TEST Lexus GS 430 - rychlonohý Einstein

V roce 1983 položil tehdejší předseda správní rady automobilky Toyota pracovníkům managementu a konstruktérům otázku: Jsme schopni vyrobit luxusní vůz, který bude konkurovat nejlepším? Na svůj dotaz dostal překvapivě rozhodnou odpověď – ANO. Právě v tomto okamžiku se začala psát historie zcela nové značky – LEXUS.

Jen o dva roky později vzešel ze snažení desítek designérů, stovek konstruktérů a pracovníků ostatních profesí prototyp modelu LS400, který se technikou vyrovnal zavedeným limuzínám a v některých oblastech své soupeře dokonce předčil. Úspěch Lexusu za mořem na sebe nenechal dlouho čekat, už v roce 1993 se japonské kočáry staly jedničkou mezi dováženými limuzínami a navíc získaly skvělou pověst za kultivovanost motorů a také spolehlivost.

lexus testy vyssistredni Oblastí, v které se Lexusu dlouho nedařilo vyniknout, byl design. Koncepce postavená na napodobení křivek největších konkurentů smíchaných se skromnou porcí vlastní invence neslavila úspěch. Nový směr nastolil (alespoň doufejme) testovaný model GS, s nímž se Lexus vydal nepoznanou cestou a místo hledání inspirace v konkurenčních řadách vymyslel zcela originální koncept.

Vlastní cestou

Vytvořit automobil elegantní, avšak zároveň moderní, odvážný, ale nepříliš provokativní, aby nevystrašil konzervativní klientelu, není jednoduchý úkol. Proto stojí výsledek snažení designérů za pochvalu. Nová generace GS vypadá hodně dynamicky, zepředu připomíná zdatného atleta, ale zboku nezapře svou urozenost a z toho vyplývající mohutnost.

Na zaoblenou přední část s poměrně krátkou kapotou navazuje malé čelní sklo a velmi pozvolna klesající střecha přecházející v zadní sklo a dynamicky stylizovanou záď. Jako celek působí nové GS až nečekaně sportovně, což kontrastuje s dojmem, který navozuje jízda. Přestože boční okénka nejsou z největších, ve srovnání například s Mercedesem CLS 500, který se nám „připletl“ během fotografování do cesty (test vám přineseme do konce roku) poskytují dobrý výhled.

Lexus GS 430 a jeho hlavní konkurenti

Hodně vysoko nastavenou laťku naznačuje zavření dveří doprovozené u GS temným zvukem oznamujícím dosednutí několika těsnících vrstev. Opravdovou dokonalost těsnění dokazuje až jízda, ale o tom si povíme později. Co se týče zavazadlového prostoru není GS zrovna velkorysé, hodnotou 430 litrů se limuzína krčí v spodní polovině vyšší střední třídy. To není bohužel vše. Malý vstupní otvor způsobuje, že nasoukat dovnitř cokoli většího představuje docela problém.

(ne)promyšlená ergonomie

Každá třída slibuje určitý standard, se kterým zákazník automaticky počítá. Z tohoto pohledu bychom neměli výběr a zpracování materiálů vůbec zmiňovat, neboť ve společnosti vyšší střední třídy teoreticky nemohou existovat rozdíly. V praxi ovšem na rozdíly narazíte. Například nové BMW5 se nestalo od počátku symbolem precizního zpracování, zatímco A6 si zachovala vysokou úroveň.

Kam se staví nový Lexus GS? Nebudu zastírat, že první pohled odpovídal spíše lepšímu sedanu střední třídy než absolutní elitě. Tmavé měkčené materiály s hrubší povrchovou úpravou kontrastující s načervenalým dřevěným dekorem působí méně honosně než například v Mercedesu třídy E či zmíněné A6, na druhou stranu ve srovnání s Mercedes-Benzem CLS vypadá interiér moderněji.

Dynamičnost evokuje mohutná, vysoko položená palubní deska s oblinami i náhlými zlomy. Moderně vypadá robustní středová konzola s barevným dotykovým displejem a slušnou porcí tlačítek. Na středovou konzolu potom navazuje široký středový tunel osazený další várkou tlačítek zakrytých obrovskou loketní opěrkou. Poslední shluk tlačítek, pomineme-li ovládání sedadel a oken, schoval Lexus vedle volantu.

