Martin Vaculík a ojetá Škoda Superb: Na co si dávat pozor u jednotlivých generací?
Nová Škoda Super už je téměř za dveřmi, proto se Martin Vaculík podíval na trojici předchozích generací. Tradinčě nabízí pohled do historie, na silné i slabé stránky a doporučí i nejlepší motorizaci.
Škoda Superb 1. generace: Poslední někde živoří
První novodobý superb byl kontroverzní auto. Blízce příbuzný s Passatem B5, obraný však o všechny zajímavé verze. Na druhou stranu velmi kvalitně vyrobený. Kus, který by z někdejší kvality ještě něco předvedl, už však dnes nenajdete.
První novodobá generace (veterány z let 1934 až 1949 dnes vynechejme) nebyla ničím jiným než Volkswagenem Passat B5 nataženým o 10 centimetrů. Navíc nešlo o vývoj speciálně pro Škodovku – přesně takto prodloužený passat nabízel Volkswagen v Číně pod názvem Passat Lingyu. Stejná s passatem byla i palubní deska.
Delší, ale chudší
Zatímco velikostně si proti evropskému passatu polepšil, nabídka verzí nebyla ani na polovině. Předně chybělo kombi a sedan až do roku 2004 neměl ani sklopné zadní sedačky. Zájemci o luxusní škodovku mohli zapomenout i na čtyřkolky, což mrzelo opravdu hodně. V této generaci passatu byly totiž vynikající stálé se středovým diferenciálem Torsen, stejně jako celá platforma převzaté od Audi. Ty budou točit všemi koly, dokud auto úplně nestráví rez. A také jen se čtyřkolkami byla tehdy spojena víceprvková zadní náprava – předokolky si musely vystačit s vlečenou. A byly zde i jiné schválnosti – třeba oblíbený motor 1.9 TDI-PD/96 kW se musel v superbu spokojit s pětistupňovou převodovkou, kdežto passat jej servíroval se „šestikvaltem“. Z absence čtyřkolek pak vycházela i omezená paleta motorizací, když chyběly ty nejsilnější se čtyřkolkami nedílně spojené. Zvláštní benzinový motor 4.0 W8/202 kW superb moc nepostrádal, ale vrcholná varianta 2.5 V6 TDI o výkonu 132 kW mrzela hodně lidí.
Na klidnou jízdu
Prodloužený rozvor by mohl znamenat komfortnější jízdní vlastnosti. Bohužel v prvních letech 2001 až 2004 nebyl dostatečně kompenzován po stránce torzní tuhosti, takže se skelet na nerovnostech chvěl jak rosol. Mnohem víc než řidič to cítili zadní cestující, jejichž pohodlím se výrobce hodně zaklínal. Následné vyztužení skeletu pomohlo, ale ne úplně. S motorem podélně před nápravou a značnou nedotáčivostí superb nikdy autem na dynamickou jízdu nebyl. Na druhou stranu když se s ním jelo rozvážně, houpal se jak starý mercedes. Proto i takzvaný sportovní podvozek, zavedený do nabídky na poslední tři roky výroby, zákazníci vesměs ignorovali.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
