Jak se staví dálniční mosty? Jako legendární lego, ale obráceně!

Až se za dva roky na konci prázdnin projedete po novém obchvatu Krupé na karlovarské dálnici D6, možná si ani nevšimnete, že jste překonali pětici mostů, z toho jednu estakádu dlouhou skoro kilometr.

Odkrytá svrchní půda na mokřadu vzniklého soutokem Lišanského a Krupského potoka se proměnila v několik centimetrů vysokou vrstvu prachu, kterou víří nákladní auta projíždějící jen pár metrů za našimi zády. Jižně od vesnice stojíme u jedné ze stavebních jam o rozměrech zhruba 10 x 30 metrů, jen kousek od takzvané karlovarské opěry, za níž budoucí most naváže na násyp dálničního tělesa. Z jámy tu trčí deset různě dlouhých sloupů o bezmála metrovém průměru. Dělníci v ní právě s pomocí bagru vyrovnávají dno a budují makadamové drenáže k čerpání nadbytečné vody, protože oblast je podmáčená. Následovat bude výstavba bednění, postupně tak vznikne základ jediné z 24 podpěr budoucí 805 metrů dlouhé a až dvanáct metrů vysoké estakády. Ta se bude po dokončení skládat z celkem 23 mostních polí.

Ministerstvo dopravy varuje před neoficiálními weby s dálničními známkami. Účtují si zbytečné…

Kostička hlavou dolů

Jak se takový základ mostního pilíře staví? „Nejprve se vyvrtají do země díry o průměru 900 milimetrů, které se musí dostat až do skalnatého podloží. Je to klíčové pro stabilitu mostu,“ říká náš průvodce a ředitel výstavby úseku D6 u Krupé, Pavel Aksamit ze společnosti Metrostav Infrastructure, která úsek staví. Aby ne, co se stane s estakádou, která není řádně ukotvena, víme z úseku D8 přes České středohoří – výsledkem bylo nebezpečí pro řidiče i stamiliony na následné zajištění proti posunu.