Velký počet ovládacích prvků nemusí nutně znamenat katastrofu, avšak v případě testované GS430 vyžadovalo spuštění či nastavení některých funkcí nebezpečně mnoho pozornosti, v některých případech se zdálo ovládání části funkcí během jízdy prakticky nemožné. Například klimatizaci můžete zčásti ovládat tlačítky pod displejem, ale nastavení intenzity foukání vyžaduje použití displeje.

lexus testy vyssistredni Nastavení teploty malými tlačítky po stranách displeje není takový problém, jako hledání radiových stanic a posouvaní skladeb na CD stejně mrňavými tlačítky umístěnými na samém spodu středové konzoly. Výsuvný ovládací panel s tlačítky přiřazenými elektrickému ovládání zrcátek, sluneční cloně zadní okna, otevírání víka kufru, podsvícení palubní desky či deaktivace stabilizačního systému nepotřebujete denně, takže vám ani nebude vadit, že na ně přes volant pořádně nevidíte.

Skutečná pohroma přichází s tlačítky elektrického vyhřívání a odvětrávání sedadel schovanými pod širokou loketní opěrkou. Nastavit pomocí napříč umístěných otočných ovladačů požadovaný stupeň odvětrávání nebo vyhřívání a dokonce vybrat správný směr (tedy odvětrávání nebo vyhřívání) vyžaduje maximální soustředění, které pochopitelně odvádí pozornost od dění na vozovce.

Lexus jako luxus

Když už vyberete správný směr i stupeň, stále nemáte vyhráno. Sedadla se totiž rozehřívají nebo ochlazují docela pomalu a nechladí ani netopí nikterak závratně. Zimou nezmrznete, ale také se neupečete. Barevná dotyková obrazovka splňuje svou funkci dobře, je posazená v úrovni očí, pro ovládání funkcí se nemusíte zanořovat hluboko do menu a přestože zubaté ikonky evokují vzpomínky na éru počítačů 386 uživatelsky vychází řidiči vstříc.

Přesto objevíte několik drobných chybiček. Například stiskem tlačítka reset vynulujete pouze průměrnou rychlost a ujetou vzdálenost, průměrná spotřeba zůstane nedotčena a vynuluje se teprve ve chvíli, kdy natankujete. Zbytečně mnoho prostoru zabírá na displeji sloupec s aktuální spotřebou a také zcela nesmyslně se zobrazuje na třech displejích venkovní teplota, zatímco nastavenou vnitřní teplotu nevidíte nikde.

Bohatě dimenzovaná sedadla poskytují hýčkavý komfort vpředu i vzadu a mírou pohodlí rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co můžete ve vyšší střední třídě dostat. Škoda, že tlačítka elektrického nastavení nedoplnila tlačítka paměti na dveřích a zůstala na boku sedadla. Tam se s nim zachází o poznáním méně pohodlně. Vnitřní prostor bude nejlépe rozdělit do dvou kategorií – nad hlavou a ostatní.

lexus testy vyssistredni Nad hlavou kvůli svažující se střeše nezbývá prostoru nazbyt pouze pasažérům vzadu, místo schází dlouhánům s výškou nad 190 cm rovněž vpředu. V oblasti kolen naopak Lexus GS rozdává volné centimetry plnými hrstmi, i když na prostor např. z Škody Superb můžete zapomenout.

Nejlepší z nejlepších

O kvalitách Lexusu můžete pochybovat, ale jakmile probudíte zážehový osmiválec s variabilním časováním ventilů VVT-i, pochybnosti se rozplynou jako pára nad hrncem. Jednotka s objemem 4,3 litru nemá větší výkon ani točivý moment než němečtí konkurenti, přesto poskytuje 1695 kg těžké GS430 podobnou dynamiku (subjektivně motor zatahuje stejně, ani hodnoty zrychlení se zásadně neliší) a zároveň doslova šokuje kultivovaností.

Nastartování agregátu tlačítkem Start doprovází tichounké zašumění, které okamžitě zanikne v „hluku“ proudícího vzduchu z výdechů ventilace. Na tom není u osmiválce samozřejmě nic zvláštního, téměř všechny jednotky zůstávají na volnoběh hrobově klidné. Rozdíl se projeví v okamžiku, kdy razantně sešlápnete plynový pedál a vyženete jednotku do vysokých otáček.

Tedy vysokých… Ve chvíli, kdy otáčkoměr proletí okolo číslovky 3000, budete mít pocit, že se plynový pedál porouchal, neboť z motorového prostoru vychází stále tichounké ševelení. Pedál proto sešlápnete razantněji a čekáte, co se bude dít. Tichounké ševelení postupně nahrazuje krásný sportovní zvuk, který ovšem neslyšíte bezprostředně v kabině, ale jakoby z obrovské dálky.

I když se vydáte na samou hranici zásahu omezovače, situace se nezmění. Ať tedy zvolíte klidnou, nebo sportovní jízdu, budete obklopeni neprostupným tichem. To s sebou přináší i jednu nevýhodu. Kvůli fantastickému odhlučení ztrácí dynamická jízda sportovní náboj a adrenalinová projížďka se mění na emocí prostý rychlý přesun z jednoho místa na druhé.

