TEST Lancia Voyager 2,8 CRD – Italský hamburger

Lancia Voyager je další plod spolupráce amerického Chrysleru s jeho většinovým vlastníkem, Fiatem. Ten se (poměrně logicky) snaží vytvořit nadechující se Lancii konkurenceschopné portfolio modelů a to, pokud možno, jen s minimálními náklady.

Prvním plodem je již zmíněná Thema, třetím do party pak je Lancia Flavia Cabrio, odvozená od Chrysleru 200. Popravdě, ona spolupráce mezi Chryslerem a Lancií je tudíž jaksi jednostranná, ale kdo by to značce snažící se vydobýt zašlou slávu vyčítal.

Navíc Chrysler Grand Voyager (na amerických trzích prodávaný jako Chrysler Town & Country) je i v Evropě, nehledě na generace, poměrně hodně oblíbený vůz a tak by nástupce modelu Phedra neměl mít s odbytem problém. Zvláště, když Chrysler vozy v Evropě oficiálně prodává pouze ve Spojeném království a tedy s pravostranným řízením.

Svými rozměry Lancia Voyager patří mezi největší MPV na trhu, vnější rozměry 5,22 m x 2,00 m x 1,75 m i rozvor dlouhý téměř 3,1 metru jsou vskutku americké. Velké auto pro velkou rodinu, řeknete si při prvním pohledu. Jenže Lancia Voyager není jen jedním z řady obyčejných rodinných dostavníků, ona umí posádce nabídnout i velkou dávku luxusu.

Voyager je prodáván v jediné výbavě Gold, která v sobě zahrnuje například automatickou třízónovou klimatizaci, elektricky nastavitelné pedály, kožené čalounění, vyhřívaná sedadla v prvních dvou řadách, vyhřívaný volant, zadní parkovací senzory nebo sedmnáctipalcová kola z lehkých slitin.

Hlavním trumfem rodinné Italky je však i přesto variabilita a velkorysá nabídka prostoru. Původem americký Chrysler je v této oblasti zkušeným matadorem, avšak evropské vnímání praktičnosti je trochu někde jinde. Vysvětlím proč.

V pěti jen ve třech

lancia testy mpv Voyager nabízí z pohledu Evropana poněkud podivné uspořádání sedadel 2+2+3, přičemž zadní trojmístná lavice ve skutečnosti nabídne pohodlné svezení pouze dvěma pasažérům. Cestující v řadě druhé mají svá vlastní křesílka s loketními opěrkami. Pokud tedy někam bude chtít jet pět lidí, jeden z nich muset tak jako tak použít sedadlo ve třetí řadě. Naštěstí je třetí řada sedadel dělená v poměru 2 ku 1 a stále tak zbude opravdu velký prostor pro zavazadla.

Voyager se pyšní systémem STOW´n´GO, který umožňuje složit sedadla druhé i třetí řady do podlahy, tak, že po nich nezůstane ani památka. Tento systém mě, přiznám se, opravdu nadchl. Když jedete například ve třech, máte gigantický zavazadelník (2394 litrů), složíte jedno z křesel do podlahy a vedle vás může ve svém pelíšku spokojeně pochrupovat labrador. Výhodná je dvojitá podlaha i z hlediska bezpečnosti, kdy by měla (například při bočním nárazu) výše usazenou posádku ochránit o něco lépe.

Celé to vypadá hodně chytře. Když jezdíte převážně spíše ve čtyřech nebo pokud občas potřebujete rodinný vůz přeměnit na malou dodávečku (po sklopení 2. a 3. řady naroste zavazadelník na gigantických 4100 litrů), drží Voyager všechny trumfy v ruce. Alespoň zdánlivě.

Jak už jsem naznačil dříve, uspořádání vnitřního prostoru má několik zádrhelů. Ten první, pro někoho nešikovné „2+2+3“, už bylo zmíněno, dalším je sezení samotné. Jde o malou výšku sedáku nad podlahou, takže pokud měříte více než 160 cm, nebudou vaše stehna řádně podepřena. U zadní řady sedadel je situace o něco lepší, zde je však výška hrany sedáku nad zemí vykoupena ještě velkým úhlem záklonu jak sedáku, tak opěradla. Škoda, místa nad hlavou je možná až zbytečně hodně. Sedadla mají malou výšku opěradel (540 mm), délka sedáků (480 mm) je dobrá. U předních křesel výhrady nemáme, jsou pohodlná a rozměrná. Zajímavostí byl příplatkový multimediální systém za 49.900,- Kč, díky kterému mají svou obrazovku a bezdrátová sluchátka cestující ve druhé, ale i třetí řadě.

