Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Lamborghini Countach slaví půlstoletí, první prototyp viděla Ženeva 1971

Aleš Dragoun
Diskuze (8)

Před půlstoletím představila italská automobilka s býkem ve znaku prototyp supersportu Countach. Malosériové výroby se dočkal o tři roky později...

Ženevský autosalon se 11. března 1971 stal svědkem světové premiéry auta, které vypadalo jako z jiné planety. Na stánku Carrozzeria Bertone byl v deset hodin dopoledne odhalen žlutý prototyp supersportu s dopředu vzhůru výklopnými dveřmi, plným jménem Lamborghini Countach LP500. Odborná i laická veřejnost se jen hrnula, aby mohla tenhle bolid spatřit alespoň na chvíli na vlastní oči.

Debutující Maserati Bora, Alpine A310 i Miura P400 SV z vlastního „chovu“ před nejmodernějším výkřikem techniky i designu bledly, Countach je prostě a jednoduše zastínil. Tehdy nejnovější verze Miury byla vystavena přímo u Lamborghini, automobilka se totiž domnívala, že vlastně už pět let starý vůz bude přitahovat více pozornosti než novotou vonící prototyp, proto se dohodla se studiem Bertone, že Countach vystaví u sebe. Dopadlo to ale přesně naopak...

Novináři se činili, v následujících měsících o futuristickém showcaru psala snad všechna světová média, nejen ta motoristická. A fans si měli o čem povídat. Původně se s výrobou nepočítalo, ale v Sant'Agatě si to na základě vesměs pozitivních reakcí rychle rozmysleli...

Rychlý vývoj

Vývoj byl rychlý, začal tehdy, když se psal letopočet 1970. Ferruccio Lamborghini chtěl vytvořit důstojného nástupce Miury, které začalo šlapat na krk Ferrari Daytona, pardon, správně 365 GTB/4. Projekt s kódovým označením LP112 řídil tehdejší hlavní inženýr Paolo Stanzani, jeden z mužů odpovědných za vývoj neméně slavného předchůdce. Do funkce generálního manažera a technického ředitele byl jmenován v roce 1968.

On také prosadil, že výsledkem bude nekompromisní výkonný sporťák s vynikající aerodynamikou. Velký šéf toužil po pohodlném gétéčku, ale nakonec se nechal přemluvit, poznal tržní potenciál takového auta a dal Stanzanimu zelenou. Zrodil se tým, který tvořili jeho asistent Massimo Parenti, proslulý testovací jezdec Bob Wallace... a Bertoneho šéfstylista, který byl odpovědný za tvarové návrhy. Jmenoval se Marcello Gandini. Jeho dílem je veskrze futuristický design exteriéru včetně slavných nůžkových dveří s plynovými vzpěrami, které poprvé použil už na konceptu Alfa Romeo Carabo (1968). /přežily nejen do série, ale charakterizují dvanáctiválcová lamborghini až do žhavé současnosti.

Pětilitr

Základem konstrukce prototypu LP500 byl plošinový podvozek z ocelového plechu a čtvercových dutých lišt. Vážil 107 kg a postavili jej u Marchesi. Dvouventilový motor DOHC V12 se šesti dvojitými karburátory a šedesátistupňovým rozevřením měl necelých pět litrů zdvihového objemu, přesně 4971 cm3. Šlo o původní konstrukci Giotta Bizzarriniho z dob začátků automobilky (1963), takže poháněl i předchůdce. Jen převrtanou a odlehčenou díly z elektronu.

Písmena prozrazovala jeho umístění: „Longitudinale Posteriore“, tedy podélně vzadu, ve skutečnosti samozřejmě uprostřed před zadní nápravou. Oproti Miuře, která měla motor napříč, to byla radikální změna. Podle zveřejněných dat dával 328 kW (446 k) a 448 N.m v 5750 otáčkách. 1130 kg vážící střela se rozjela až ke 306 km/h a sprint z klidu na stovku zvládla za 5,5 s, Za tahle čísla by se nemusela stydět ani po půlstoletí...

Stanzani chtěl zlepšit rozložení hmotnosti, proto umístil pětistupňovou přímo řazenou převodovku se spojkou před motor a nikoli až jako obvykle za něj. Tato konfigurace měla řadu výhod: lepší stabilitu, větší obratnost vozu díky kratšímu rozvoru, přímější a rychlejší řazení a lepší přístup k pohonné jednotce při případném servisu.