Německá konkurence se snaží emoce rozvířit sportovnějším zvukem motoru i naladěným výfukem, takže sportování baví. Lexus se vydal cestou maximální komfortu a luxusu a nechtěl z této filosofie slevovat. A tak přestože si v rychlosti 160 km/h bude připadat, že jedete maximálně stovkou a teprve na vjezdu do zatáček si uvědomíte, že často jedete podstatně rychleji než si myslíte.

S dynamikou nemá GS430 problémy. Motor s výkonem 208 kW při 5600 otáčkách a točivým momentem 417 Nm při 3500 otáčkách dovoluje zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,1 sekund a propůjčuje automobilu dostatek síly v širokém spektru otáček (od nízkých po vysoké). Agregát bezpečně překoná prudké stoupání v nízkých otáčkách a bez zbytečného řazení, akcelerace zatlačí posádku do sedaček.

Předjíždění se díky silnému motoru stává zábavou, jednotka pomáhá i v nebezpečných situacích. Průměrná spotřeba 11,4 litru udávaná výrobcem není nadsazená, o málo vyšší hodnotu (11,8 litru) jsme vypočítali na konci testu, na dálnici dokonce spotřeba klesla na 11,2 litru. Ve městě dostane jednotka větší žízeň a spolkne až 18 litrů benzínu na 100 km/jízdy.

Vítězství rozumu

Lexus GS430 stojí standardně na 18palcových kolech a disponuje elektronicky řízenými tlumiči. Tyto skutečnosti společně s velkým rozvorem a systémem řízením dynamiky VDIM ovlivňují chování automobilu v různých situacích. Elektronicky řízené tlumiče přizpůsobují tlumení podle aktuálních jízdních podmínek a zároveň umožňují volbu mezi normálním a sportovním režimem.

V normálním režimu se limuzína na zvlněných silnicích pohupuje, což na zadních sedadlech působí docela příjemně, ale řidič z pohupování radost nemá. Tento „problém“ řeší sportovní režim, který odpružení (dále sníží účinek posilovače) citelně přitvrdí a nahradí pohupování sportovním poskakováním. Řidič získá pocit větší jistoty, cestující vzadu ovšem nadšení nebudou.

Nevýhoda sportovního módu spočívá v tom, že se podvozek obtížněji vyrovnává s nerovnostmi na vozovce a projetí výtluku občas ohlásí hlasitým rázem. Do zatáček se japonský drobeček vrhá ochotně, na limitu se kvůli vysoké hmotnosti a rozměrům navzdory poháněné zadní nápravě projevuje mírná nedotáčivost. Sportovní režim umožňuje bezpečnou a docela zábavou jízdu po klikatých cestičkách.

Na dálnici GS430 nečiní problémy uhánět rychlostí 200 km/h a přitom neprojevit sebemenší známku nervozity či citlivost na boční vítr. Výborné odhlučnění motoru následuje špičkové aerodynamické odhlučnění. V rychlosti okolo 160 km/h téměř nepostřehnete okolo proudící vzduch, jedinou připomínkou vysokého cestovního tempa jsou odvalující se kola.

Překvapivě příjemně se drží volant s horní a spodní dřevěnou části věnce a koženým středem, horní dřevěná část naštěstí obsahuje výstupky pro prsty, takže neklouže. Poněkud zvláštně se chovají elektronicky řízené brzdy (ECB), jež mají razantní nástup (citlivě reagují i na jemné sešlápnutí pedálu), v určité fázi jakoby ztrácí sílu, ale v případě potřeby razantního brzdění zase prudce zaberou.

Absolutorium si zaslouží šestistupňová automatická převodovka, která nejenže mění převody tak hladce, že změnu stěží poznáte, ale také u práce „přemýšlí“. Převodovka s řidičem nezápasí, ale snaží se ho chápat. Podle polohy plynového pedálu pozná, zda chcete jet svižně nebo pomalu, zda si přejete v kopci přidat nebo v klidu vystoupat na vrchol. V sekvenčním módu se změnou rychlostí občas otálí, ale i tak dovoluje sportovní jízdu.

Dobrá práce

Lexus umí vyrábět technicky vyspělá, luxusní auta, o tom není pochyb. U nové generace modelu GS navíc přidal i originální design, za což si zaslouží pochvalu. Nebýt některých přehmatů v interiéru a zvláštně nastavených brzd, museli bychom hlasitě zvolat Bravo. I tak je ovšem GS430 velmi silným soupeřem německých limuzín.

Plusy

• velmi kultivovaný a silný motor

• vynikající aerodynamické odhlučnění

• pohodlná sedadla

• inteligentní automatická převodovka

• přehledná dotyková obrazovka

Minusy

• malý zavazadlový prostor

• nelogicky umístěná některá tlačítka

• stísněný interiér nad hlavami vpředu i vzadu