Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jawa v nové době: Strmý pád kdysi úspěšné značky

David Bureš David Bureš 2. 11. 2016 • 10:20
53
24
Zobrazit náhledy (53)
Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa Jawa
Ještě v osmdesátých letech Jawa vyráběla 100.000 motocyklů ročně, o pár let později to byla už jen desetina. Jawa dodnes žije, na úspěšná léta ale jen vzpomíná.

Jawa patřila mezi české „rodinné stříbro.“ Značka sídlící v Týnci nad Sázavou patřila ve své době mezi největší výrobce motocyklů na světě, která navíc byla velice úspěšná i na závodním poli. Po roce 1989 ale přišel strmý pád a z kdysi obří firmy je dnes malý výrobce, který aktuálně jen vzpomíná na někdejší slavná léta.

Historie firmy se datuje do roku 1922, kdy František Janeček založil v Praze zbrojovku vyrábějící třeba ruční granáty vlastní konstrukce. V poválečné době se ale pro továrnu hledalo i jiné využití, a tak společnost expandovala do oblasti motocyklů, s níž byly později spojeny i její největší úspěchy. Prvním strojem se v roce 1929 stal model Jawa 500 OHV, přezdívaný kvůli mohutnosti rumpál. Jednalo se o licenční verzi německého motocyklu Wanderer 500 OHV, který dal nové značce jméno. Jawa je totiž kombinace prvních písmen příjmení zakladatele firmy Janečka a právě značky Wanderer.

Luxusně pojatá a tudíž drahá motorka v době hospodářské krize ale neměla šanci zaujmout, a tak se Jawa musela zaměřit na jiné portfolio. Proto přišla v roce 1932 Jawa 175 Villiers, lidový motocykl za lidovou cenu, původem od anglického konstruktéra G. W. Patchetta. Ta už byla prodejně úspěšná, a tak Jawa v následujících letech postupně rostla. Díky tomu dokonce expandovala i mezi automobily, nejprve Jawou 700, alias licenční DKW Meisterklasse, později Jawou Minor vlastní konstrukce.

Po válce následovala i Jawa Minor II, která ale byla záhy přejmenována na Aero Minor, spolu s převedením výroby do Aera. Jawa byla pod komunistickým režimem nucena se zaměřit výhradně na motocykly, spolu s tím ale přišly i její největší úspěchy. Už v roce 1946 dorazila Jawa 250, moderní motocykl přezdívaný pérák, který se v poválečné Evropě stal hitem. Polovina padesátých let byla ve znamení Jawy 250/350, alias kývačky, motokola Jawa 50 Pionýr nebo úspěchů na motocyklové soutěži Šestidenní. Důležité bylo i chvilkové spojení s ČZ Strakonice a nabídnutí modelů s jednotnou značkou Jawa-ČZ. Pokrokovost techniky Jawa dokazuje i fakt, že patent Jawy na samočinnou spojku, třecí spojku umožňující plynulý rozjezd pouhým přidáním plynu, využívala i Honda.

V šedesátých letech se firma definitivně přestěhovala do svého závodu v Týnci nad Sázavou, kde vyráběla už od meziválečného období. Domovský závod v Praze na Pankráci byl v rámci reorganizace převeden do ČKD Polovodiče. Vývoj a výroba sportovních motocyklů se spolu s tím přestěhovaly z Libně do bývalé továrny Ogar ve Strašnicích, zatímco výroba motorů byla převedena do ČZM Strakonice. Poněkud nešťastné rozhodnutí o reorganizaci produkce bylo podle mnohých názorů prvotním důvodem pozdější stagnace a úpadku Jawy v devadesátých letech. V době rozmachu byla totiž výroba přesunuta do méně vhodných prostorů, a to navíc v období, kdy japonská konkurence budovala supermoderní továrny.

Šedesátá léta byla také ve znamení převzetí podniku ESO v Divišově. Továrna spojená se jménem konstruktéra a závodníka Jaroslava Simandla vyráběla speciální motocykly pro závodní účely. Vedle motokrosových a silničních motorek byly nejznámějším dílem stroje pro plochou dráhu. Po převzetí se tak z motorek ESO staly Jawy.

Revoluční rok 1989 zastihl Jawu v době, kdy firma vyráběla model 350 s typovým označením 638. Výroba menší 250 byla ukončena, protože podle vedení ani nebyla potřeba. Jawa totiž i tak stále patřila mezi největší výrobce motocyklů na světě, značka navíc byla ověnčena úspěchy na závodním poli, v motokrosu nebo enduru. Na nich se ale už ukazoval postupný ústup ze slávy. Jestliže v sedmdesátých letech Jawa vládla podniku Šestidenní, výsledky v následujícím desetiletí už byly horší – poslední vítězství Jawy v tomto závodě přišlo v roce 1982. Úspěchy Františka Šťastného na poli silničních motocyklů byly v té době už také poněkud vousaté, datovaly se do šedesátých let.

