Lamborghini Aventador: První dojmy z Wolfsburgu +zvuk motoru V12

V Ženevě se k nám štěstí obrátilo zády, ale na výroční konferenci VW Group pořádané 10. března ve Wolfsburgu jsme si to mohli vynahradit. V srdci celého koncernu byl Lamborghini Aventador vystaven taky, navíc nebyl obklopen hroznem dotírajících novinářů a nikdo se nepokoušel bránit v usednutí do kabiny.

Auto, které zvenku působí spíš jako facelift Reventónu než zcela nový model, ukrývá pod svou karoserií kompletně novou konstrukci. Lamborghini vyvinulo nový dvanáctiválcový motor, novou sedmistupňovou sekvenční převodovku a především karbonový monokok. Tolik změn najednou by si možná zasloužilo radikálnější změnu než zvolený evoluční přístup, správnost rozhodnutí Lamborghini ale neověří nic jiného než čas.

Základním designovým prvkem je trojcípá hvězda. Motiv, se kterým jsme se setkali už u Reventónu nebo při faceliftu Murciélaga (LP640-4 a LP670-4 SV), se na Aventadoru uplatňuje v dosud zdaleka největším rozsahu. Pojetí designu je nejpromyšlenější ze všech Lamborghini. Důkazem invence designérů je četné lomení karosářských dílů, ale také řešení jednotlivých detailů jako zpětná zrcátka nebo víko palivové nádrže.

Lamborghini Aventador LP700-4: Kompletní informace

Nastupování, ale především následné vystupování, usnadňují výklopné lambo-dveře, které se v nové generaci vysunou také zčásti do boku. Posádka má díky tomu lepší manévrovací prostor pro hlavu a trup.

Interiér na první pohled vypadá velmi podobně tomu v Murciélagu, tedy až na to, že díky protaženějšímu čelnímu sklu a trojúhelníkovým oknům v čelních sloupcích působí vzdušnějším dojmem.Bližší ohledání ale odhalí, že se změnilo prakticky vše až na základní architekturu.

Už takový volant – zmizel ten plochý, jednoduše tvarovaný a na jeho místě je zcela nový s komplikovaným trojrozměrným designem. Samozřejmě dobře padne do ruky, stejně jako pádla řazení pevně umístěná za ním, jen překvapí jeho 35 cm průměru. Nenaznačují totiž zrovna závodní ambice, ačkoliv tvarování věnce napovídá opak.

Nešetřilo se hliníkem, kůží ani množstvím prošívaných švů. Palubní deska je efektně rozlomena do dvou částí a před řidičem se nachází futuristická kaplička s přístrojovým štítem. Všechny ovládací prvky se inspirují ve světě bojových letounů, ať už jde o kolébkové spínače, startovací tlačítko zakryté červeným výklopným dílem nebo záplavu tlačítek na středovém tunelu.

Mimochodem, právě středový tunel je snad největší koncepční změnou v interiéru. V Aventadoru stoupá ostrým sklonem až k horním partiím palubní desky. a jsou na něm v zajímavé ergonomické posloupnosti soustředěny všechny ovládací prvky mimo spínačů světel. Zároveň středový tunel výrazně odděluje řidiče od spolujezdce – v Murciélagu tento dojem navozuje pouze madlo na straně spolujezdce.

Ačkoliv v interiéru na mnoha místech zvítězil design nad funkcí, nelze mít k němu zásadnějších výhrad. I ten zploštělý volant zde možná nebude k zlosti, protože se dá předpokládat strmý převod řízení (v kombinaci s malým rejdem). Snad jediné, co u konkrétního prezentovaného kusu opravdu vadí, jsou části čalounění v barvě karoserie. Oranžová kůže není dle mého názoru materiál hodný vozu se základní cenou 250 tisíc euro.