Mytí škrábe lak auta: Mýtus nebo pravda?

Výsledky vlivu údržby na lak automobilu jsou výrobci automatických mycích linek sledovány a zkoumány, všeobecně však z obchodních důvodů nezveřejňovány. Jedná se tedy o pilotní výzkum v kontextu souhrnného hodnocení degradace laku vozidel vlivem mytí. Doposud byly nepříznivé vlivy

na lak pouze informativně šířeny mezi jednotlivými uživateli a lze je tak posuzovat jako neprokázané. Pro prokázání vlivu degradace na lak a pro srovnání metod mytí při počtu osmdesáti opakování byly zvoleny dva nejvyužívanější systémy mytí vozidel v ČR: portálová mycí linka a profesionální ruční mytí.

Experiment byl prováděn na vozidle Škoda Citigo. Vozidlo sloužilo jako referenční vůz autorizovaného prodejce AZ Servis v Brně. Stav tachometru činil necelých 4000 km a evidovaný počet byl 8 opakování profesionálního ručního mytí. Výchozí stav laku můžeme tedy považovat jako skoro nový bez viditelných poškození.

Lak vozu byl příčně „rozpůlen“ za pomocí ochranné vinylové folie. Levá strana, tedy řidičova, byla určena pro metodu automatické mycí linky. Během tohoto byla pravá strana chráněna již zmíněnou monomerickou fólií, určenou k reklamním celopolepům automobilů, tak aby byl zachován původní stav pro účely ručního mytí a pozdější vizuální porovnání rozdílu obou polovin karoserie.

Před započetím samotného experimentu bylo nutné zjistit výchozí stav laku karoserie na obou polovinách vozidla v předem určených bodech s předpokládanou rozdílnou sílou a časem expozice. Uvažovalo se nad předpokládanými vlivy, způsobenými počtem opakování zvolenými metodami mytí. Počítáno bylo s možným úbytkem laku a souvisle s tímto poškozováním vrstvy transparentního laku, což logicky snižuje odlesk a zapříčiňuje klesání viditelné propustnosti podkladové vrstvy, tedy pigmentu a metalických částí.

Na základě toho bylo zvoleno pro měření vlivu degradace mytí na lak karoserie vozidla dvou metod zjišťování: měření tloušťky laku přístrojem pracujícím na principu magnetické indukce a zařízením pro měření lesklých povrchu. Princip měření lesku spočívá na polarizovaném senzorickém snímání paprsků odraženého světla, vyzářeného světelným zdrojem pod určitým úhlem a konstantní intenzitě. Všechny přístroje (zapůjčeny v Ústavu techniky a automobilové dopravy Mendelovy univerzity) byly před zahájením experimentů zkalibrovány dle údajů výrobce.

Jak se mylo v myčce?

Tato část experimentu probíhala v nejrozšířenějším druhu, tedy portálové mycí lince. 80 opakování mytí bylo prováděno na polyetylenových

kartáčích s cca 22 000 mycími cykly. Ve fázi opotřebení cca 25 tisíc cyklů by mělo docházet k obměně mycích segmentů. Samotný mycí cyklus linky byl zvolen na základě informací provozovatele této myčky jakožto nejčastěji voleným koncovými uživateli, tedy: Program 1 - oplach (předmytí),

šampónování, samotné mytí a sušení. Časový interval programu byl počítán již s připraveným vozidlem na správné pozici signalizované automatickou linkou. Od spuštění mycího procesu obsluhou pomocí spínače až po automatické vypnutí činil interval 5 minut a 20 sekund.

Poznámka: Dle informací nejmenovaného obchodního zástupce výrobce automatických linek je však běžná praxe většiny provozovatelů v ČR překračovat tyto limity proti vůli výrobce až o několik tisíc opakování z důvodu cenové nákladnosti.

Jak se mylo ručně?

Pro osmdesát mycích cyklů druhé poloviny vozu způsobem ručního mytí byla zvolena specializovaná firma Autoglym v Brně s dlouholetými zkušenostmi. Po konzultaci s vedením společnosti byla vybrána vhodná provozovna a vhodný mycí proces, který je všeobecně nejběžnějším pří způsobu mytí ručně. Délka tohoto základního mycího programu se může pohybovat cca od 20 do 45 minut. Je zde mnoho ovlivňujících faktorů, pokud má být vše provedeno detailně. Například v případě, že po předmytí nedojde k odstranění asfaltu či hmyzu atd.(letní měsíce), je nutno proces opakovat nebo při komplexním nadměrném znečištění je nutno častěji vyplachovat houbu atp. a doba procesu je tak prodloužena. Při dodržení laboratorních podmínek (vždy čisté vozidlo) v rámci experimentu byl průměrný čas mytí vozu 22 minut.

A výsledek?

