Nehody, opravy, náhradní díly a jiná životní zpestření
Celkový životní přístup američanů bych shrnul do věty: "Raději teď zaplatím víc, abych náhodou nemusel platit moc". Je to samozřejmě hrubá generalizace, ale pokusím se ji zde obhájit.
Dejme tomu že si koupíte ojeté auto. Můžete se sice snažit zkontrolovat co se dá, ale stejně nevíte co Vás čeká. A prodejce, který to dobře ví, Vám nabídne připlatit si nějakých $10 měsičně na záruku při spoluúčasti řekněme 100 ďolíků. Co to pro Vás znamená? Budete platit o trochu víc, ale pokud si auto někde klekne, zaplatíte jen stovku a zbytek uhradí prodejce. Je to samozřejmě trochu složitější, smlouva o záruce představuje tři stránky právnického textu, ale záruka pokrývá převodovku, havarii motoru i klimatizaci plus mnoho dalšího a havárie každé z těchto částí představuje opravu v tisícovkách dolarů. Záruka také zaplatí za auto z půjčovny, v kterém budete jezdit než bude Vaše auto provozuschopné. Záruka údajně i zajistí odtah, ale v tom na ní nespoléhám a platím si nějakých 30 ročně na služby AAA, které mají pro členy spousty výhod a mezi nimi i žluté anděly zdarma.
No a třetí věcí, kterou si musíte pořídit, je samozřejmě pojistka, trh je zase vyjímečně plochý a pojišťovny se o zákazníky přímo perou, nabízejí zlepšené sazby i službu 24 hodin denně. Nejlevnější pojistky, řádově desítky dolarů měsíčně, Vám zaručí finanční bezpečí, pokryjí za Vás škody způsobené provozováním vozidla, ale když nehodu zaviníte, zaplatíte si opravu sami. Pojistka proti ukradení, požáru a havarii je tak kolem stovky měsíčně, ale záleží to na spoustě věcí.
Pojišťovny jsou velmi pružné, všechno Vám připočtou, pokutu za rychlou jízdu, každou bouračku, dokonce i když s Vaším autem bourá někdo jiný, měsíční poplatek se neúprosně zvedne, třeba jen o 5 dolarů, ale je to poznat. Když si koupíte sportovní auto, Vaše pojistka bude určitě vyšší, než na MiniVan. Také řízení v opilosti (DWI = Driving While Intoxicated) Vás bude něco stát na měsíční pojistce. Z byrokracie která funguje jde trochu strach.
Při nehodě většinou přijede první policie a za ní následuje Rescue Squad, což jsou hasiči a sanitka, tady patří dohromady. Policista se vyptá obou stran co se stalo, posoudí vinu a na místě vystaví lístek na pokutu. Lístek na pokutu současně určuje, která strana bude platit, ať již přímo, nebo přes pojišťovnu. Paramedik zkontroluje zranění a to je asi tak všechno, hasiči tam jsou na vyprošťování a vůbec na věci složitější.
Policista Vám také může zakázat s vozidlem odjet, protože není provozu schopné a budete muset počkat na odtah. Neviděl jsem tu žádné vlečení na laně, takže nevím, zda je to zakázané, nebo neznámé. Vlečení obstarávají profesionálové v silných trucích s ramenem jeřábu a vlečenými kolečky pro přední nápravu havarovaného vozu. Ti profesionálové jsou většinou urostlí bulíci a své truky mají vyšperkované chromem, světly a blikátky. Na dálnicích potkáte i osobní auta ve vleku za nákladními. To se buďto někdo stěhuje a u specializované firmy (U-Haul http://www.uhaul.com/html/safetow.phtml) si půjčil náklaďák i s polopřívěsem na vlečení a převáží si vše naráz včetně auta, nebo je ten osobák připojený za obytný náklaďák a až se majitel vozu (http://www.monaco-online.com/) usadí někde v kempu, bude osobák používat jako výsadkové vozidlo.
Autoservisů jsou po celých Spojených státech desítky tisíc, servisy značkové i lokální. Vyplatí se řídit se doporučením AAA - American Automobile Association, na servis doporučený AAA by mělo být spolehnutí, i tak se při placení pěkně prohnete. Všichni američané mění olej každých 3000 mil a v servisu za to dáte od 10 do 20 dolarů. Když jsem chtěl u šestiválce vyměnit svíčky, odhad ceny práce byl $75, protože "je to do véčka a k zadní řadě se špatně dostává" takže jsem si to vyměnil sám a ušetřil/vydělal 75 dolíků za 20 minut práce. Když mi pak nespínal termostat, ani jsem se nenamáhal se ptát na cenu, koupil jsem si manuál a vyměnil to sám.
Na všechny vozy tu lacino koupíte velice dobře udělané příručky, podle kterých toho zvládnete opravdu hodně. Náhradní díly na kterých záleží je lépe kupovat v malých obchodech, tedy nikoliv obří Super Trak, ale spíš autorizovaný NAPA dealer. Hlavní rozdíl je v prodavačích, super obchody zaměstnávají levné pracovní síly, které jsou ovšem mimo mísu, když po nich chcete podrobnější informaci. Můj oblíbený obchod je malá rodinný krámek, kde pracují kromě hlavy rodiny a jeho ženy i jeho dvě dcery a s jednou z nich jsem právě probíral, zda na utěsnění kolínka termostatu budu potřebovat lepící silikon nebo ne. Byl to pro mne trochu nezvyk to probírat se "ženskou", ale věděla o čem mluví a měla pravdu, jak jsem si ověřil s rukama pod kapotou.
Na cenu servisu je potřeba myslet již při výběru vozu, japonské vozy mají vesměs dražší náhradní díly a často i práci. Například vyměnit náhon rozvodu stojí u většiny automobilů Honda přes 200 dolarů a jedním z důvodů je i to, že pod kapotou většinou není k hnutí.
U servisů je zajímavá ještě jedna, typicky americká záležitost a to jsou kupony na slevu. Ve všech periodikách a hlavně ve Vaší poštovní schránce můžete najít kupóny, zaručující výměnu oleje za 11.90, kontrolu a seřízení brzd za 24.30 a tak podobně. Kupony mají většinou omezenou časovou platnost většinou na jeden měsíc a pokud Váš servis zrovna žádný nemá, většinou respektuje i konkurenční kupony a udělá Vám cenu podle toho. Takže si můžete klidně nalít kafe z konvice na pultě servisu, otevřít noviny a počkat si, až bude Váš vůz zase v richtiku.
