TEST Kia Cee´d SW 1.6 CRDi vs. Toyota Auris Hybrid

Kombi nižší střední třídy patří k nejoblíbenějším modelům na českém trhu. Je tedy naprosto jasné, že jich co nejvíce chceme zařadit do flotily dlouhodobě testovaných automobilů. Kiu Cee´d SW s turbodieselem 1.6 CRDi tak pomalu střídá hybridní Toyota Auris Touring Sports. Tu jsme si vybrali z několika důvodů. Prvním samozřejmě je, že chceme zjistit, zda hybridní systém ve vozidle pro běžné motoristy obstojí proti tradičním spalovacím motorům. Zajímá nás také, jaké nové kombi od Toyoty vlastně je. Vždyť v nižší střední třídě dělal tento japonský výrobce naposledy kombi v roce 2007, a to ještě pod názvem Corolla.

Takže nic lepšího než postavit Kiu Cee´d SW 1.6 CRDi, která patří mezi nejlevnější vznětové kombíky, proti Toyotě Auris Hybrid Touring Sports nás ani nemohlo napadnout. Porovnáme systémy pohonu a také praktičnost obou kombi. A navíc máme ještě jeden důvod. Není to totiž poprvé, kdy se u nás vozy sešly při dlouhodobém testu. V roce 2008 jsme jezdili předchozími generacemi cee´du i aurisu, i když tenkrát šlo o pětidveřové hatchbacky se zážehovými čtrnáctistovkami.

DOJEM

Koncepční práce

Příchodem Petera Schreyera dostala značka Kia nový výraz a model cee´d je jeho typickým představitelem. Tradiční maska s horním a spodním vykousnutím, světla protáhlá skoro až k předním sloupkům nebo oválné tvary jsou jasnými znameními jihokorejské automobilky. Líbí se nám i vyvážené proporce karoserie, dynamicky střižená spodní linie bočních oken, prolisy na bocích nebo jednoduše tvarovaná zadní část s prohnutou hranou nad poznávací značkou. Cee’d ani po dvou letech neztratil nic z atraktivity, což je důkazem dobře odvedené koncepční práce.

Toyota je v tomto směru o něco pozadu. Kia se snaží svým modelům vtisknout jednotnou tvář již několik let, ale Japonci s tím začali prakticky až předloni. První vlaštovkou byl nový yaris, následovaný právě aurisem, který v předchozí generaci vypadal úplně jinak, a dále RAV4, corollou nebo versem. I proto některé detaily považujeme za nedořešené. Zepředu je auris rozhodně pohledné auto. Úzké světlomety navazují na jednoduchou masku zalomenou do písmene V, což spolu s mohutným a barevně odlišeným nasávacím otvorem v nárazníku dává vozu sportovní výraz. Zajímavým detailem je také chromovaná vodorovná lamela na masce zasahující až do světel. Zde není toyotě co vytknout, stejně jako v případě vyvážených proporcí nebo vysokých boků slibujících pocit mohutnosti a solidnosti. Jen zadní část budí rozporuplné reakce. Aerodynamika je jistě důležitou věcí, ale nepraktičnost záhybů a prolisů se projevila, když jsme vyjeli z mycí linky a museli hadříkem čistit zbytky špíny ze všech možných i nemožných zákoutí.

Jednotné pojetí

Také uvnitř nám připadá cee´d o stupeň výraznější. Kvalitou zpracování nebo použitými materiály stojí oba vozy na stejné úrovni a v tomto směru jim

není co vytknout. Stylovější a líbivější je však kia. Oblými tvary navazuje na linie karoserie a posádka se uvnitř cítí útulně. To u toyoty nám palubní deska připomíná vozidla z devadesátých let. Rovná plocha se zbytečně velkým středovým panelem se příliš nezamlouvá. Samozřejmě že někdo na tento styl může mít opačný názor, ale proč jsou uprostřed výdechy obdélníkové a po stranách kruhové? Vždyť u kie jsou právě výdechy zasazené do stejně barevné lišty, která je jednotícím prvkem celého interiéru. U cee´du nám přijde přehlednější i uspořádání přístrojů v kapličce.

A co ty hodiny? Oba vozy mají ukazatel času zvlášť, což považujeme za naprosto zbytečné, ale kia se s tím popasovala úspěšněji. Umístila je do speciálního štítu na vrchní části palubky a barevně sladila s podsvícením všech ovladačů, přístrojů a displejů. To podobné digitálky jako v toyotě

jsme mohli vídat u japonské značky před dvaceti lety. Navíc jsou tak daleko od zorného pole řidiče, že pro něj nemají smysl. Sice se nám na aurisu pár věcí nezamlouvá, ale všechno to jsou zatím záležitosti individuálního názoru. Nezvratné však bohužel je, že volant nemá dostatečný rozsah nastavování. Hlavně nejde dostatečně vytáhnout od palubky, takže při řízení musíme mít úplně natažené ruce nebo sedět hodně vzpřímeně. Na tom jsme se shodli všichni v redakci, a proto dostal auris za ovládací prvky dvojku.