Po zjištění výchozího stavu zůstaly zaznamenány značky, na kterých probíhalo měření. Při 80 opakováních bylo měření opotřebení uskutečněno po každých 10 cyklech mytí. Pro každou metodu tak vzniklo 8 sad měření na 14 bodech, které byly vždy průměrem shrnuty do jedné hodnoty úbytku pro celou plochu laku. Z konečných výsledků je patrné, že mytí v automatické portálové lince s polyetylenovými kartáči je mnohonásobně destruktivnější vůči laku karoserie. Vzhledem k odchylce obou měřicích zařízení ±1 jednotky můžeme uvažovat, že metoda ručního mytí není měřitelná a tudíž v podstatě žádná. Výsledek je potvrzen i vizuálním hodnocením na fotografiích. Je také nutné brát v potaz, že pro dosáhnutí co nejpřesnějších výsledků bylo zapotřebí dodržení stejných výchozích podmínek pro každé mytí. Bylo tedy dodržováno laboratorních podmínek a během experimentu se vozidlo neprovozovalo. Procesy mytí probíhaly téměř bez časové prodlevy mezi jednotlivými cykly. V návaznosti na sebe bez příprav mytí probíhalo 4 pracovní dny.

Při nedodržení těchto podmínek by nebylo možné dosáhnout stejných výchozích hodnot pro porovnávání obou metod a výsledky by byly zkresleny, jelikož nečistoty a usazeniny na povrchu karoserie působí jako abrazivní částice a degradaci znásobují. Na základě toho je také zřejmé, že při počtu 80 mytí v reálném provozu by degradace laku vlivem mytí po znečištění byla několikanásobně větší. Z porovnání měření úbytku odlesku u automatické

mycí linky s polyetylenovými kartáči vychází z hodnot prvních měření, že necelé poloviny opotřebení z celkových -12,2 [GU] bylo dosaženo již po prvních deseti cyklech tedy – 5,8 [GU]. Znatelnost degradace pak postupně klesala. Z toho plyne, že degradace na laku bude patrná už po několika prvních mytích.

Vypočtené opotřebení laku u metody automatické mycí linky ([μm] = mikrometr, [GU] = jednotka lesku)

• Tloušťka laku: –3,53 [μm]
• Odlesk povrchu: –12,2 [GU]

Vypočtené opotřebení laku u metody ručního mytí ([μm] = mikrometr, [GU] = jednotka lesku)

• Tloušťka laku: –0,83 [μm]
• Odlesk povrchu: –0,98 [GU]

Zhodnocení časového a finančního faktoru

Pro komplexní pojetí řešeného problému je potřeba brát v potaz i jiné faktory, které jsou při otázce volby způsobu údržby pro uživatele rozhodující. Tedy cena služby a doba jejího trvání. Pro potřeby vytvoření průměrných cen a času bylo určeno jedno konkurenční prostředí, město Brno. Z výsledných průměrných hodnot, kdy cena automatické mycí linky je nižší o 180 Kč a doba kratší o 26 minut, je z pohledu tohoto hodnocení pro uživatele výrazně příznivější automatická linka. Jestliže vozidlo bylo umyto 80x, uživatel preferující mycí linku by ušetřil 14 400 Kč a necelých 35 hodin. Ekonomická a časová výhodnost portálové mycí linky s polyetylenovými kartáči je ovšem vykoupena značnou degradací laku, která je estetickou i funkční stránkou věci, jež snižuje hodnotu vozidla.Konkrétní provozy se ale od sebe mohou v mnohém lišit, např. požadovanou objednávkou termínu u některých provozoven ručního mytí, což může být pro někoho další komplikací. Zároveň ale také u automatických mycích linek hrozí situace, kdy uživatel bude zdržen ve frontě vozidel.

V případě, že majitelem vozu bude osoba, které je stav karosérie lhostejný a nebere v potaz případnou ztrátu znehodnoceného laku v situaci prodeje vozidla, zde se jako ideální ukázaly kartáče v myčce. Takovým lidem jde spíše o flexibilnost, rychlost a nižší cenu. Opačně bude volit osoba s vozem, jehož lak karoserie je zamýšleno udržovat dlouhodobě v co nejlepším možném stavu i za předpokladu vyšší ceny.

Někdo by mohl namítat, možností využití renovace laku pro navrácení původního lesku karoserie. Tato obnova je ale docílená několikanásobným broušením a leštěním laku, a tedy jeho úbytku, a není ji tak možno ve vztahu k zachování původnímu stavu vozu brát v potaz. Např. budete-li mít historické vozidlo, u něhož chcete zachovat původní lak a tím i jeho originální hodnotu není možno z dlouhodobého hlediska provádět renovaci do nekonečna. Uživatelé by tedy měli na základě zjištěných informací stanovit vlastní priority a dle nich vybrat způsob mytí a konkrétní provozovnu.

CENY A ČASY JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ ÚDRŽBY