Bez zrcátek, ale s diagnostikou

Klínovité lambo s hliníkovou karoserií bylo 4,01 m dlouhé, 1,85 m široké a jen 1,03 m nízké. Postrádalo nárazníky, spoilery i vnější zpětná zrcátka, aby nic nerušilo čistý design plný lichoběžníků... Gandini původně navrhl plně digitální přístrojovou desku, na začátek 70. let opravdu odvážnou. Jenže ta nebyla nakonec realizována, nestihla se, v kokpitu se objevily klasické analogové budíky, tedy rychloměr a otáčkoměr. Mezi výstražnými světly umístěnými ve středu na sloupku řízení v oblouku jednoramenného volantu se nacházelo i to, které upozorňovalo na překročení nastavené rychlosti. Zárodek dnešních moderních tempomatů...

První Countach disponoval i palubní diagnostikou, schéma bylo umístěno vlevo od řidiče. Aby měl přehled o tom, co se děje za vozem, byl do střechy nainstalován periskop Donnelly Mirrors. Dvojice seděla v hluboce zapuštěných sedadlech. Široký tunel převodovky a prahy dveří navozovaly pocit závodního auta...

Jak to bylo se jménem?

Definitivní jméno Countach nepochází z prostředí býčích zápasů, které měl Ferruccio Lamborghini tolik rád. Legenda praví, že v závěrečných fázích montáže byl rozpracovaný prototyp LP112 ukryt ve stodole pro zemědělské stroje na farmě u Grugliasca nedaleko Turína. Když jej místní farmář spatřil, zvolal „Cuntacci!“ Z piemontštiny se tato citoslovce dá do češtiny přeložit jako „Sakra!“ Nikoli však ve smyslu klení, ale úžasu, obdivu, místní muži jej používají, když spatří krásnou ženu.

Hezký příběh, že? Skutečnost je ovšem jiná a Marcello Gandini ji v září 2018 popsal takto: „Když jsme stavěli auta pro salony, pracovali jsme dlouho do noci a byli unavení. Vtipkovali jsme, abychom si udrželi alespoň nějakou morálku. Dělal s námi místní dvoumetrový chlap s obrovskýma rukama, dostal na starosti všechny drobné práce okolo. Neuměl vůbec italsky, jen piemontsky, tento jazyk zní spíš jako francouzština. Jedním z jeho nejčastějších výkřiků bylo slovo countach, což znamená doslovně mor, nákazu, ve skutečnosti a přeneseném významu se používá spíše k vyjádření úžasu nebo dokonce obdivu.“

Napadlo mě spíše z legrace, že nové auto tak můžeme nazvat. Zeptal jsem se Boba Wallaceho, který dával dohromady mechaniku prototypu, jak to zní jeho anglosaským uším. Odpověděl, že to funguje.“ A název byl na světě... Gandini, sám turínský rodák přesvědčil Lamborghiniho, Stanzaniho i Nuccia Bertoneho, že zrovna tohle je to pravé jméno pro supersport.

Testování

Po debutu se žlutá „pětistovka“ používala k testování, v procesu jemného dolaďování byl kompletně změněn interiér. Bob Wallace ji samozřejmě vybavil hned třemi zrcátky. Zkoušky prokázaly nedostatečné chlazení motoru, proto původní „žraločí žábry“ za okny nahradily nové černé boxy, na bocích pak přibyly kanály NACA. Slavný testovač ale prototypový pětilitrový motor zničil, takže nakonec musel vzít zavděk původním a mnohem spolehlivějším čtyřlitrem (3929 cm3/276 kW/375 k). Definitivní rozhodnutí o sériové produkci padlo v květnu 1972.

Z červeného zelený

V Ženevě 1973 se ukázal druhý prototyp, červený s méně skloněnou přídí (číslo podvozku 1120001). Tento vůz ještě nejdříve nesl označení LP500, už od počátku mu ale vrčel za sedadly onen menší čtyřlitr. Měl přidaná malá boční okénka, která přece jen zlepšila výhled šikmo vzad, periskop zůstal zachován. V kokpitu se řidič díval pod tříramenným děrovaným volantem na analogové přístroje Stewart-Warner, diagnostika zmizela. Inženýři jej ovšem dále vylepšovali. Záhy se u něj změnila barva na zelenou a původní dva stěrače vystřídal jeden velký.