PROSTOR A POHODLÍ

Kia přesvědčila

Druhá generace Kie Cee´d od začátku patří mezi nejprostornější vozy nižší střední třídy. Vyvážené proporce kabiny zaručují, že cestující na předních a zadních sedadlech mají kolem sebe dostatek místa ve všech směrech. Vzadu je dokonce tak široká, že se tam celkem pohodlně posadí i tři dospělí cestující. Z prostorového hlediska nelze cee´du nic vytknout, vždyť 174 cm vysokému figurantovi zbylo před koleny úžasných 17 cm místa, tedy stejně jako v poslední generaci Škody Octavia.

Nový auris v provedení kombi je sice 55 cm delší než Cee´d SW, ale uvnitř to moc poznat není. Karoserie je totiž užší, nižší a také rozvor náprav má toyota o 50 mm kratší. A to jsou důležitější údaje než celková délka vozu. Ve výsledku jsme se uvnitř cítili stísněněji. Zejména vyšší postavy by už mohly mít problémy s výškou stropu nad zadními sedadly nebo místem pro kolena. Také posadit tři osoby na zadní sedadla nebude tak jednoduché – prostor je o čtyři centimetry užší. Zadní posádka vozu má problémy i s nastupováním. Dveře jsou totiž nižší a užší.

V obou případech jsme byli spokojeni se sedadly. Zejména přední patří k nejlepšímu, v čem jsme seděli. V kie i toyotě mají dostatečné rozměry, výrazné boční vedení a jejich tuhost považujeme pro komfort cestování za naprosto ideální. Přestože jsme v obou vozech cestovali celý den, nikdy jsme nevystoupili rozlámaní. Vzadu se nám o trochu lépe sedělo v kie, i když by mohla mít více sklopené zadní opěradlo. Vzpřímenější pozici jsme zaznamenali rovněž v případě aurisu, ale i v něm se vzadu cestuje pohodlně.

Kouzlení u toyoty

Každý, kdo touží po kombi nižší střední třídy, očekává, že v kufru přestěhuje celou rodinu i půlku domácnosti. Přepravní schopnosti obou vozů

jsou prakticky shodné. Do Cee´du SW ve standardním uspořádání naložíte 528 litrů, do Aurisu Touring Sports 530 l. Po sklopení opěradel zadních sedadel je maximální objem také totožný. V obou případech vznikne rovná ložná plocha, jen v kie je potřeba nejdříve vyklopit sedák. Velikostí kufru nás překvapil zejména hybridní auris, jehož přepravní schopnosti se neliší od běžných motorizací. Díky nikl-metal hydridovým bateriím pod zadními sedadly se pod dvojitým dnem našlo místo na příplatkové rezervní kolo – ve standardu je sada na opravu pneumatik.

Na druhou stranou se umístění baterií postaralo o zmenšení palivové nádrže na 45 litrů. Ale proč ne, hybrid má přece nižší spotřebu. Kia konkurenta překonala ve velikosti nakládacího otvoru i tím, že se její páté dveře zdvihají výš – částí se zakusují do střechy. Toyota kontruje nižší nakládací hranou.

U kombi je také důležité, jakou hmotnost přepraví. A tady je rozdíl obrovský. Auris nabídne užitečné zatížení jen 480 kg, což může být v extrémním případě jen pět dospělých osob bez zavazadel.

Kia zvládne přepravit až 575 kg, takže u ní se nebojíme, že bychom překonali hranici celkové povolené hmotnosti. A zde se dostáváme k první výhodě klasické koncepce s dieselovým motorem. Za Cee´d SW můžete zapřáhnout 1500 kg vážící brzděný přívěs, kdežto hybridní auris nemůže mít tažné zařízení vůbec.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ

Klasik vs. novátor

Oba vozy sice spadají do stejného segmentu, mají však naprosto odlišné pohony. Toyota prosazuje hybridní soustavu s možností rekuperace energie při zpomalování, Kia sází na zlepšování efektivity vznětových motorů. Ale ve výsledku mají automobily podobný výkon. Cee´d z turbodieselové šestnáctistovky vydoluje 94 kW, auris ze zážehové osmnáctistovky a elektromotoru dohromady maximálně 100 kW. Pro dynamiku vozů dostačující údaje. Kiou se jezdí naprosto normálně. Motor je příjemně odhlučněný, výkonová křivka roste pozvolna vzhůru bez viditelného

turboefektu a ani ke zpřevodování šestistupňového manuálu nemáme nejmenší výčitky, protože při rychlosti 130 km/h točí na šestku 2500 otáček.

Když už jsme u řazení, zde nám trochu vadilo cvakání, ale v tomto případě jsme řazení ani nehodnotili.

Když funguje elektromotor

Hybridní auris má totiž bezestupňovou planetovou převodovku, která musí na přední kola přenést sílu ze spalovací jednotky i elektromotoru najednou – záleží na konkrétním jízdním režimu. Největší předností toyoty má být spotřeba paliva. Náš vůz obutý do 17palcových pneumatik by měl podle výrobce průměrně spotřebovat čtyři litry benzinu na 100 km. Jenže u něj obrovsky záleží na tom, kde se zrovna pohybujete. Hybridní systém totiž úžasně funguje ve městě, kde neustálým zrychlováním a zpomalováním rekuperuje energii a opět ji využívá k rozjezdům. Po stisknutí tlačítka EV se po městě lze pohybovat i čistě na elektrický pohon. Musí být jen hodně nabité baterie a rychlost nesmí překročit 40 km/h – my jsme takto v Praze dojeli ze Strahova až do Holešovic.

