Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

McLaren P1: Nástupce F1 v detailech

David Bureš
Diskuze (1)
Britský hypersport chce být nejlepším autem světa zaměřeným na řidiče. Klíčem k tomu je hybridní pohon a špičková aerodynamika.

Letošní ženevský autosalon byl místem premiéry dvou přímých konkurentů na poli hypersportů – Ferrari LaFerrari a Mclarenu P1. Oba navazují na výrazné předchůdce – první na Ferrari Enzo, druhé na někdejší nejrychlejší sériové auto světa McLaren F1.

P1 se k odkazu slavné F1 hrdě hlásí. Tak jako on chce posunout hranice hypersportů. Vždyť F1 kdysi tuto třídu zakládalo, pole supersportů bylo tomuto automobilu prostě malé.

Konstruktéři při vývoji P1 měli neskromný cíl, postavit to nejlepší řidičské auto světa na silnici i na závodním okruhu. Díky tomuto úkolu vůz dostal silný motor a špičkovou aerodynamiku.

Pohonné ústrojí

V útrobách P1 pracuje 3,8litrová V8 twin-turbo, vylepšená verze motoru z modelu MP4-12C. Osmiválec je spolu s elektromotorem uložen uprostřed za zády posádky. Celkový výkon tohoto ústrojí je úctyhodných 674 kW (916 koní), točivý moment vrcholí hodnotou 900 N.m.

Samotný spalovací motor dává 542 kW v 7500 min-1 a 720 N.m při 4000 min-1. Elektrický motor produkuje 132 kW a 130 N.m.

McLaren P1 – srovnání s konkurenty
ModelMcLaren F1Ferrari LaFerrariPagani Huayra
Motor3,8 V8 twin-turbo
+ elektromotor
6,3 V12
+ 2 elektromotory
6,0 V12 twin-turbo
Převodovka7DS7DS7S
Největší výkon [kW/min-1]674708539
Největší toč. mom. [N.m/min-1]9008981000
Max. rychlost [km/h]350350+372
Zrychlení 0-100 km/h [s]3,03,03,3
Zrychlení 0-300 km/h [s]17,015,0?
Suchá hmotnost [kg]139512551350

Benzinový agregát spolupracuje se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou, poháněná jsou samozřejmě zadní kola.

Do vývoje auta promluvily i emisní normy, zejména kvůli nim je P1 hybridem. Vypouštěné emise oxidu uhličitého se pohybují pod hodnotou 200 gramů na kilometr, což znamená, že vůz patrně nedostane nějakou cenu za ochranu životního prostředí. Spotřebu paliva pomáhá snížit i start-stop systém.

Turbodmychadla pracují při tlaku 2,4 bar, motor má mazání se suchou skříní, což snižuje těžiště auta. Elektromotor vyvinula divize McLaren Electronics.

Baterie umožňují autu ujet pouze na elektrický pohon asi 10 kilometrů v kombinovaném evropském cyklu. Dobíjeny jsou pomocí rekuperace brzdné energie, případně spalovacím motorem, který může fungovat jako generátor. Možností dobíjení akumulátoru je samozřejmě i zásuvka. Baterie jsou umístěny mezi kabinou a motorovým prostorem pro co nejlepší rozložení hmotnosti.

Jízdní režimy

Řidič může přepínat mezi různými jízdními režimy. E-mode je ten nejúspornější, ve kterém automobil jede pouze na elektrickou energii, pokud je to možné. V případě, že jsou baterie vybité, zapne se spalovací motor, který je začne dobíjet. Auto v tomto módu samo řadí, nastavení odpružení je v režimu Normal.

Módy, během kterých pracují oba motory P1, jsou čtyři – Normal, Sport, Track a Race. Vedle toho tu je ještě tlačítko IPAS, které po stisknutí aktivuje veškerý výkon a točivý moment. Nutné je však mít sešlápnutý plynový pedál až k podlaze.

Nastavit lze také zavěšení, a to v módech Normal, Sport, Track a Race. Přepnutí do režimu Race trvá asi 40 sekund, během té doby se auto přiblíží o 50 mm k vozovce, přenastaví se i zavěšení, zadní spoiler se pak vysune o 30 centimetrů.

Aerodynamika

P1 se chlubí také špičkovou aerodynamikou. Všechny panely karoserie a otvory byly navrženy pro co nejlepší proudění vzduchu. I díky tomu je auto tak kompaktní. Součinitel aerodynamického odporu činí 0,34.

Přítlak činí až 600 kilogramů (při rychlosti 257 km/h), což je podle McLarenu nejvíce ze všech současných sériových vozů.

Nepřehlédnutelnou součástí P1 je aktivní spoiler na zádi. Ten se může vysunout až o 30 centimetrů, dále se mění i jeho úhel. Spoiler funguje také jako vzduchová brzda.

Konstrukce

Základem P1 je stejný karbonový monokok jako v případě MP4-12C, který váží jen 90 kilogramů. Konstruktéři se snažili o co nejnižší váhu, výsledkem je suchá hmotnost 1.395 kilogramů.

Klíčem k nízké váze nejsou jen chybějící koberečky a zvuková izolace, ale především lehké komponenty. Například elektromotor váží 26 kilogramů, baterie 96 kg a výfuk 17 kilogramů, a to i díky tomu, že vede co nejpřímější cestou od motoru k zádi vozu. Lehké je i čelní sklo, které je tlusté jen 2,4 milimetrů.

O zastavení se starají brzdy Akebono. S touto firmou spolupracuje McLaren i ve Formuli 1. Automobil využívá karbon-keramické kotouče doplněné o vrstvu bohatou na karbid křemíku. I díky tomu mají být odolnější k vysokým teplotám než konvenční karbon-keramické disky. Kotouče P1 mají vpředu 390 mm a vzadu 380 mm.

Výroba a cena

Automobil bude vyráběn po boku ostatních modelů značky v továrně McLarenu ve Wokingu. Výrobní série bude limitována na 375 exemplářů. To McLaren F1 vznikl dohromady ve 106 kusech.

Cena automobilu startuje na částce 866.000 liber bez daně, což je v přepočtu asi 26,2 milionu korun.

David Bureš
Diskuze (1)
Avatar - Deathstar
23. 4. 2013 09:43
Tabulka
Myslím,že je trošku zavádějící dávat do srovnání s hybridní dvojkou Ferrari a Mac,zrovna Pagani.Huayra je ,přes veškerej kosmickej vzhled a výkony,spíš konvenční supersport s klasickým pohonem V12 AMG a nemá ty hybridní blbosti.Myslím,že jako dobrý srovnání by posloužilo připravovaný Porsche 918,které sází taky na motor+elektromotor.Tyhle tři(Porsche,Mac,Ferrko) by měli tvořit samostatnou kategorii hybridních sporťáků a neměly by se dávat do srovnání s ostatními protože výkonově mají jeden motor navíc a je to zavádějící.Huayra patří,podle mě,na absolutní vrchol těch "normálních" supersportů,vedle Aventadoru,Veyronu,Koeniggseggu Agera,Ferrari Berlinetta,Noblu M600,Mercedesu SLS Black atd,atd.......