Kdo bude měřit rychlost: Dokonce i Česká pošta?

Devatenáctý leden 2013 se zapsal do historie jako den, kdy v Česku zemřela výmluva na osobu blízkou. Legislativa tehdy výrazně zasáhla do práva nevypovídat proti sobě nebo osobě blízké. Kdo čte Svět motorů pravidelně, ví, že smrt není úplná. Je ale téměř jasné, že počet lidí, kterým se podaří vykroutit v případě obdržení dopisu za rychlost od městské policie, se výrazně sníží.

A právě tady hledejme příčinu nárůstu zpráv o měření. Od ledna si totiž každá obec, která si pořídí radar, může mnout ruce – peníze už neuniknou po vyřčení jedné kouzelné formulky, jejímž podmětem je osoba blízká. Který starosta by tady neviděl příležitost pomoci obecní kase, a navíc ukázat voličům, že ho zajímá bezpečnost provozu? Nejen proto se objevují na scéně společnosti, které chtějí obcím a hlavně sobě vydělat.

Je třeba bát se pošťáků?

Doslova poprask vyvolala státní Česká pošta prohlášením, že se zúčastní tendrů na správce systémů měření rychlosti. Přihlásila se i do několika výběrových řízení, která vypisují obce. „Už nějaký čas se zajímáme o projekty založené na IT řešeních. Je jedno, zda jde o správu registrů nebo radary na měření rychlosti,“ uvedl šéf pošty Petr Zatloukal. Jenže to se řadě lidí nelíbí. „Takové úvahy by měly být zásadně odmítnuty. Pošta je státní podnik, radary by tak byly státu. Takže je nelogické, aby je nespravovala rovnou Policie ČR,“ zlobí se Autoklub ČR.

Ve skutečnosti je to s měřením poštou trochu jinak: „Nestavíme přístroje v terénu ani nekupujeme hardware. Jsme ale schopni nabídnout IT řešení, tedy software, následně pak v procesu využít hybridní poštu pro zjednodušení komunikace mezi městským či obecním úřadem a řidičem,“ vyvrací fámy Ivo Mravinac z České pošty.

Kamera na bráně?

Na scénu se vrátilo také léta diskutované zavedení sledování rychlosti pomocí mýtných bran, které v současnosti měřit neumějí. Dalo by se to

považovat za logické – brány jsou rozmístěny u každého dálničního sjezdu, nechybějí jim kamery a zcela přesně zaznamenávají, kdy kolem nich projelo konkrétní nákladní auto. „Ministerstvo dopravy hned po spuštění v roce 2007 přistoupilo k rozvoji telematiky na mýtném systému,“ říká David Šimoník, mluvčí českého mýtného systému. „Proto je v tuzemsku v současnosti využíván pro sběr on-line dat o dopravních proudech, která slouží pro řízení dopravy a informování řidičů o dopravní situaci prostřednictvím infotabulí. Od ledna 2012 na klíčových dálnicích systém také odhaluje vozidla, která se dostanou do protisměru,“ dodává.

Neumíme - zatím

Podle Karla Feixe, ředitele dodavatele a provozovatele českého mýtného systému Kapsch, by šlo snadno zavést měření pro nákladní vozy. „Pokud by si to vyžádal vlastník mýtného systému, tedy ministerstvo dopravy, lze po určité softwarové úpravě měřit a vyhodnocovat úsekovou či okamžitou rychlost nákladních vozidel,“ prozrazuje. Právě nehodovost těžkých souprav má podle něj na dálnicích nejhorší následky, související se zablokováním dopravní tepny.

A nevylučuje ani měření osobních aut. „V zahraničí byly na stejném typu mýtných systémů uskutečněny i testy s měřením rychlosti osobních vozidel, samozřejmě v souladu a logice právních předpisů konkrétní země. V České republice nebyla tato funkcionalita součástí zadání mýtného tendru, nebyla tedy ani realizována. V případě rozhodnutí ministerstva dopravy by však bylo možné takovou aplikaci dodat a mýtný systém dovybavit,“ dodává. „V této záležitosti probíhá pouze odborná debata. Oficiálně se však změny neplánují,“ dodává Martin Novák z ministerstva dopravy. Je ale otázkou, jak tomu bude po volbách. Právě o této možnosti měření totiž mluví stínový ministr dopravy za ČSSD.

Je jasné, kdo smí

Mediální bublina o avizovaném měření rychlosti poštou či mýtnými branami tedy splaskává. A vlastně se ukazuje, že ani kdyby moc chtěly, stejně legálně měřit rychlost nemohou – tedy aspoň ne přímo. „Podle současného znění zákona o silničním provozu mohou rychlost vozidel měřit jen státní a obecní policie,“ reaguje na množící se dotazy na měření soukromníky rezolutně Martin Novák z ministerstva dopravy. Kromě toho smí měřit ještě vojenská policie, ale běžných motoristů se to prakticky netýká.