Přepínání mezi elektrickým pohonem a spalovacím motorem je neznatelné. Díky automatické převodovce je jízda po městě pohodová a spotřeba se drží kolem pěti litrů. I na okreskách jsme byli spokojeni. Do pohonu vozu se více zapojuje spalovací motor, ale bezestupňová převodovka drží jeho otáčky příjemně nízko a při akceleraci zapojí také elektromotor. Na dálnici je ale elektřina k ničemu a o pohyb se stará hlavně zážehová osmnáctistovka. I při malém přišlápnutí plynového pedálu v rychlosti nad 120 km/h letí otáčky motoru okamžitě nahoru a do kabiny se hrne hodně hluku. Rovněž spotřeba paliva potom stoupá lineárně vzhůru. Ani proto nepřekvapí, že jsme hybridním aurisem kombi jezdili v průměru za 6 l benzinu.

Jasný verdikt

U cee´du jsme na stejné trase naměřili 6,5 l/100 km, což není o tolik více, na druhou stranu rozdíl mezi spotřebou udávanou výrobcem a naším měřením byl větší než u toyoty. V kie se jezdí příjemně dlouhé štreky, ale i po městě je to pohoda, i když právě tam zase spotřeba narůstá. Pokud tedy budete jezdit jen v uzavřené obci nebo se pohybovat po okresních silnicích, doporučujeme hybrid. Obchodním cestujícím trávícím většinu času na dálnici zase tradiční nafťák v kie.

Zrychlení obou vozů je stejné, ale při měření dynamiky jsme se dočkali velkého překvapení. Je samozřejmě neporovnatelné měřit pružné zrychlení vozu s manuální převodovkou a automatem. My jsme ale v tomto případě udělali výjimku, protože jsme byli zvědavi, jak pomůže elektromotor. Turbodiesel má výhodu v síle od nízkých otáček, takže na čtyřku i pětku se brzy dostal do optimálního spektra. A jede opravdu rychle. Jenže auris vyšponoval otáčky zážehového čtyřválce na maximum, přidal sílu elektromotoru a neměl konkurenci.

JÍZDA

Dva pohledy

Zvědavi jsme byli i na to, co udělá hybridní uspořádání s jízdními vlastnostmi Aurisu Touring Sports. A překvapivě se nám jezdilo lépe než se

spalovacími motory, které měly vzadu stejně jako hybrid víceprvkovou nápravu. Hybridní auris má díky bateriím pod zadními sedadly jiné rozložení hmotnosti na nápravách. Příď není tak zatížena a tento poměr se blíží k ideálu. Projevilo se to hlavně při slalomu mezi kužely, kde auris přesně poslouchá povely řidiče a nezáludně pokračuje ve zvoleném směru. Občas jsme i cítili lehké posunutí zadní části, což okamžitě koriguje ESP. Toyota seděla výborně, ale mohlo to být 17palcovými pneumatikami se šířkou běhounu 225 mm.

Kia totiž měla jen 16palcová kola s rozměry plášťů 205/60 R 16. Neseděla tak dobře a začala se klouzat v nižších rychlostech. Navíc díky těžkému vznětovému motoru se výrazně hrnula rovně dopředu. Vše se však otočilo v případě komfortu jízdy a pohlcování nerovností. Auris pohodlím výrazně zaostává, z čehož samozřejmě můžeme vinit také úzkoprofilové pneumatiky. Ale nastavení podvozku kie bude vyhovovat každému, kdo preferuje pohodlí. A myslíme si, že kdyby měla obuty pneumatiky se stejným rozměrem, bude komfortnější.

Řízení je u cee´du na velmi slušné úrovni. Sice nedosahuje špiček a může působit gumovějším dojmem, ale je přesné a lze ho nastavit ve třech módech tuhosti. U aurisu je řízení přeposilované. Jde velmi lehce, ale až moc, čímž ztrácí citlivost. Občas ani netušíme, kam jsou přední kola natočená.

ZÁVĚR

Co je tedy lepší? Hybridní auris v provedení kombi má samozřejmě své kouzlo. Zepředu vypadá pěkně, po městě je radost s ním jezdit, zamilujete se do sledování displejů, kde se zobrazuje tok energií, má velký kufr a překvapivě si s ním užijete spoustu zábavy na zatáčkovitých okreskách. Také myšlenka uchování energie se nám líbí. Má však menší interiér, volant nejde pořádně nastavit a na dálnici proniká do interiéru nepříjemný hluk od vytočeného motoru. Kia Cee´d SW nabízí vše, co potřebujete – komfortní odpružení, slušnou dynamiku a spotřebu, velký interiér i dostatek stylu. Zkrátka žádné kompromisy, které by vás v něčem omezovaly.