Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jízdní dojmy: DAF XF - Volnoběžka a další

Ladislav Černý Ladislav Černý 28. 4. 2013 • 05:43
20
3
Zobrazit náhledy (20)
Dvanáctistupňová převodovka používala standardní schéma, k přeřazení vyžadovala dost času Pokud dosáhne ke žluté oblasti, obdrží řidič výzvu k upravení jízdního stylu zaplnění filtru Displej s úhlopříčkou 5,5 palce mohl zobrazovat jednu ze tří kamer cisternové soupravy Po zastavení lze tlačítkem vynutit aktivní regeneraci zachycovače pevných částic Super Space Cab nabízí vnitřní výšku 2,25 m Velmi dobré odhlučnění kabiny a tišší chod motoru nás zaujaly po prvních kilometrech Ovládání nezávislého topení neumožnilo automatickou regulaci nastavené teploty Téměř romanticky vypadala vozidla pod azurovou oblohou a platany jižního Španělska DAF XF Hory a nízké mraky tvořily působivou atmosféru prvních jízd novými XF Filtr pevných částic Pomocí klíčku bylo možné před jízdou vyzkoušet všechny žárovky Správně nastavený spoiler šetří naftu. U XF lze regulovat přímo ze země. Ke sklopení kabiny nebylo třeba otevírat mřížku chladiče Nová přední náprava byla proti stávající v modelu XF 105 rozšířena a dostala širší parabolické pružiny
Novinku společnosti DAF jsme vyzkoušeli s třemi různými pohonnými řetězci. Využili jsme možnost v kabině i přespat.

Řidič stráví za volantem kamionu kratší čas, než má mít na odpočinek. Ten by měl být kvalitní, což hodně závisí například na posteli, prostoru, osvětlení, topení a dalších faktorech budky. Po vstupu do nové kabiny nás zaujalo zvýšení schůdku na podlaze, který u třináctilitrového motoru Paccar MX činil přibližně deset centimetrů.

Zpočátku jsme se domnívali, že si to vyžádala větší zástavbová výška agregátu Euro 6. Výrobce nám však sdělil, že příčina tkví v přidání tepelně i zvukově izolačních materiálů. Ty narostly také v dalších částech kabiny, což bylo znát na minimální potřebě nezávislého topení, přestože venkovní teplota klesla v horách jižního Španělska až k pěti stupňům. Lepší izolaci ocení řidiči zejména v severských zemí.

Před jízdou se vyspi

Vedle hlavy na dolním lůžku jsme měli ovládací panel topení a osvětlení. Nebylo možné si nastavit teplotu, kterou by nezávislé topení mělo v kabině udržovat, ale regulace intenzity vytápění pomocí otočného kolečka nechyběla. Zpočátku jsme zvolili maximum, abychom prochladlou kabinu rychle vyhřáli, ale poté již kolečko otočili téměř k minimu. Topení pracovalo tak, že po cca čtvrthodině střídalo pasivitu s výkonem provázeným znatelným zvukem ventilátoru vhánějícího teplý vzduch do kabiny. Ráno jsme se však probudili odpočatí a k tomu přispěla 2,2metrová délka lůžka. Jen matrace by dle našeho vkusu mohla být trochu tvrdší.

Usedáme za volant

Osmička připravených návěsových souprav zahrnovala tři různá provedení pohonu. Jeden kombinoval dvanáctistupňovou přímo řazenou převodovku s motorem MX o výkonu 375 kW (510 k), dále byl tento šestiválec spojen s automatizovanou převodovkou AS Tronic, třetí provedení spočívalo v nejprodávanější verzi MX 460 s automatizovanou převodovkou.

První jízdu kopcovitou krajinou Andalusie jsme absolvovali se silnějším motorem a automatizovaným AS Tronikem. Jednoduchost ovládání soupravy s plně naloženou cisternou přišla vhod, protože jsme se potřebovali v nové kabině dobře zorientovat. Velmi příjemně nás potěšilo oddělené nastavené sklonu řidičova opěradla pro dolní a horní část. Výrobce navíc potvrdil, že jde o standardní součást výbavy nového modelu.

Sedadlo nás navíc hýčkalo příplatkovým dvoustupňovým vyhříváním sedáku i opěradla a ventilací obou částí pro letní provoz. Jako uživatelsky přínosné se ukázalo přepracování rukojeti parkovací brzdy a její příjemná poloha velmi blízká věnci volantu.

Náročná trasa

Ještě před vyjetím jsme zkontrolovali nejnižší polohu nastavitelného střešního spoileru, protože se za tahačem nacházela cisterna. Start motoru klíčkem bez zbytečných přídavných prvků se nám líbil, z předchozího modelu zůstal také kruhový volič pohonu. Zkusili jsme se rozjíždět pomalu a pak pro změnu dynamicky, ale vždy to proběhlo zcela plynule.

Občas se u starších modelů nejen nizozemského výrobce stávalo, že spojka automatizovaného ústrojí občas spínala příliš prudce a tahač měl během rozjíždění tendenci k poskakování. To u nového XF nenastalo ani jednou a rozhodně jde o přínosnou inovaci nejen co do komfortu, ale i životnosti pohonného řetězce.

Debut volnoběžky

Jakmile jsme dosáhli dvanáctého převodového stupně, aktivovali jsme tlačítkem na pravé straně volantu adaptivní tempomat. Maximální dovolené tempo činilo 85 km/h a podle vyjádření výrobce nebylo možné na místě tento omezovač deaktivovat. V členitém profilu okruhu jsme poprvé za volantem DAFu vyzkoušeli volnoběžku Eco Roll. Je spojená výhradně s adaptivním tempomatem, takže jet tzv. na nohu a očekávat klesnutí otáček motoru na 600/min po sundání nohy z plynového pedálu bylo marné.

