Lincoln Continental (1939–1948): Z auta na dovolenou se vyklubala americká ikona

Modelová řada Continental vznikla v roce 1938 na popud Edsela Forda, prezidenta společnosti Ford Motor Company, které patří dceřiná společnost Lincoln. Edsel Ford byl jediný syn Henryho Forda, zakladatele automobilky Ford. V roce 1938 nařídil, aby šéf stylistů Eugene T. „Bob“ Gregorie navrhl kabriolet, který hodlal osobně používat od března 1939 při své dovolené na Floridě. Gregorie vyšel z kabrioletu Lincoln-Zephyr ročníku 1939, druhého amerického aerodynamického modelu po Chrysleru Airflow (1934). Kabriolet nazvaný Continental měl zároveň upoutat pozornost zákazníků vozů Lincoln svými evropskými „kontinentálními“ tvary, včetně náhradního kola, umístěného zvenku na zádi.

Aerodynamický Lincoln-Zephyr, vyráběný v letech 1936 až 1942, poháněl motor V12 „flat head“ s výkonem 110 koní. Tento motor byl použit i v prototypu Continental (foto), stejně jako rámový podvozek s příčnými listovými pery vpředu i vzadu a hydraulickými bubnovými brzdami. Designové zásahy do kabrioletu Lincoln-Zephyr se dotkly především předního okna, které bylo u prototypu výrazně nižší. Zmizely prahové stupačky a motorová kapota byla skoro stejně vysoká jako prodloužené přední blatníky. Na první pohled bylo patrné minimální použití chromu.

Prototyp kabrioletu Continental navrhl Bob Gregorie.

Typickými rysy prototypu byla dlouhá přední kapota a krátká záď s vyšším zavazadlovým prostorem, jehož objem byl zvětšen díky tomu, že náhradní kolo bylo umístěno zvenku za kufrem. Stavba Gregorieho prototypu byla ukončena právě včas, aby mohl být dopraven Edselu Fordovi na Floridu. Bohatí Fordovi přátelé projevili o Continental velký zájem a Edsel poslal telegram do Michiganu, aby jich byla vyrobena tisícovka.

Řídili jsme Lincoln Continental z 60. let. Takhle vypadá pravá americká majestátnost

Continental 1939 až 1941

Ruční výroba Continentalů se pomalu rozbíhala už v roce 1939, kdy bylo zhotoveno kolem 25 vozů a v následujícím roce 1940 čtyři stovky převážně kabrioletů a pár kupé. Panely karoserie se ručně vyklepávaly, protože lisovací nástroje ještě nebyly hotové. Až do roku 1941 se modely Lincoln Continental (foto) podobaly prototypu. Lišily se jen kruhovými světlomety, nárazníky a tenkými lištami na spodních hranách boků karoserie. Pro modelový rok 1941 dostal Lincoln Continental tlačítkové uvolňování západky dveří, nahrazující klasické kliky dveří.

Hladké linie Continentalu narušovaly viditelné závěsy dveří.

Continental 1942

Pro modelový rok 1942 prošel Lincoln Continental výraznou modernizací. Nová přední maska měla dole široké vodorovné mřížování a nahoře užší mřížku rozšiřující se směrem nahoru. Přední i zadní blatníky byly hranatější a chromované nárazníky masivnější. Kruhové světlomety zapuštěné do předních blatníků měly rámečky s výstupky na bocích, připomínající křidélka. Koncové sdružené svítilny byly umístěny v horní části zadních blatníků. Elegantní dvoudveřové kupé (foto) mělo za okny dveří boční okna s trojúhelníkovými větracími okénky a větší zadní okno. 

Kupé Lincoln Continental z roku 1942 mělo hranatější blatníky a masivnější chromované nárazníky.

V roce 1942 byla výroba civilních osobních automobilů ukončena vzhledem ke vstupu Spojených států do války po útoku Japonců na Pearl Harbor. V roce 1943 zemřel Edsel Ford a společnost Ford Motor Company přistoupila k postupným změnám své řídicí struktury, což vedlo v roce 1946 k odchodu Boba Gregorieho, tvůrce prvních Continentalů.

Continental 1946 až 1948

Po skončení druhé světové války se Fordova dceřiná společnost Lincoln vrátila k výrobě Continentalu jako model 1946. Název Zephyr už byl vynechán, neboť poválečný Continental byl odvozen od standardních Lincolnů série H. Designovými úpravami prvního Continentalu modelového ročníku 1946 byl pověřen známý průmyslový stylista Raymond Loewy. Od modelů 1942 se lišil především novou výraznější přední maskou. Po stranách širší dolní části masky byly vloženy pomocné světlomety, užší horní část zabírala místo mezi hlavními světlomety. Modelový rok 1947 (foto) přinesl jen drobné změny v interiéru.

Poválečný Continental byl odvozen od Lincolnů série H. Designem byl pověřen stylista Raymond Loewy.

Modelový rok 1948 byl pro Lincoln Continental první generace posledním. V roce 1949 byly Lincolny série H a Continentaly nahrazeny Lincolny série EL, posilujícími vazbu mezi Lincolnem a Mercury. Design karoserií série EL byl podobný modelům Mercury Eight. Novou vlajkovou lodí Lincolnu se stal model Cosmopolitan s prodlouženým rozvorem a pohonem zadních kol vidlicovým osmiválcem.

Lincoln – prezidentské auto (1. část - Leland a Ford)

Nejmladší Edselův syn William Clay Ford inicioval v roce 1955 vznik samostatné divize koncernu Ford nazvané Continental. Do roku 1957 vyráběla možná nejstylovější americké automobily Continental Mark II, které se staly cenou, kvalitou a omezeným počtem protiváhou luxusních Cadillaců. Dvoudveřové kupé mělo jednoduchou přední masku, dlouhou příď a zakrytované náhradní kolo na zádi.

Continental z let 1939 až 1948 je podle Amerického klubu klasických vozů (Classic Car Club of America) označen jako „Full Classic“ a je jedním z posledních takto označených amerických automobilů. Byly to poslední americké vozy prodávané ve dvacátém století s motory V12.