Mototest Moto Guzzi Stelvio: Pohodlný a stylový dobrodruh

Autor: Kamil Holán

Novou koncepcí vodou chlazeného motoru a přepracováním designu Moto Guzzi docela dost ztratilo ze své jedinečnosti. Motorky majitelé milují nejen pro tabulkové hodnoty, ale hlavně pro jejich projev a charakter. Stelvio se tak trochu zařadilo mezi velkou konkurenci v segmentu cestovních endur. Nevybočuje tolik z řady vizáží, přesto si charakter ještě drží hlavně kvůli uspořádání dvouválce do V. Na druhou stranu dohnalo právě zmíněné parametry, a tak může sebevědomě konkurovat všem ostatním soupeřům a zaujmout nové zákazníky.

Nové srdce

Podélný V-Twin s rozevřením válců 90°, který pohání model V100 Mandello a nyní i stelvio, má dvě čtyřventilové hlavy s rozvodem DOHC. Vidlicové dvouválce Moto Guzzi dříve trpěly kroutivým efektem při přidání plynu. Celý blok měl tendenci vychýlit motorku do strany. Tomu bylo u nového bloku zabráněno přidáním vyvažovací hřídele. Tím se motor sice výrazně zklidnil, ale přišel tak o svoji charakteristickou vlastnost, kterou majitelé stroje milovali. Kapalinové chlazení a vstřikování benzinu umožnily splnit normu Euro 5 a zároveň dosáhnout výkonu 84,6 kW při 8700 min^-1 a točivého momentu 105 Nm při 6750 min^-1. Tyto údaje jsou srovnatelné s velmi početnou konkurencí v tomto segmentu. O přenos výkonu na zadní kolo se stará kardan, nenáročný na údržbu a pro cestovní enduro velmi vítané řešení.

Mototest Moto Guzzi V100 Mandello: Krása střídá nádheru

Stelvio je vybaveno pěti jízdními režimy: Sport, Road, Tour, Rain a Off-road. Každý z nich má vlastní nastavení palivové mapy, kontroly trakce a ABS. Kromě toho může řidič tyto parametry upravovat prostřednictvím pětipalcového displeje TFT. Orientace v menu je jednoduchá a intuitivní. Rychle se dostanete, kam je potřeba.

Terén klidně

K motoru je připojen příhradový trubkový rám s upravenou geometrií, zvětšenou délkou a dalšími body pro uchycení motoru. Oblast krku řízení byla protažena a má větší sklon, aby se vytvořil prostor pro 19palcové přední kolo pro snadnější jízdu v případném terénu. Zajímavostí jsou stupačky jezdce, které jsou připevněny přímo k motoru pomocí gumou tlumených úchytů. Zadní kolo je pak 17palcové, také v hezkém drátovém provedení. Přední brzdy jsou čtyřpístkové: radiálně montované třmeny Brembo s 320mm kotouči vpředu a dvoupístková jednotka vzadu svírající 280mm kotouč. Systém ABS je citlivý na náklon a má tři úrovně: zapnuto, Off-road a vypnuto. Brzdy jsou dobře dimenzované, na stelviu fungují citlivě a spolehlivě.

Pozice jezdce je velmi pohodlná. Sedíte vzpřímeně, nohy příjemně pod sebou a ruce natažené před sebe na širokých řídítkách, která umožňují jednoduchou manipulaci se strojem. V pohodlném sedle vám tak budou kilometry na silnici rychle ubíhat. Když projíždíme všechny jízdní režimy, tedy kromě Off-roadu, začínáme cítit rozdíly v reakci na plyn. Abychom si užili potenciál 115koňového motoru, je třeba nastavit palivovou mapu na nejostřejší úroveň. Potom je zátah příjemný a zrychlení takové, jaké potřebujete při proplétání se hustým provozem. Při vyšších rychlostech jste samozřejmě ve vzpřímené pozici vystaveni velkému aerodynamickému odporu. V tuto chvíli vám pomůže elektricky stavitelným větrným štítkem, který si za jízdy můžete rychle nastavit ovládáním na levé rukojeti. Štítek nevadí ve výhledu ani v nejvyšší poloze a zároveň se za něj můžete hezky schovat. V kombinaci s režimem Tour můžete v klidu a pohodlně cestovat i s celkem rozumnou spotřebou, kterou výrobce udává hodnotou 5,1 l/100 km. To by mělo v kombinaci s 21litrovou nádrží slibovat slušný dojezd. My jsme se ale k téhle hodnotě ani nepřiblížili. Spotřeba byla vysoko nad šesti litry, když jsme si užívali většinu najetých kilometrů ve sportovním módu.

Mototest Moto Guzzi V85TT Evocative Graphic: Do bahna škoda, radši před kavárnu

Jen drobné mušky

Na stelviu jsme najeli po českých okreskách asi 250 km a bavilo nás stále víc. Přestože designem přední části ztratilo hodně ze své charakteristické vizáže, a stalo se tak na první pohled všední motorkou, vidlicový dvouválec naštěstí výjimečnost tohoto stroje trochu zachraňuje.

Motor úplně bohatě do provozu stačí, brzdy fungují dobře a příjemná je také antihoppingová spojka, tlumící brzdné rázy při rychlém podřazování. Jedinou malou výtku máme k přední vidlici od firmy Sachs. Její nastavení je sice dobré, ale nějakou dobu trvá, než se dostane do pracovního rozsahu. V praxi to vypadá tak, že se při brzdění nebo ubrání plynu motorka vždy dost ponoří, než vás tlumiče podrží a začnou správně pracovat. To by se určitě mohlo zlepšit zvednutím zadní části a přenastavením délky zadního tlumiče od japonské značky KYB. Tím by se váha přesunula více na přední kolo a přesun těžiště by při zpomalování nebyl tolik znát.

Premium

Mototest Moto Guzzi V7 Stone: Starý kavárník…

Plusy

• Líbivý design
• Výkon motoru
• Ergonomie ovládání
• Citlivé a účinné brzdy
• Elektronická výbava
• Příjemná pozice za řídítky

Minusy

• Vyšší těžiště a hmotnost
• Vibrace do řídítek