DAF sice adaptivní tempovat dodává ve verzi soft, tedy s řízeným zrychlením pro dosažení navoleného tempa, přesto by nám více vyhovovalo, kdyby software dovolil aktivaci volnoběžky i bez tempomatu. Na druhou stranu chápeme, že adaptivní tempomat spojený se stanovením rychlosti pro sjíždění kopců je pro méně zkušeného řidiče bezpečnější kombinací s volnoběžkou Eco Roll.

Sedmiprocentní tahák

Čtyřicet tun a 2500 N.m motoru MX-13 by bylo v českých poměrech hodně exkluzivním spojením, ale v hornatém terénu Andalusie se ukázalo jako běžný standard. Stoupání pod plným plynem přineslo pouze jediné předjíždění, a to slabší soupravy XF 460. Ostatní vozidla nijak nezaostávala a některá i naložená nás pomalu předjížděla. Je fakt, že XF tahaly podle údajů z měchů poctivých 40-41 tun. Na druhou stranu jsme v kopcích nikdy nepotkali český motorový standard 420 či 440 pro kamiony.

V táhlém několikakilometrovém stoupání se sedmi procenty se rychlost soupravy ustálila na 48 km/h na osmý převodový stupeň. Podle španělských předpisů jsme museli za jízdy spustit výstražné blikače, protože limit jejich povinného zapnutí pro nákladní vozidla pohybující se na víceproudé silnici činí 60 km/h.

V klesání nám vydatně pomáhal dvoustupňový retardér s maximálním výkonem 500 kW, který ve třetí, a tedy poslední poloze doplňovala motorová brzda o největším výkonu 360 kW při 2100 otáčkách za minutu.

I k sedmistupňovému klesání za plné rychlosti stačil retardér, pouze před sjezdem z dálnice jsme aktivovali třetí stupeň a posunem voliče retardéru směrem vzad ještě podřadili. Brzdný výkon na zadní kola činil 860 kW, což čtyřicetitunovou soupravu zpomalovalo velmi dramaticky. Na mokré, či dokonce namrzlé silnici bychom toto vůbec nezkoušeli.

Nejprodávanější

Slabší verzi šestiválce MX 460 jsme prověřili s klasickým plachtovým valníkovým návěsem naloženým betonovými panely. Díky tomu bylo možné zatáčky projíždět svižněji než s cisternou, což pomohlo zejména v zatáčkovitém údolí před prudkým stoupáním. Úbytek dvou set newtonmetrů však byl ve stoupáních znát. Srovnání se silnější jednotkou 375 kW byl znatelný a díky stejným pneumatikám i koncovému převodu 2,59 bylo porovnání

relevantní. V drtivé většině případů to znamenalo vyjíždění stoupání o jeden převodový stupeň nižší.

Manuální převodovka

Dálková přeprava zejména v západních zemích, ale čím dál více i v naší oblasti používá automatizované převodovky. Tento trend roste s jejich zvyšující se rychlostí změn jednotlivých stupňů. Usednutí do tahače s nejsilnější verzí MX-13 o výkonu 375 kW ve spojení s dvanáctistupňovým přímo řazením ústrojím nás rychle vyléčilo z nostalgie po ručním řazení.

Přeřazení na trojku z velké dvojky, na kterou jsme se rozjížděli z kopce, proběhlo hladce. Změna terénu do prudkého stoupání coby nájezdu na dálnici nás vyprovokovala k tomu, abychom šli z trojky rychle na čtyřku. Znamenalo to také přechod z dolní do horní řady. Námi vykonaný pohyb pákou byl natolik rychlý, že převodovka nestíhala a nedovolila nám vsunout čtyřku. Skončilo to tím, že jsme ztratili rychlost a museli začít dvojkou a postupovat na vyšší stupně. Instruktor nás hned upozornil, že manuální převodovka potřebuje ke změně stupňů svůj čas a není možné řadit rychle jako v osobním voze. Podřídili jsme se a poskytovali ústrojí dostatečný čas. Vzpomínka na automatizovaný AS Tronic však sílila a pro jeho volbu již nevypovídá jen nerozbitnost, ale také rychlost změny převodů. To jsme zaznamenali zejména ve stoupání, kde bylo třeba přejít z jedenáctky na desítku, tedy nejen díky změně „půlek“. Nutná časová prodleva způsobila ve stoupání větší pokles rychlosti než v případě práce AS Troniku.

Všem verzím nového Dafu XF bylo společné velmi dobré odhlučnění kabiny a ticho během jízdy. Kromě samotné izolace budky sehrála velký vliv výměna vstřikování čerpadlotryska u motorů Euro 5 za common rail od firmy Delphi u nových šestiválců MX Euro 6.

DAF začne sériovou výrobu nových vozidel XF na jaře a ve standardní výbavě se objeví manuální převodovka. Dá se předpokládat, že dopravci nejen v mezinárodní dopravě si raději připlatí za AS Tronic, protože ve zvlněném terénu dokáže díky rychlejšímu řazení ušetřit naftu.

Související články

Témata
Avatar - vabis
29. 4. 2013 07:17
Re: volnoběžka
Kolouš, které profíky myslíte, ty kteří jezdí autem po lese? ;-)
Avatar - Kolouš
28. 4. 2013 12:54
Re: volnoběžka
Vy staří profíci byste za tohle měli skončit v kriminále!
Články odjinud