V definitivní verzi z pařížského autosalonu už se blížil pozdější sériovce. Stříbrná přední mřížka se svislým žebrováním se ovšem u produkčních kusů neobjevila. Nicméně Lamborghini tohle auto nafotilo pro první reklamní brožury. Mělo také jiný podvozek, jehož základ tvořil klasický rám ze svařovaných ocelových trubek kruhového průřezu, byl tužší a vážil jen 90 kg.

Vývoj dospěl až k bariérovým zkouškám v březnu 1974 u MIRA v Anglii, ke kterým byl ovšem použit právě původní prototyp ze Ženevy '71. Nárazové testy potřebné pro homologaci samozřejmě nepřežil, historickou hodnotu postrádal, takže skončil na rozdíl od svého o dva roky mladšího sourozence na šrotišti. Zelený exot je součástí továrních sbírek.

Předprodukční

Třetí prototyp s číslem podvozku 1120002 byl opět žlutý a premiéru slavil v Ženevě 1974. Prodloužil se na 4,14 m, rozšířil na 1,89 a zvýšil na 1,07 m. Boční okna se spodní lichoběžníkovou částí byla nahrazena trojdílnými, lehce se změnil i tvar zadních podběhů. Návštěvníci už se dívali předprodukční exemplář...

První sériový vůz byl zákazníkovi dodán 11. dubna téhož roku. Countachu se podařilo přežít finanční trable a bankrot automobilky i změny majitelů. Postupně mu rostly optické svaly a na zádi se objevilo mohutné křídlo, pravověrní fanoušci značky ale dávají přednost původním modelům s velmi čistým Gandiniho designem. Základní tvar se ale za dlouhých devatenáct let nezměnil. Pokud některý ze zahraničních majitelů těchto vozů zavítal na československé silnice, mezi škodovkami, žigulíky, moskviči, trabanty a wartburgy působil Countach jako ufo. Teprve v roce 1990 jej nahradilo Diablo.

Přes dva tisíce

Celkem vzniklo kromě prvních tří prototypů ještě 2.039 produkčních exemplářů v pěti sériích. Dvanáctiválce narostly přes 4754 až na 5167 cm3. Plakáty ikonických lamborghini zdobily stěny pokojů nejen -náctiletých a tyto vozy se objevily v desítkách filmů. Countach je dnes jedním z nejznámějších sportovních, či chcete-li supersportovních aut v historii. Není divu.

Zdroje: Autoevolution, Silodrome, Wikipedia, Lamborghini Media

Foto: Lamborghini Media, archiv Bertone

Aleš Dragoun
Diskuze (8)

Doporučujeme

Avatar - speedfred
17. 3. 2021 15:09
Re: Překrásné auto a moc hezký článek!
Keď si môzem trochu zasnívať ,tak sa vidim v 308 GTO. Fakt pecka.😍
17. 3. 2021 14:33
Re: Překrásné auto a moc hezký článek!
512BB je překrásné, trochu měkčí tvary a přitom nádherně ostré. TR je fantazie :yes:
Avatar - speedfred
17. 3. 2021 12:36
Re: Překrásné auto a moc hezký článek!
Ku kráse Miury som nedorástol doteraz, áno je to pekné auto ale to je tak všetko aspoň u mňa. Countachom som mal ale vytapetované steny, to je o inom aj po 50 rokoch.
PS: ladit tie karburátory to muselo byť peklo.👹
17. 3. 2021 11:39
Re: Překrásné auto a moc hezký článek!
Countach byla nej ta originální verze. Ke konci už to byl spíš tehdy ještě neznámý člen Transformers.

https://www.wallpaperup.com/…ic_supercar.html
Avatar - Dinar
17. 3. 2021 08:59
Re: Překrásné auto a moc hezký článek!
Tak já to mám přesně naopak, miura lahoda na první dobrou, ke kráse countache jsem nedozrál dodnes. Ještě snad ta první ranně sedmdesátková verze, je moderně hranatá, přitom čistá, postupem doby se ale z countache v mých očích stával čím dál větší obrněnec, posl. verze z konce osmdesátek s tím hnusným delta křídlem je vyloženě nepěkná. U lamba supersportů jsem spíš diablista, diablo se mi líbilo hned a líbí dodnes. A z doby countache rozhodně víc ferrari, 512 BB, po něm testarossa. ;-)