Nejvzácnější a nejsilnější Lamborghini Countach? Verze Turbo vznikla navzdory automobilce
Lamborghini Countach je dodnes jedním z nejvýraznějších supersportovních automobilů, na začátku své existence ale šokovalo především vzhledem, což se rozhodl jeden nadšenec změnit.
Automobilka Lamborghini si v tomto roce připomíná pětašedesát let od svého založení, my se však dnes budeme věnovat trochu mladšímu modelu, který však patří mezi zlomové nejen v historii značky, ale také světa supersportovních automobilů. Řeč bude o modelu Countach, který byl poprvé představen na ženevském autosalonu v roce 1971.
Vůz s nezvyklým otvíráním dveří, které u značky vídáme dodnes, tehdy naprosto šokoval svým ostře řezaným a futuristickým designem, který vznikal ve studiu Bertone a hlavní zásluhu na něm měl Marcello Gandini. Jeho výrazné křivky se staly magnetem pro oči, na plakátech zdobily dětské pokoje i garáže a definovaly budoucnost značky na dlouhá desetiletí.
Ovšem zatímco design boural hranice, s výkonem to zas tak slavné nebylo. První kusy, označované LP400, totiž dostaly pohonnou jednotku z modelu Miura. Jednalo se o uprostřed uložený 3,9litrový motor V12, který navrhl slavný Giotto Bizzarrini, o výkonu 375 koní. Na svou dobu to nebylo špatné, nadšenci však od modernějšího (a těžšího) nástupce modelu Miura čekali více.
Ostatně sluší se připomenout, že koncept LP500 sliboval na ženevském autosalonu 5litový motor V12, jehož výkon měl dosahovat 446 koní. První produkční verze z roku 1974 tak zaostávala, technici automobilky ale pracovali na dalším vývoji motoru. Následovalo představení modernější verze L400 S (která byla paradoxně ještě slabší) a LP 500S s 4,8litrovým motorem V12. Navzdory zvyšování točivého momentu se ale výkon nikam neposunul.
Zásadní změna přišla až v roce 1985, kdy automobilka představila model LP5000 Quattrovalvole (QV). Motor s objemem zvětšeným na 5,2litru a novou technikou se čtyřmi ventily nabídl výkon 455 koní a 500 Nm točivého momentu, což byly pro futuristicky vyhlížející supersport konečně ty správné hodnoty. Někteří zákazníci ovšem na inovace automobilky čekat nechtěli.
Kolem osmdesátých let se totiž v oblasti motorsportu začínal výrazně projevovat nástup přeplňování motorů turbodmychadly, díky čemuž bylo možné dostat z pohonných jednotek celkem snadno podstatně větší výkon. Vedení automobilky Lamborghini se však touto cestou vydat nechtělo. Technici totiž chtěli uchovat atmosférický charakter motoru V12.
Odmítnutí přeplňování ze strany automobilky však nezastavilo jistého Maxe Bobnara, který patřil mezi nejvýznamnější dealery Lamborghini v Evropě, spravoval záležitosti značky ve Švýcarsku a původně patřil k lidem, kteří vedení značky přesvědčovali k použití turbodmychadel. Když tedy neuspěl přímo v automobilce, zkusil to sám.
Bobnar si v roce 1980 koupil Countech LP400 S, tedy lehce modernizovanou verzi, která oproti původnímu model LP400 nabízela výkon omezený pouze na 355 koní. O dva roky později pak najal Franze Alberta, aby mu pomohl učinit vůz zajímavější. Albert přitom původně pracoval pro německou tuningovou společnost Koenig-Specials, pro kterou upravil dvojici původně leteckých turbodmychadel Rajay k aplikaci na dvanáctiválcový motor Ferrari.
Během spolupráce s Bobnarem pak dostal vlastně podobný úkol – vytvořit twin-turbo přeplňování pro dvanáctiválec pod kapotou modelu Countach. Informace o přesných modifikacích 3,9litrového motoru V12 bohužel nejsou známé, podle informací kolegů z Autoevolution, kteří na příběh výjimečné přestavby upozornili, se však výkon měl pohybovat okolo 700 koní.
Jedinečnost pravděpodobně nejsilnějšího Lamborghini Countach té doby završila instalace rozšířených nástavců prahů s výraznými nápisy turbo, nových kol a lakování zářivě červenou barvou. Bobnar s vozem nejspíš chvíli jezdil, nakonec ho ale prodal a vůz se po určité době považoval za ztracený a pravděpodobně zničený během nehody. John Temerian z Vinwiki však vůz dohledal ve sbírce zámožného sběratele v nevadském Renu a nakonec ho od něj i koupil.
Tím ovšem příběh Maxe Bobnara a přeplňování Lamborghini Countach neskončil. Když totiž v roce 1984 prodal své první Lamborghini Countach Turbo, rozhodl se pořídit si druhou modernizaci modelu, označovanou jako LP500 S. Pod kapotou byl tentokrát 4,9litrový motor V12, jehož výkon se vrátil na 375 koní a točivý moment vzrostl na 418 Nm. Do představení 5,2litrového motoru se čtyřmi ventily to bylo maximum. Pro Bobnara to ale opět nebylo dost.
Opět tak oslovil Franze Alberta, který se znovu pustil do díla. K druhé úpravě už je navíc i podstatně více technických informací. Albert u motoru snížil kompresi z 9.2:1 na 7.2:1, vyměnil karburátory Weber 45 DCOE za karburátory 40 DCOE a každou řadu válců vybavil turbodmychadlem Rajay EF60 s intercoolerem. Při plnícím tlaku 1,5 bar tak motor produkoval 748 koní a 876 Nm točivého momentu. Tedy bezmála dvojnásobný výkon sériového vozu.
Kromě úprav motoru došlo také k úpravám pětistupňové manuální převodovky, která dostala upravené převodové poměry. Podle několika dobových testů mělo Lamborghini Countach LP500 S Turbo zrychlovat z 0 na 100 km/h za pouhých 3,6 sekundy, což vůz řadilo mezi nejrychlejší supersporty své doby. Maximální rychlost není známá, tachometr byl ale značen až do 425 km/h.
Stejně jako u prvního vozu, také druhý Countach Turbo dostal několik specifických úprav. V podbězích byla umístěna lehká kola Ronal, karoserie dostala černý lak a uvnitř byla umístěna závodní sedadla Britax s černým koženým čalouněním a čtyřbodovými pásy. Také druhý Countach Turbo nakonec Bobnar prodal, po několika změnách majitelů se pak vůz dostal do sbírky německého sběratele, který by jej měl vlastnit dodnes.
Dvojice přeplňovaných supersportů patří dodnes k nejsilnějším zástupcům modelové řady Countach, a ačkoliv se nejedná o tovární úpravy, patří také mezi nejvzácnější zástupce řady. S tím pak bude souviset i jejich cena, která bude astronomická.
