Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Mazda Roadpacer AP: Proč se jí přezdívalo Toadracer? A co přineslo spojení GM a Mazdy?

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 7. 9. 2017 • 09:00
6
17
Zobrazit náhledy (6)
Mazda
V 70. letech chtěla Mazda proniknout na trh velkých sedanů, v portfoliu však žádné takové auto neměla. Získala jej však v modelu Premier australské automobilky Holden, u něhož původní agregát nahradila rotačním motorem.

V první polovině 70. let dosáhlo japonské automobilové inženýrství již tak vysoké úrovně, že mu trh malých a laciných automobilů pomalu přestával stačit. Mezitím se již Japonsko etablovalo mezi výrobce sportovních automobilů, což asi nejlépe dokazovaly šestiválcový Datsun série Z (240Z, 260Z a 280Z a jeho následující generace ZX) či Toyota Celica, později s přídomkem Supra a taktéž řadovým šestiválcem. Nebo Mazda Cosmo 110 S, první auto s rotačním motorem typu Wankel na světě, a konečně technicky mimořádně vyspělá Toyota 2000 GT z 60. let, vyrobená ve velmi omezeném počtu kusů.

Vstup do třídy velkých sedanů (dnes bychom asi řekli do vyšší třídy) si Toyota odbyla s modelem Century, Mitsubishi nabízelo model Debonair a Nissan luxusní vůz President. Mazda však stále nic. Po vzoru automobilky Isuzu, která pod svojí značkou prodávala vůz Statesman de Ville australské automobilky Holden, patřící do skupiny GM, rozhodla se Mazda vzít zavděk taktéž vozem Holdenu, konkrétně modelem Premier série HJ a HX.

Dva „válce“ místo šesti (a osmi)

Změn na autě bylo navenek uděláno pramálo. Vlastně se pouze vyměnilo označení auta, takže namísto loga Holdenu byl nápis „Mazda“ okořeněný několika drobnými retušemi. A nové auto pojmenované Roadpacer AP bylo na světě.

Přesto, ta největší úprava se ukrývala pod dlouhou přední kapotou. Namísto řadového šestiválce 3,3 litru případně osmiválců 4,2 a 5,0 litru roztáčel zadní kola rotační motor Wankell 13B o ekvivalentním objemu 1,3 litru. Tedy ten, který najdete také v druhé generaci kupé (a kabrioletu) RX-7. Takto se Roadpacer AP uvedl na severoamerickém trhu v roce 1975.

Moc slavné to s ním však nebylo. Hlavní příčinou byl právě motor. Jestliže řadový šestiválec v Holdenu Premier poskytoval vozu solidní, osmiválce pak doslova skvělou dynamiku, zůstávaly jízdní výkony Mazdy daleko za očekáváním. Přitom výkon motoru 13B činil 100 kW, zatímco u šestiválce 3,3 litru pouhých 88 kW. Jenže Roadpacer AP vážil 1575 kg. A v tom byl problém. Rotační motor totiž nevyniká zrovna točivým momentem. Jeho vrchol činil v tomto případě pouhých 138 N.m, tedy hodnotou na úrovni dnešních atmosférických zážehových motorů dané kubatury. Naproti tomu původní šestiválec 3,3 litru dosahoval točivého momentu 260 N.m, čili skoro dvojnásobek. Maximální rychlost Mazda udávala pouhých 103 mil za hodinu, tedy 166 km/h. K mdlé akceleraci ještě přispívala zastaralá třístupňová samočinná převodovka.

Zde se tudíž zcela nevhodně střetly dva protiklady. Aby rotační motor předvedl nějakou tu dynamiku, potřeboval vysoké otáčky. Jenže ty mu automat nechtěl dopřát. Možná to byl i záměr, neboť spotřeba paliva údajně dosahovala šílených 26 l na 100 km. Tolik tehdy bralo i Ferrari či Porsche, ježe ty na rozdíl od Roadpaceru AP jely. Vysoká spotřeba byla dílem samotného pohonu v kombinaci se zmíněnou převodovkou.

Zástavba rotačního motoru Wankel do vozu skupiny GM však měla i určité politické cíle, neboť GM se díky tomu dostal k této technologii pohonu v době, kdy se mluvilo čtyřrotačním motoru Wankel pro sportovní Corvette. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Byly to právě velmi omezené jízdní výkony, v kombinaci se vzhledem, které autu vynesly v Americe přezdívku „toadracer“, čili něco jako závodící ropucha.

Drahá avšak vybavená

První velká Mazda navíc nestála zrovna málo. V roce 1975 v době uvedení za ni prodejci chtěli 3,8 milionu jenů, tedy asi 10.000 amerických dolarů. To bylo přibližně dvakrát více, než kolik stály tradiční modely Luce a Cosmo. Výrobce se mizerné jízdní výkony snažil kompenzovat bohatou výbavou. V ní nechybělo třeba centrální zamykání, které samočinně uzamklo dveře po překročení rychlosti 10 km/h. Zda bylo vybaveno čidlem zpoždění, které by zámky v případě nehody odjistilo, ale není známo. Nechybělo ani vyspělé stereo, které bylo možné ovládat jak z místa řidiče, tak ze zadních sedadel.

Produkce auta skončila po pouhých dvou letech a vyrobených přibližně 800 kusech. Zřejmě nejčastějšími uživateli vozu se stala státní správa či různé podniky, které velkou Mazdu používaly k přepravě důležitých osob.

