Lamborghini léta spolupracovalo s firmou Bertone, jeho úplné počátky jsou ale spjaty spíše s karosárnou Touring. Právě ta navrhla Lamborghini Flying Star II.
Automobilku v Sant´Agatě Bolognese založil v roce 1963 italský průmyslník Ferruccio Lamborghini, který své impérium vybudoval hlavně díky výrobě zemědělské techniky. Firmu na výrobu sportovních aut založil na popud Enza Ferrariho, s nímž se neshodl ohledně kvality maranellských vozů. Nová značka sice na trh vstoupila ve velkém stylu, ve svých počátcích ale hledala tvář.
Je to vlastně logické, že nově vybudovaná automobilka teprve musela najít svůj styl. Vůbec první její dílo, studii Lamborghini 350 GTV z roku 1963, navrhl Franco Scaglione. Návrh se ale Ferrucciovi Lamborghinimu moc nelíbil, a tak byl originálně pojatý automobil před zahájením sériové výroby značně přepracován. Na výsledném Lamborghini 350 GT se už podíleli později Miurou proslavení konstruktéři Paolo Stanzani a Gain Paolo Dallara, stejně jako karosárna Touring, která pro novou automobilku následně vyráběla karoserie tohoto automobilu.
Spolupráce s Carrozzeria Touring pokračovala i v následujících letech, a tak v roce 1966 mohl vzniknout automobil navržený právě u této firmy. Jmenoval se Lamborghini Flying Star II a světu se poprvé představil na turínském autosalonu 1966. Pod jeho křivky se podepsal Carlo Anderloni.
Zcela jiný proti originálu
Základ poskytl model Lamborghini 400 GT, ve skutečnosti upravená varianta 350 GT s větším, 3,9litrovým dvanáctiválcem, proto se vozu někdy říká též Lamborghini 400 GT Flying Star II. Přídomek pak odkazoval na někdejší předválečná díla Giuseppeho Seregniho, proto ta dvojka v názvu.
Shodný základ se sériovým automobilem byste však v tomto pojízdném, plně funkčním prototypu nepoznali. Karoserie totiž byla zcela odlišná. Oblé, až barokní tvary originálu, jasně dokazující dobu vzniku, totiž nahradil agresivnější výraz, připomínající už pomalu se blížící sedmdesátá léta. Příď byla šípovitá s novými kryty světlometů, siluetu typickou pro gran turismo tehdejší doby pak nahradila kabina ve stylu třídveřového hatchbacku. Dnes bychom styl vozu nazvali shooting brake.
Vedle samotného šasi bylo zachováno také pohonné ústrojí. V útrobách Flying Star II tudíž pracuje 3,9litrový vidlicový dvanáctiválec kombinovaný s pětistupňovou manuální převodovkou. Zavěšení je plně nezávislé, o zastavení se starají kotoučové brzdy na všech kolech.
Automobil vznikl v jediném exempláři, který krátce po vystavení v Turíně koupil jistý francouzský zákazník Jacques Quoirez. V průběhu let však měnil majitele, přičemž na přelomu tisíciletí byl vůz rozsáhle renovován. Třeba v roce 2013 tak slavil 50 let od svého vzniku na výstavách Rétromobile či Concorso d’Eleganza Villa d’Este.
Novodobý nástupce
Bohužel krátce po představení karosárna Touring ukončila svoji činnost. V rámci poválečného přechodu na samonosné karoserie ztratila typickou klientelu, už totiž jen těžko mohla navrhovat zcela nové karoserie jako za meziválečné éry, byť důkaz Flying Star II přece jen ukazuje, že to šlo. Na dlouhé desítky let tak Lamborghini Flying Star II bylo posledním dílem firmy. To mimochodem znamenalo, že automobilka Lamborghini si tehdy musela hledat novou karosárnu. I proto následující léta spolupracovala s firmou Bertone.
V novém tisíciletí se ale firma Carrozzeria Touring opět vrátila na scénu, a to spolu s rostoucí oblibou individuálních úprav automobilů. Spolu s tím se ve své novodobé éře opět vrátila k označení Flying Star. V roce 2010 tak vzniklo Bentley Continental Flying Star, které bylo rovněž shooting brakem, tentokrát na bázi gran turisma britské značky. Jeho designér Louis de Fabribeckers přitom potvrdil, že se italským shooting brakem při návrhu skutečně inspiroval.
