Jakým způsobem zrychlit výstavbu dálnic? Řešením má být zákon o liniových stavbách

České řidiče trápí množství problémů, přičemž nedostatečná dálniční síť patří mezi ty vůbec největší. Chybí spoustu důležitých úseků, konkrétně třeba dokončení Pražského okruhu, dálniční alternativa k dálnici D1 nebo dálnice z Brna do Vídně. Zlepšení situace se přitom ani zdaleka neblíží, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhaduje, že česká dálniční síť nebude hotova ani v roce 2050.

Jako důvod chybějících úseků dálnic přitom není uváděn ani tak nedostatek financí na stavbu jako spíše pomalá příprava projektů nových dálnic. „Neúnosná je délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ tvrdí ministr dopravy Dan Ťok.

Loni třeba vyšlo najevo, že získání stavebního povolení u nás trvá 247 dní a žádá absolvování 21 úředních úkonů. Z mezinárodního výzkumu tak vyplývá, že získat stavební povolení je u nás složitější než třeba v Iráku, Rwandě nebo Kongu.

Nenáviděná dálnice se staví už 50 let. Podívejte se na fotky z výstavby D1

Ministerstvo dopravy si je tohoto problému vědomo, a tak pracuje na zlepšení. Řešením má být novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která by v určitých případech nahradila stavební zákon, zákon o pozemních komunikacích, zákon o vyvlastnění nebo zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. O tom se obecně mluví jako o zákonu o liniových stavbách, což je z terminologického pohledu širší pojem než inženýrská síť. Vedle inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektrické vedení) liniové stavby v obecné rovině zahrnují i pozemní komunikace nebo stavby drah.

Aktuálně navrhovaná novela počítá s tzv. předběžnou držbou, která by se měla stát hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby silnic a dálnic. Ty by umožnila stavět ještě předtím, než budou vykoupeny nebo vyvlastněny všechny pozemky pod budoucí dálnicí či silnicí.

Dálniční známky 2018 vstupují v platnost. Co se změnilo?

Druhým návrhem je, že územní řízení u vyjmenovaných staveb povede vždy jeden specializovaný stavební úřad v kraji, který celý proces urychlí. Přílohou novely je také výčet strategických dálničních staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě.

Konkrétně jde ve zveřejněném návrhu třeba o dálnice D0, D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D48, D49, D52 a D55, také ale o silnice I/35 Turnov – Hrádek nad Nisou a I/49 Vizovice – státní hranice.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová k tomu říká, že zákon umožní určit strategické investice nejen na jedno programové období. Se změnami ministrů a vlád se často mění koncepce výstavby, což práce na nových dálnicích dále brzdí. Ve finále to ale zpomaluje i schválení samotného zákonu o liniových stavbách, o jeho potřebě se již mluví několik let, avšak zatím bez realizace.

Aktuálně se podle ministerstva dopravy staví více než 145 kilometrů nových dálnic a silnic I. tříd a připraveno je k zahájení přes 200 kilometrů projektů. V letošním roce má být zahájena třeba výstavba dvou úseků dálnice D3 (Úsilné – Hodějovice a Hodějovice – Třebonín), dvou úseků D35 (Opatovice nad Labem – Časy a Časy – Ostrov) nebo D11 (Hradec Králové – Smiřice, Smiřice – Jaroměř). Dokončeny však mají být jen dva úseky, D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou a D7 mezi Postoloprty a Bitozevsí.