lancia testy mpv Opravdovou vychytávkou jsou ale boční posuvné dveře. Ty jsou ovládány elektricky, což je v tomto případě rozhodně lepší řešení než kdyby výrobce nechal s těžkými dveřmi bojovat děti nebo starší pasažéry. Otevření jak bočních, tak pátých dveří je možno efektně i efektivně aktivovat i dálkově pomocí tlačítek na klíčku.

Jízda

Pod kapotou Lancie Voyager bije stejné srdce jako v Grand Voyageru testovaném před čtyřmi lety. Jde o čtyřválec o objemu 2,8 litru s nejvyšším výkonem 120 kW a točivým momentem 360 Nm. Hodně zajímavý je pohled do ceníku: 3,6 V6 Pentastar s 208 kW přijde na 879.900,- Kč, což je o rovných 50 tisíc méně než v případě dieselu. Inu, v marketingovém oddělení vědí, co mají Evropané rádi...

Motor jako takový není, přiznejme si to, žádná výhra. Ano, je to dobrý služebník, ale ani charakterem, ani výkonem ve vyšších rychlostech (odpich z místa má naopak slušný) úplně nekoresponduje s prémiovým ražením vozu. Ani spotřeba není silnou stránkou velkoobjemového čtyřválce, kdy si při udržování konstantní rychlosti 100 km/h (1800 min^-1 ze 76 litrů objemné nádrže každých 100 km vyžádá 8 litrů paliva. Zrychlení na 130 km/h znamená nárůst otáček o zhruba 600 min^-1 a spotřeba paliva vzroste o litr a půl. To jsou čísla vztahující se k prázdnému vozu, po nástupu šesti pasažérů se rozhodně ještě zvýší. Po městě počítejte se zhruba třinácti litry.

lancia testy mpv  

Umístění řadicí páky vpravo od volantu znamená jediné – prostor. Divím se, proč toto řešení nemá více následovníků – mezi sedadly je tak místo na obrovské odkládací prostory (a to se u MPV počítá!), řadicí páka je navíc nádherně na dosah a dokonce lze řadit manuálně jednotlivé stupně, aniž byste sundali ruce z volantu; tedy něco jako prababička moderních pádel pod volantem. Šestistupňový automat funguje bez větších připomínek, jízdu se snaží vyhladit jak jen to je možné, rychlejší změny převodů jej však někdy zaskočí.

V zatáčkách pochopíte, proč motor s 360 Nm ztrácí nad osmdesátkou elán: 5218 centimetrů dlouhé a skoro 2,3 tuny těžké auto se na silnici chová už trochu jinak, než osobák. V zatáčkách si příliš nezahrávejte, nedotáčivost stále číhá za rohem. Když na to zapomenete, kolos se ráz začne přes sedmnáctipalcová kola valit ze zatáčky ven, a ani zadní náprava se nezdá být sportování nakloněna. Použití sedmnáctek má však výhodu v relativně dobrém tlumení menších nerovností, což je u velkého MPV nepochybně mnohem důležitější. Na velkých dírách už je to horší.

lancia testy mpv  

Závěr

Mít pod kapotou moderní šestiválec od VM Motori a lehce přepracovaná sedadla v druhé a třetí řadě, měl by Voyager slušnou šanci poškádlit zaběhnuté stálice jako je Sharan, Galaxy, Grand Espace nebo třeba i Multivan. Takto přiláká fandy Lancie a spokojené majitele starších Chryslerů, každý úlovek navíc bude úspěchem. Jako návnada poslouží také velmi slušná výbava, kterou velké MPV za milion nabízí. Milovníci šestiválcového ševelení dokonce při nákupu ještě ušetří.

Plusy

• Prostorný interiér, velká vnitřní šířka a výška
• Variabilita interiéru
• Velký zavazadlový prostor i v sedmimístném uspořádání
• Šestistupňová automatická převodovka jako standard
• Výborná základní výbava

Minusy

• Nízký výkon motoru, vyšší hluk
• Malá užitečná hmotnost
• Jízdní vlastnosti v extrému
• Sedadla nízko nad zemí