Velká část tehdejší produkce mířila do Sovětského svazu, jehož rozpad firma rychle pocítila. Vedení Jawy totiž nebylo vůbec schopné reagovat na novou dobu a modely jen minimálně vylepšovalo. Navíc nedbalo na klesající odbyt, který postupně klesl na desetinu produkce osmdesátých let, a vyrábělo takzvaně na sklad, což znamenalo postupně rostoucí dluh. Ten zvyšovaly i vysoké výrobní náklady způsobené divizemi rozprostřenými po celé republice – ve Strakonicích se vyráběly motory, v Týnci nad Sázavou vybrané stroje a v Praze (Strašnicích) působil Výzkumně vývojový závod. K tomu připočtěme ještě některé netradiční nápady jako chopper nebo sázka na jednoválec místo čtyřdobého dvouválce a je jasné, proč se Jawa rychle dostávala do stále větších potíží.

Vedle toho probíhala privatizace, která se stávala stále komplikovanější. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci totiž návrhy vedení podniku na privatizaci neustále vracelo na přepracování. Liknavým přístupem ministerstva tak ve výsledku postupně opadl dříve velký zájem firem Honda a BMW, které dokonce podepsaly s Jawou řadu dokumentů o spolupráci.

Jawa se kvůli tomu bohužel zahraničního partnera nedočkala, v roce 1996 se stal většinovým vlastníkem Jihostroj a. s, který ji vlastní dodnes. Ten se zavázal k zachování české výroby, zachování značky v českých rukou a k revitalizaci firmy za účasti věřitelů. Už o dva roky dříve přitom byla privatizována osamostatněná divize Jawa Divišov, specializovaná na vývoj a výrobu závodních strojů. Tu koupila skupina českých podnikatelů ve složení Evžen Erban, Karel Horčička, Josef Vejrosta a Jiří Semel.

Dnes tak vedle sebe fungují dvě firmy používající jméno Jawa. Jawa Divišov (dnes JRM Speedway Factory) sídlí nedaleko Benešova a snaží se navázat na někdejší úspěchy značky na ploché nebo ledové dráze, zatímco „původní“ firma, od roku 1997 nazvaná Jawa Moto, zůstává v Týnci nad Sázavou. S oběma to přitom není zrovna slavné, Jawa Moto bez většího zájmu na svých stránkách nabízí pět modelů, zatímco Jawa Divišov se po finančních problémech, které v roce 2012 vyvrcholily konkurzem, snaží pod vedením Stanislava Diatky dostat zpět na výsluní.

Nedávné zprávy každopádně dokazují, že ve světě má Jawa ještě dobré jméno. Indický konglomerát Mahindra Group vlastnící stejnojmennou automobilku nebo designérské studio Pininfarina se totiž rozhodl prostřednictvím své dceřiné společnosti Classic Legends podepsat licenční smlouvu na výrobu motocyklů značky Jawa pro indický trh a další asijské země. Pro Jawu to není nic nového, v Indii se její motocykly, nabízené pod značkou Yezdi, v licenci vyráběly od šedesátých do devadesátých let. Licenční produkce, třeba alespoň strojů s motory Jawa, probíhala v minulosti i jinde, třeba v Itálii nebo Polsku. Zapomenout bychom neměli ani na slavnou výrobu na Kubě nebo čínské stroje Xingfu, což byly nelegální kopie motocyklů Jawa.

Mahindra Group chce výrobu zahájit za dva roky, přičemž se chce zaměřit na stylové stroje s retro designem. S Jawou to sice bude mít pramálo společného, protože se má jednat o nové stroje s indickou techniku, třeba to ale pomůže i české firmě, která by díky licenční smlouvě mohla získat finanční prostředky na vývoj nové techniky.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Jawě neujel vlak,
| 18. 11. 2016
odpověď na Hondu, třeba tady: [odkaz]
Promarněné šance
| 4. 11. 2016
Jo, jo. 660 Jawa, a tady píšu u 600 ČZ.
Avatar - cheetos
Promarněné šance
| 4. 11. 2016
Nikdy jsem sice nepatřil k obdivovatelů české Jawy. Vlastnil jsme spíše východoněmecké motocykly Simson a MZ ETZ 150m přišly mi lepší, modernější. Samozřejmě jsem na Jawách něco odjezdil a třeba na 125 Dandy jsem jezdil v autoškole. Mám ale strach, že sláva Jawy je nenávratně pryč. Ano model 660 Sportard se mi líbí a nevypadá špatně, ale pokud jawa nepřijde s novými modely bude jen živořit.
Promarněné šance
| 3. 11. 2016
Ještě na počátku 90.ých let měla ČZ připravenu šestistovku s vodou chlazeným motorem a další typy, které vystavovala vedle motorek Cagiva s předělanými jejich motory na vzducháče (to byl pohřební její program) na pražském autosalonu v Holešovicích a měla s nimi odjet na výstavu do Milána. Mluvil jsem tehdy na zmíněném autosalonu s konstruktérem ČZ a on říkal, že na šestistovce už několik let jezdí a že mu dalo hodně práce, aby to mohli vystavit v Praze - a do Milána pak nevím, jestli to dopadlo.
Zpackaná privatizace
| 3. 11. 2016
Škoda Ml.Bol. a Barum Otrokovice měly štěstí na programově promyšlenou a uvážlivou privatizaci za ministra p.Vrby a za p.Pitharta. Ve smlouvách se pohlídaly investice / rozvoj, zachování vývoje atd. a vracení části zisku zpět do výroby. Po odchodu p.Vrby nastal překotný režim privatizací a jejich následky.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku