Maniak do vozů Honda: Nasbíral už 34 kousků a hon pokračuje dál!

Doma jezdili trabantem. „No, jezdili, spíš stál na sídlišti, jaké s ním byly problémy,“ vzpomíná na dětství počítačový programátor Pavel Chmelíček alias Mulder, jemuž takhle přezdívají již od mládí podle agenta ze seriálu Akta X. Do čtyřiadvaceti pak otálel s řidičákem. Doteď žádná sláva, co? Šmik. Nyní má po republice poschovávaných pětatřicet aut z továrny Honda, nejnovější převzal teprve před chvílí. Sakra, jak se to seběhlo, dumáme, zatímco otevírá stodolu se skvosty na okraji Prahy. Odpovědi se dozvíme už za moment.

Honda Prelude (1978-2001): Legendární japonské kupé debutovalo před 40 lety

Zádrhel prvního nákupu

První naťuknutí s japonskou značkou nutí Pavla vrátit se do vysokoškolských let, konkrétně do Olomouce, kde na Univerzitě Palackého studoval matematiku a informatiku. „Měl jsem tam dva kamarády a shodou okolností oba vlastnili hondy: jeden integru první generace, druhý kombík accord,“ říká Mulder. Vozy s „háčkem“ v logu podvědomě nasál a po přestěhování do české metropole se i on odhodlal k úvodnímu nákupu. „Když jsem se potuloval ulicemi po práci, všiml jsem si zachovalého civiku. Nikdo ho nenabízel, přesto jsem dal za okno cedulku s kontaktem a čekal,“ poznamenává „ajťák“ se svižnou dikcí. Pán se mu ozval ještě ten večer a civic tak změnil majitele. Objevil se však zádrhel. Tehdy čtyřiadvacetiletému Pavlu Chmelíčkovi chyběl řidičský průkaz. Honem tak mazal do autoškoly, aby zásadní rest napravil.

Svět motorů 51/2020

Štěstí v neštěstí

Vypadá to na dojemný příběh. Běží nám hlavou, že požádáme Pavla o to, abychom zmíněný civic vyzkoušeli na zdejších okreskách. Určitě tu ve stodole někde je. „Představoval jsem si to podobně. Jenže jsem to auto rozšlehal hned první zimu. Najednou to z kopce klouzalo víc než na rovince a prostě konec,“ nechce dál rozmazávat Chmelíček karambolové faux-pas. Nicméně nenechal se rozladit – a coby náplast si pořídil model Prelude. Ani u něj nešlo o procházku růžovou (sakurovou) zahradou. „Najel jsem pár tisíc kilometrů a prdla mi kliková hřídel. Servis mi nevadil, ale chodil jsem s holkou z Jičína a nějak jsem se k ní každý den z Prahy musel dopravit. Koupil jsem proto accord a pravidelné výlety si dopřával dál,“ vypráví Pavel. A rázem doplňuje: „V tom okamžiku mi došlo, že mít několik vozidel může být výhoda.“

Ojetá Honda Legend Mk4 (KB): Supertechnika, která zradí jen málokdy

Naprogramoval si outsidery

Dvě tři auta bývají standardem ve spoustě rodin. Jen Pavlovi se to postupně začalo vymykat z rukou. „Když jsme se s ženou brali, bylo jich devět,“ přepočítává vystudovaný matematik. Choť mu na čtyřkolové lásky dokonce párkrát půjčila, on na ni na oplátku přepsal byt. Od veselky se hondí stádo rozrostlo o dalších šestadvacet kousků! Které mezi nimi jsou? „Za stěžejní pro mě platí modely mezi lety 1983 až 1987. K tomu mám nutkání evangelizovat, seznamovat lidi s outsidery, s modely, jež nejsou tolik provařené,“ naznačuje motivaci ke shromažďování neordinární pětatřicetičlenné smečky – souhrnně označované jako staré jebky. Dotaz na vypíchnutí několika klenotů čekal a taky se na něj náležitě nachystal. „Jen prosím,“ žádá Pavel, „pojďte ven ze stodoly, ať mě ostatní neslyší, žárlily by.“

TEST Honda Civic Type R GT – Superhrdina oprášil kostým

Muslimský kompas

Chmelíček nakonec – pravda, trochu jej hryže svědomí – volí dva oblíbence. „První je šestiválcová Honda Legend bez katalyzátoru z roku 1986. Když ji vytočíte, zvuk připomíná formuli. Opravdu návykový. Mimoto byla vyrobená v Japonsku pro trh v Saúdské Arábii a já ji sehnal v Holandsku,“ uvádí Pavel k vozu, jemuž přezdívá Arabáš. Že se jedná o auto určené muslimským motoristům, dokazuje palubní počítač s elektrickým kompasem: míří vždy na Mekku, čímž usnadňuje řidičům modlitební rituály. Druhé vyvolené (neoficiální číslo 1) poté představuje HondaPrelude druhé generace navlečená do sněhobílého laku z roku 1986, kterou spolu provětráme na okolních silnicích. „Tohle auto s famózním dvoulitrem se 137 koňmi patří k vůbec nejstarším v mé sbírce. Teprve letos jsem ho ale vyladil k naprosté spokojenosti,“ září vzápětí oči Mulderovi při svižných průletech zákrutami nedaleko Líbeznic.

Honda Accord slaví 40 let: Od třídveřového kompaktu k velkému sedanu

Rozebraná Evropa

Jako machr na počítače loví sympatický čtyřicátník auta zejména v internetových vodách. „Rád šmejdím po zahraničních prodejních serverech. Pozornost věnuju v poslední době Japonsku, poněvadž Evropa je rozebraná a drahá. Kvituju jednu irskou firmu, která promítá na svých stránkách aukce z Japonska. Avšak umí nejen to. Je schopná zajistit dovoz jakéhokoliv auta z této asijské ostrovní země,“ komentuje Chmelíček. Stačí prý zadat přístav (Pavlův favorit je německý v Brémách) a automobil během tří čtyř měsíců za přibližně 60.000 korun připluje. „Velký zářez tvoří clo a DPH – to máte 30 %, jen to fikne. Veterány zaplaťpánbůh mají pouze sedm procent,“ těší na druhou stranu Chmelíčka.

Jasná zpráva: Nekončím

Kdo by čekal, že se Mulder po čtvrtých kulatinách uklidní, spletl se. „Kolekce v posledních měsících spíš bobtná, ale jsem v klidu. Koupil jsem statek u Moravské Třebové se třemi halami. Pokud bych tam naskládal všechna dosavadní auta, stejně mi ještě dvě haly zbudou. Rozhodně tak nepřestávám,“ usmívá se lišácky Pavel Chmelíček. Hon na hondy tak bude pokračovat dál…