Přesto se už od roku 2006, kdy zákon umožnil měření i obecním policiím, do této oblasti hrnou soukromé společnosti. Aby ne, vždyť jim často za vybírání pokut spadlo do kapsy až šedesát procent. Jak je to možné? Prostě se snaží měřit za obce! V některých případech se třetí strana nejen starala o samotný provoz radarů, ale dokonce i zpracování dat.

Dvojité ne!

Nejvyšší správní soud už v roce 2008 tuto praxi zpochybnil. Trochu zjednodušeně u soudu zaznělo toto: „Byť by soukromý subjekt byl podle zákona

o metrologii autorizován k výkonu úředního měření rychlosti vozidel, neznamená to, že je oprávněn řešit přestupky.“ Jenže řada obcí na to nereagovala, což vyvrcholilo loni, kdy se po problémech v Prostějově do situace znovu obulo ministerstvo. Všem obcím zaslalo materiál jasně určující, kdo měřit smí, kdo ne a jakým způsobem má být kontrolována rychlost.

„Získávání důkazních prostředků v rámci řízení o přestupku a vůbec vedení celého přestupkového řízení musí být přísně v souladu s právním řádem. To především znamená, že při zjišťování a dokumentování přestupků musí být záznamová zařízení pro měření rychlosti obsluhována výlučně policií nebo obecní policií,“ zaznělo v materiálu, kde se často skloňuje také ochrana osobních údajů. Vést řízení pak může pouze samotná policie.

Nadále bez soukromníků

A dočkáme se někdy situace, kdy na nás budou přímo za dubem číhat soukromníci s radary? „V současné době se nepřipravují žádné změny, které by umožnily měření rychlosti soukromými osobami. A ani se o tom neuvažuje do budoucna,“ uklidňuje nás Martin Novák z ministerstva dopravy. Podobně to vidí i nový šéf dopravní policie Tomáš Lerch. „Nechci, aby se z měření rychlosti stal komerční výdělečný podnik. Neumím si představit, že by to bylo ze strany případných třetích subjektů na komerční bázi, že bychom jim za měření ještě platili."

Tři otázky pro Iva Mravinace, mluvčího České pošty

Z jakého důvodu se Česká pošta rozhodla věnovat měření rychlosti?

Česká pošta se rozhodla zapojit do dopravně-bezpečnostních projektů, protože si myslíme, že poskytování technologie pro měření rychlosti by

mohlo být vhodným doplněním našeho portfolia služeb.

Znamená to, že uvidíme pošťáky vybírat pokuty?

To rozhodně ne. Celý projekt je koncipován podle platné legislativy. Provozováním stacionárních měřičů ve městě je pověřena městská policie. Jejich fungování je plně automatizované a nevyžaduje trvalou obsluhu. Zaznamenané přestupky MP poté předá jako podnět pro správní řízení příslušnému správnímu orgánu. My jsme schopni nabídnout softwarová řešení. V současné době pracujeme také na implementaci využití kontaktních míst CzechPoint a možnosti hybridní pošty. Ta pracuje na jednoduchém principu: naše provozovna dostane data, podle kterých dokáže vytisknout potřebné sdělení pro konkrétního adresáta - dopis dá do poštovní sítě a ten je následně adresátovi doručen.

Znamená to, že by pošta stavěla systémy úsekového měření?

V žádném případě ne. Hodlá pouze městům, která se rozhodnou prostřednictvím městské policie kontrolovat měření rychlosti, nabídnout například službu výše zmíněné hybridní pošty.

Jak se v ČR měří rychlost?

2006 Prvního července 2006 přišly dvě zásadní novinky: začal platit bodový systém a obecní policisté směli měřit rychlost. Kde se ještě včera jezdilo padesátkou, ploužili se poté řidiči pětatřicet. Strážníci navíc byli nekompromisní a trestali i kilometrové překročení rychlosti. „A za kolik bychom měli řidiče zastavovat, až za šedesát jedna?“ ptal se a obhajoval práci strážníků tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský.

2008 Nejvyšší správní soud zakázal obcím najímat na měření rychlosti soukromé společnosti, které vše na klíč zařídí. Obce si však od nich nadále pronajímaly zařízení.

2009 Bitva o to, kde a kdy smí obecní policie měřit, vyvrcholila v lednu 2009. Tehdy se podmínky pro měření strážníky radikálně změnily. „Od prvního ledna mohla obecní policie měřit pouze na místech a v úsecích určených Policií ČR, navíc označených přenosnou dopravní značkou,“ řekl Martin Novák z ministerstva dopravy.

2011 Od srpna 2011 platí změny v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Úpravou prošly dvě zásadní věci: městská policie může opětovně měřit bez značky Měření rychlosti a malé překročení už není bodově sankcionováno.

2012 Ministerstvo dopravy vydalo dokument, ve kterém znovu a zcela jasně sděluje, že se měření nemůže přímo účastnit nikdo jiný než obecní nebo státní policie.

2013 Další změny v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, které zavádějí takzvanou objektivní odpovědnost. Zjednodušeně se dá říct, že v případě, kdy se nezjistí, kdo přestupek spáchal, zaplatí pokutu majitel.