Je vám z jízdy v elektromobilu zle? Není to náhoda, říkají studie
Důležitým spouštěčem kinetózy je rekuperační brzdění elektromobilů, nevolnost však může přijít i touto funkcí vypnutou. Mozku totiž chybí vjemy, které má ve spalovacím autě.
Když člověk střídá elektrická auta s konvenčními, může nabýt dojmu, že z jízdy v tom elektrickém je mu více nevolno, než v případě toho spalovacího. Nová studie říká, že nejde ani o domněnku, ani o metaforickou nevolnost kvůli tomu, že člověk sedí v něčem, co je mu nuceno. S absencí spalovacího motoru však souvislost opravdu je.
Web The Guardian informuje, že několik akademických studií zkoumalo důvody, proč se může lidem v elektromobilu dělat více nevolno než v autě se spalovacím motorem. Jednou z možností je, že pasažér není na elektromobily zvyklý.
„Mozek nemá takovou přesnost při odhadování sil, protože spoléhá na předchozí zkušenosti v autech s jiným typem pohonu,“ řekl William Emond, doktorand na Technologické univerzitě Belfort-Montbéliard ve Francii. Lidé mají více zkušeností se spalovacími auty, a tak se na ně adaptovali – se zvýšením otáček motoru mozek očekává vyšší rychlost pohybu. U elektromobilu však zrychlení přichází bez podobných zvukových kulis.
Jedna ze studií také našla silné vztahy mezi vibracemi, které tělo vnímá skrz sedačku, a závažností kinetózy – čím méně vibrací, tím horší je pro mozek si uvědomit, že je v pohybu. „Pokud jsme zvyklí na cestování v konvenčních vozech, rozumíme pohybu auta na základě signálů, jako jsou otáčky motoru, vibrace, točivý moment atd. První jízda v elektromobilu je pro mozek nové pohybové prostředí a musí se adaptovat,“ dodal Emond.
Problematické je také rekuperační brzdění. Znamená totiž pozvolnější zpomalování po delší dobu, než je běžné u spalovacích aut. Podle studie Univerzity věd a technologií v Hong Kongu je právě rekuperační brzdění jedním z nejvýznamnějších spouštěčů kinetózy. Zároveň podle studie platí, že čím silnější rekuperační brzdění, tím horší nevolnost.
Příčinou kinetózy jsou konfliktní informace od vnitřního ucha, těla a očí o tom, jak se člověk pohybuje nebo nepohybuje. Podle Emonda je přitom klíčové, zda a jak přesně předvídáme, jak se budeme vzápětí pohybovat. „Pokud je odhadovaný nebo očekávaný pohyb odlišný od toho, co se skutečně děje,“ mozek to bere jako konfliktní situaci a při delším trváním „může být překročen práh odstartování autonomních reakcí těla, jako jsou symptomy kinetózy,“ vysvětluje Emond.
„Když přijdete do nového pohybového prostředí, mozek se potřebuje adaptovat, protože nemá předchozí zkušenost. To je také důvod, proč je téměř každému špatně v nulové gravitaci,“ dodává Emons.
Jak to vyřešit? První pomoc – nemůžete-li prostě přestat jezdit elektromobilem, ale to je krátkozraké, protože těch bude na silnicích čím dál víc a je třeba na ně tělo zvykat – je pracovat s plynovým pedálem velmi jemně, a pokud to vůz umožňuje, omezit rekuperační brzdění na co nejnižší míru.
Studie dále navrhují technologická řešení na straně automobilu, jako umělé vibrace sedačky, které by napodobovaly jízdu ve spalovacím autě, nebo vizuální vjemy pomocí displejů nebo adaptivního ambientního osvětlení.
zdroj: The Guardian | zdroj foto: Škoda, auto.cz, Renault | zdroj videa: Marek Bednář/Autocz
