidiče v kondici větší vliv, než si většina z nás připouští. Podívejte se na deset nejdůležitějších pravidel, která v minulých třiceti letech popsali dopravní odborníci z celého světa na základě statistik a dlouhodobého pozorování a třeba by vás ani nenapadla.

svetmotoru | acz

10 pravidel, jak počasí působí na řidiče

1. Plískanice přimějí řidiče zpomalit, ale v pěkném, slunečném počasí naopak zrychlíme a více hazardujeme.

2. V dešti méně předjíždíme, jezdíme pomaleji a více dodržujeme bezpečnou vzdálenost. Přesto je riziko nehody dvakrát vyšší než

za jasného počasí.

3. Aquaplaning nás může překvapit i na místech, kde dlouho nepršelo. Příčinou je vrstva prachu zakrývající neviditelné olejové skvrny. Po silném dešti obvykle ve stejných místech rapidně ubude nehod.

4. V mlze sice jezdíme opatrněji, ale kvůli krátkému dohledu držíme vzdálenost od aut před námi kratší než obvykle. Ve spojení s vlhkou a kluzkou vozovkou tím pádem roste riziko karambolu.

5. Hodinu po svítání a hodinu před západem oslňuje řidiče nízko položené slunce. Přes sklopené clony nemáme kontinuální výhled

z vozu a riziko nehody roste, což ještě umocňuje mokrá vozovka s odlesky.

6. Vysoká vozidla může převrátit nečekaný závan větru. Na to je třeba dát pozor zejména na mostech a viaduktech, ale také na

výjezdech z tunelu.

7. Za deště roste riziko nehody až na dvojnásobek zejména v prvních hodinách a v noci. V zimě je to méně, víc naopak na podzim

a hlavně v létě.

8. Sněžení může i riziko nehody snížit, protože se řidiči víc soustředí a jezdí ohleduplněji.

9. Zkušenosti z Nizozemska či Saúdské Arábie ukazují, že pokud na mlhu upozorní výstražné tabule na dálnicích, zpomalí řidiči

v průměru o 10 km/h proti jiným úsekům bez cedulí.

10. Po tropické noci na nás dopadne únava nejen v hlubokých nočních hodinách od půlnoci do čtvrté ranní, ale také v průběhu

dne mezi druhou a čtvrtou.

Jak roste v autě teplota?

Na vlastní kůži jsme chtěli vyzkoušet, jak nejrychleji snížit teplotu v zaparkovaném autě. Vzali jsme tedy Octavii Combi s klimatizací, střešním oknem i všemi elektrickými okny a čidlo teploměru umístili za podhlavník řidiče: 32 stupňů ve stínu slibovalo vhodné podmínky měření. Postavili jsme vůz na sluníčko a během pouhých deseti minut ukazoval teploměr umístěný v interiéru 50,8 ºC. Rychle usedáme do auta a spouštíme stopky. Elektrické stažení předních oken je dílem okamžiku a vyrážíme. Teploměr reaguje s mírným zpožděním, proto mu dáváme čas na změnu hodnot dvě a půl minuty – stejný limit pak platí i pro následující měření. Rozdíl teplot před otevřením oken a po rozjezdu činí 7,6 stupňů Celsia. Při delší jízdě by se určitě rozdíl ještě navýšil. Jenže výrazně roste také apetit vozu a hlučnost v interiéru. Zklamáním je výkon střešního okna – rozdíl klimatu před a po vyjetí činí jen 0,6 stupně Celsia. Výrazným kladem je marginální projev na spotřebě paliva. Klimatizace k úplné účinnosti potřebuje chvilku času. Až jakmile se motor dostává do otáček, nastává rychlá změna a za dvě a půl minuty už pociťujeme subjektivně mnohem vyšší chlad než u otevřených oken. Kupodivu činí rozdíl teplot jen sedm stupňů, ale každým okamžikem se zvětšuje, stejně jako roste spotřeba vozu. Na základě

našeho jednoduchého testu doporučujeme kombinaci všech postupů - otevřít všechna okna a průvanem vyvanout teplý vzduch z interiéru. Následný komfort jízdy zajistí klimatizace nebo střešní okno. Doporučit lze také větrat za jízdy jen lehce pootevřenou dvojicí bočních oken.

Jak se bránit vedru

• Parkujte auto ve stínu
• Okna zakryjte sluneční zástěnou
• Nenechávejte v odstaveném voze děti či zvířata
• Za okna neodkládejte sycené nápoje, hořlaviny ani zapalovače
• Zadní nebo boční okna lze ztmavit pokovením nebo speciální fólií, u řidiče a spolujezdce nesmí propustnost světla klesnout pod pětasedmdesát procent

Lékařka o hicech za volantem: Za vše může meteosenzitivita

Jak na výkyvy teplot reaguje lidské tělo? O tom a dalším jsem hovořili s primářkou MUDr. Denisou Haluzíkovou z Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN.

Statistika nehodovosti prokazuje souvislost mezi vysokými teplotami a nehodovostí. Čím je to způsobeno?

Vnější prostředí včetně teploty a atmosférického tlaku může náš organismus skutečně výrazně ovlivnit. Subjektivně zaznamenáme zejména změny při náhlých výkyvech počasí, přičemž nejcitlivější na tyto změny jsou starší lidé a především pak osoby se srdečními či plicními onemocněními. Odolnost organismu vůči vysokým teplotám okolí snižuje i cukrovka a některá endokrinologická onemocnění. Pro tuto citlivost na změny počasí dokonce existuje samostatný termín – takzvaná meteosenzitivita.

Jak se může vedro podílet na vzniku nehod?

Aby se ve velkém vedru organismus nepřehřál, musí se tělo tepla zbavovat. Dochází k silnému prokrvení povrchu těla a výraznému pocení. To při nedostatečném doplňování tekutin vede ke snížení hydratace, což se může projevit nízkým tlakem krve, zvýšenou ospalostí a tím i menším soustředěním na řízení. Na nízký tlak může řada lidí reagovat zvýšením srdečního tepu a dalšími změnami kardiovaskulárního systému. V krajním případě mohou tyto vnější podmínky u kardiaků vyvolat i zhoršení stávajícího onemocnění, případně až srdeční příhodu. Výrazné horko v neposlední řadě ovlivňuje také naši psychiku – vede k podráždění, zvýšenému stresu, zvýšené agresivitě a pocitu celkové nepohody. Toto vše se pak může při řízení projevit. Při extrémních teplotách se také dříve dostavuje pocit únavy a snížení pozornosti.

Lze se na to předem nějak připravit?

Předem se připravit na extrémní počasí může být někdy obtížné. Lidé nemocní jako výše zmínění kardiaci a další by měli své delší cesty autem plánovat i s ohledem na počasí a pokud možno se vyhnout cestování při extrémních teplotách. Pomoci může vyjet již časně ráno nebo naopak až v podvečer, kdy jsou teploty příznivější. Také je dobré plánovat více přestávek s odpočinkem ve stínu nebo v chladnější místnosti a především zbytečně nespěchat.

A jak se tomu bránit?

Odpověď bude dosti podobná jako výše. Navíc se vybavit dostatkem tekutin, nejlépe studené vody či studeného ovocného čaje, a dostatečně pít. Pokud totiž dojde pocením ke ztrátě tělesných tekutin ve výši čtyř procent tělesné hmotnosti, snižuje se výkonnost organismu až o třicet procent!

Naopak je důležité vyhnout se těžkým jídlům, která mají tendenci snižovat pozornost a vést k ospalosti, a také nadbytku nápojů obsahujících kofein, jež by opět zejména u kardiaků při nadměrné konzumaci mohly přispět k nežádoucím vlivům na srdeční systém. Tepelnou pohodu organismu pomůže vylepšit také lehké oblečení z materiálů dobře odvádějících pot. Je vhodné nezakrývat místa, kde se větší cévy dostávají k povrchu těla a umožňují lepší ochlazování organismu v partiích, jako je zápěstí, kotníky nebo oblast krku.

Jsou na to nějaké studie?

Existují analýzy sledující vliv vysokých teplot na výskyt dopravních nehod a jejich důsledky. Analýza z USA například prokázala, že vysoké teploty sice nezvýšily celkový počet bouraček, ale vedly k výraznému zvýšení smrtelných dopravních nehod. Data ze Španělska dokládají i celkové zvýšení počtu dopravních nehod při vysokých teplotách. Na druhou stranu obě studie dodávají, že kromě atmosférických vlivů je třeba brát v potaz i zvýšený počet méně zkušených řidičů na silnicích v letním období a také zvýšený počet oprav silnic, které jistě vyvolávají také značný stres a podráždění řidičů. Tyto faktory jistě mohou celková čísla dopravních nehod i jejich obětí dále významně modifikovat.