Jak to dopadlo se slavným aktivním zpomalovacím prahem? Bude nakonec nainstalován?

Plány branišovického zastupitelstva na snížení rychlosti v obci se ubírají jiným směrem než v ostatních sídlech v Česku. Ta dávají přednost zvýšeným příčným prahům, nebo radarům a kasírování pokut. Branišovickému úřadu o žádné inkasování peněz od příliš rychlých motoristů nejde. Jak se zaklíná starostka Jitka Vaculíková, jde o bezpečnost místních. „Podle našich měření ve směru od Moravského Krumlova ročně limit překročí stovky tisíc aut, jezdí se tu běžně přes 90 km/h. Naměřili jsme i rychlosti blížící se 130 km/h,“ uvádí se v prohlášení obce na jejích internetových stránkách.

Jen na rychlíky

Klasické vyvýšené zpomalovací prahy trestají přibrzděním před překážkou všechny řidiče, ať jedou předepsanou rychlostí, či nikoli. V Branišovicích

proto chtějí využít aktivní zpomalovací práh Actibump. Ten má podle Daniela Čady ze společnosti Longevus, jež švédský výrobek zastupuje v Česku,

upozornit na vyšší rychlost jen šoféry překračující limit 50 km/h. Když radar zjistí u přijíždějícího vozu vyšší než dovolenou rychlost, sklopí se a vytvoří

umělý výmol o hloubce až 6 cm. Náraz o zaoblenou hranu zařízení by podle Čady neměl nijak řidiče rozhodit, jen si ránu bude pamatovat, příště už pojede pomaleji. Vůz dodržující rychlost podle Čady nic nepocítí, v době jeho přejezdu zůstává prán nečinný. Jak to může vědět, když v Česku takové zařízení dosud nefunguje?

Prevence, nebo šikana? Švédský retardér trestá rychle jedoucí řidiče

„Máme k dispozici data z velkých měst ve Švédsku, kde je aktivní zpomalovač v provozu už řadu let,“ upozorňuje s tím, že i když přes prahy za tu dobu přejely miliony aut, žádnou nehodu zařízení nezpůsobilo. Vyvrací tím námitky, že může dojít k poškození vozidla – žádná nehoda způsobená zařízením Actibump se v této skandinávské zemi nestala. Zaštiťuje se přitom referencemi z Malmö, Upssaly a Linköpingu. Proti instalaci zařízení se zprvu vyslovovala například tamní Sveriges motorcyklister (Asociace motorkářů), ovšem po vyzkoušení v praxi podle Čady námitky stáhla. V prohlášení motorkářů se prý píše, že reakce kola na hranu prahu je stejná jako při průjezdu přes kovovou dilatační spáru například na mostě. Za deště se tedy hodí více opatrnosti, mohlo by to uklouznout.

Patová situace

Zkušenosti ze zahraničí by tedy byly. Bude aktivní práh instalován i nás? Už před bezmála pěti lety to plánovali v Plzni, ovšem z myšlenky sešlo. „Ani dnes s ním nepočítáme,“ zní stručná odpověď mluvčí tamního magistrátu Evy Barborkové. Důvody město neuvádí. Z jiných zdrojů však víme, že zařízení za miliony korun se zdálo být některým zastupitelům příliš drahé a se změnou politické garnitury na radnici pak šel projekt k ledu.

Branišovičtí ovšem zájem i peníze mají. Až do června příštího roku je financování zajištěno z dotací, které by měly z valné části pokrýt náklady na samotné zařízení, jeho instalaci i provoz.

Co tedy instalaci brání? Legislativa. Pohyblivý rám není podle aktuálního stanoviska Ministerstva dopravy dopravním zařízením ve smyslu zákona o silničním provozu. „V současnosti je možné použít jej maximálně jako takzvanou pevnou překážku na pozemní komunikaci, a to na povolení silničního správního úřadu,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Jeho vydání je podle něj podmíněno projednáním s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a souhlasem policie.

Ta se ovšem k projektu staví spíše opatrně. „Posuzujeme především vliv zařízení na bezpečnost a plynulost silničního provozu v dané lokalitě,“ tvrdí vedoucího Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje Jindřich Rybka. Podle něj by policisté pro rozhodný verdikt potřebovali protokol či prohlášení příslušných institucí, například Ministerstva dopravy, jež prokazuje, že zařízení lze na komunikaci umístit. „Dosud jej nemáme,“ dodává policista Rybka.

O jednání na Ministerstvu dopravy obec velmi stojí, ale dosud se neodehrálo. Klíčový pro rozjezd či stopku branišovických nadějí tak bude návrh

na doplnění silničního zákona o toto zařízení. Zda ovšem vůbec bude actibump do novely zařazen, to zatím dopravní resort nechce komentovat.

Retardéry škodí zdraví. V Anglii navrhují jejich zákaz

U ledu?

„Ještě to nevzdáváme,“ je stručná starostka obce Jitka Vaculíková s tím, že zastupitelstvo se dohodlo ohledně aktivního prahu neposkytovat žádná vyjádření pro tisk. Poptali jsme se tedy mezi místními, ovšem ti moc nechtěli o zařízení mluvit. Prý o něm nic moc nevědí, přesto se instalace trochu bojí. Jak ale od nich unisono zní, kdyby policie skutečně chtěla časté překračování rychlosti v obci řešit, měla by v Branišovicích žně. Ale protože tu neviděli uniformu, jak je rok dlouhý, musejí vymýšlet propadla do vozovky.

Jak zařízení funguje?

Radar nejprve změří rychlost přijíždějícího vozidla. Pokud překračuje limit, silniční modul vytvoří krátkou umělou nerovnost o hloubce až 6 cm. Její přejetí by podle výrobce auto nijak nemělo poškodit. Když vozidlo dodržuje stanovenou rychlost, práh zůstane nečinný a řidič nepocítí žádný náraz.

Kamery také odhalí vozy záchranky, policie či hasičů a pustí je vyšší rychlostí dál bez aktivace prahu. Systém si rovněž tvoří statistiku počtu, typu a rychlosti vozidel. Zařízení by navíc mělo od roku 2019 plnit i funkci stacionárních vah.