AP znamená Anti Pollution

Jedna věc se však přesto tvůrcům kontroverzní velké Mazdy upřít nedá. Tou byla snaha o snížení množství emisí ve výfukových plynech. Ani v této oblasti rotační motor typu Wankel zrovna nevynikla, i když jak se to vezme. Na počátku 70. let začal v USA platit takzvaný Clean Air Act. Někdy se mu také říká Muskie Act podle senátora Muskieho, který se o něj v kongresu nejvíce zasazoval. Šlo o soubor vládních nařízení, jejichž smyslem bylo snížení množství emisí produkovaných osobními auty. Nejvíce se to dotklo Kalifornie, kde byly regulace zdaleka nejpřísnější. Třeba pro Porsche to znamenalo v případě typu 912E prodávaného pouze v USA použití dvou odlišných výfukových systémů: jeden pro celé USA s výjimkou aut prodávaných v Kalifornii, druhý pouze pro stát v okolí města Los Angeles. Tehdy se začaly zavádět jednoduché katalyzátory spalin.

Kupodivu Mazda se však s rotačním motorem zpočátku vydala jinou cestou. Vycházela z faktu, že takový agregát sice vykazuje vyšší podíl uhlovodíků ve výfukových plynech (HC) v porovnání s pístovým zážehovým motorem. Důvodem je patrně takzvaná řízená spotřeba oleje. Na druhou stranu ale zase rotační motor vyniká nižší produkcí oxidů dusíku (NOx). Sice konstruktéři původně chtěli použít katalyzátor, avšak nakonec se jako realističtější ukázalo originální řešení s tepelným výměníkem ve výfukovém traktu, v němž se dodatečně suplovalo nespálené palivo a tedy i uhlovodíky. Mazda toto řešení uvedla už v prvním autě s rotačním motorem určeným na export do USA typu R100 (V Japonsku pojmenované Familia Rotary Coupe).

Témata
11. 9. 2017 11:28
Re: ekvivalentní objem 1,3 litru
nechce sa mi v tom uz vrtat :-) ... zaklad je v tom ze motor z fyz. hladiska vie posobit silou..
presne ako si to napisal elektromotor moze drzat auto v kopci..
tvoj priklad bol irelevatny lebo si pisal automobil s vypnutym motorom..
si proste napisa fyzikalne rovnice a zistis ze bez sily/momentu nenulovy vykon neexistuje.
8. 9. 2017 18:29
Re: ekvivalentní objem 1,3 litru
Opět se mýlíš. Pokud tvrdíš že ten příklad je irelevantný a chceš aby motor ten moment aktivně produkoval, tak si do mého příkladu dosaď místo spalováku elektromotor. Když v elektromobilu přidáš přesně tolik "plynu" abys vyvážil stojící auto v kopci, auto bude stát, motor bude produkovat moment ale výkon bude stejně nulový. Ale myslím že jsi to už pochopil taky.

Nicméně hlavní je fakt, že hodnota momentu motoru nic neříká o tažné síle auta a o jeho zrychlení. Dvě stejné auta se stejným okamžitým výkonem budou mít stejné okamžité zrychlení i když se okamžité momenty jejich motorů budou v té chvíli libovolně lišit.

Prostě rozhoduje především výkon, moment je podružný. A votom to je
8. 9. 2017 16:19
Re: ekvivalentní objem 1,3 litru
bavime sa o krutiacom momente co je schopny "vyprodukovat" motor..takze priklad so stojacim autom je irelevantny..
bez momentu nie si schopny konat pracu cize motor nevykona ani vykon.. :-) a akonahle ma motor nejaky moment ( silu ) tak ma aj nejaky vykon..( pokial ho nezablokujes vyssou silou )..
takze vykon motora ( schopnost konat pracu ) je dosledkom siloveho posobenia na hriadel ( kluku , cokolvek )..
8. 9. 2017 15:48
Re: ekvivalentní objem 1,3 litru
O moje fyzikální znalosti neměj strach. Opakuji že samotný moment bez výkonu autem nehýbe, práce se začne konat až s pohybem. Moment může působit a auto se přesto hýbat nemusí
Vem si třeba auto stojící v kopci se zařazeným kvaltem a vypnutým motorem, a pak to stejné auto jedoucí pomalu stálou rychlostí do kopce. V obou případech bude moment kterým působí motor shodný (ztráty teď neřeším), ale v prvním případě u stojícího auta je výkon nulový. Pohyb auta tedy není svázaný s momentem ale s výkonem, bez výkonu není pohyb, jen moment na to nestačí
Avatar - Tomas Dusil, auto.cz
8. 9. 2017 14:49
Re: ekvivalentní objem 1,3 litru
Však v nich také skoro všichni jezdí. A sám jste si teď odpověděl proč tomu tak je. :-), tedy mimo jiné samozřejmě. Ano měla tam být správně charakteristika motoru z hlediska momentové křivky a nikoliv z hlediska vrcholu točivého momentu. O vrcholu momentu to opravdu není, ale může za leccos. Asi mi dáte za pravdu, když napíšu, že motor s maximem 200 N.m bude mít při běžné průběhu asi vyšší hodnoty v celém rozsahu otáček, než motor s vrcholem 110 N.m. Možná tam mělo být, že Wankellův motor není obecně zrovna pružný, což vím z vlastní praxe. Ano ekvivalentní objem je skutečně 2,6 litru. O to je to pak ještě horší.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku