Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Lamborghini Countach číslo 9 zůstalo zapomenuté v garáži. Teď půjde do aukce

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 8. 1. 2023 • 18:40
61
Zobrazit náhledy (61)
Lamborghini Countach Periscopio (1975) Lamborghini Countach Periscopio (1975) Lamborghini Countach Periscopio (1975) Lamborghini Countach Periscopio (1975) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977) Lamborghini Countach Periscopio (1977)

Countach patří k nejikoničtějším supersportům nejen značky ze Sant‘Agaty, ale historie automobilů samotné. Občas se draží kusy se zajímavou historií. Jeden takový bude zanedlouho ke koupi. Vlastně hned rovnou dva…

Countachů vzniklo za šestnáct let, v období 1974-1990 jen 1.983 kusů. I když je hodně známý, jedná se o pořádnou raritu. Jeden z nejdéle aktivně žijících modelů Lamborghini a nástupce dnes taktéž ikonické Miury se navíc se v průběhu produkce dosti změnil. Předchůdce byl prakticky převlečeným závodním nářadím pro běžné silnice, i když se automobilka žádných bojí o vavříny oficiálně neúčastnila, určitou iniciativu v tomto směru podnikal pouze testovací jezdec Bob Wallace.

Gandiniho klín

Countach navrhl veleslavný Marcello Gandini, šéfstylista designérského studia Bertone. Po úspěchu své Miury chtěl, aby tvary nástupce byly více než jen její evolucí. Klínovité a řádně široké karoserii vtiskl přísně geometrické tvary a hranaté linky. První prototyp LP500 se představil na autosalonu v Ženevě v březnu 1971. Jeho podvozek byl vyroben z ocelového plechu a trubek čtvercového průřezu. Tím se dosáhlo patřičné tuhosti, ale ruku v ruce s ní se zvedla hmotnost auta. Po prvních zkouškách se hlavní inženýr Paolo Stanzani rozhodl k radikálnímu kroku: návratu ke klasickému prostorovému rámu ze svařovaných ocelových trubek.

Video se připravuje ...

Countach ale také poprvé v historii Lamborghini dostal tzv. nůžkové dveře, tedy výklopné vzhůru a dopředu. Měly vodorovné závěsy, jejich jemné zavírání a otevírání umožňovaly a podporovaly plynové vzpěry. Žlutá LP500 se mimochodem nedochovala, existuje však přesná kopie postavená přímo v továrně.

S periskopem

Od představení prvního prototypu však musela uběhnout téměř tři další léta, než byla na tomtéž místě prezentována finální sériová verze LP400 s menším motorem. Automobilka hned na stánku zarezervovala první padesátku objednávek.

157 kusů z počátku produkce mělo malý prosklený v otvor centrální oblasti střechy. Díky němu dostaly trefné přezdívky „periscopio“, periscopica“ či „periscopa“. Tímto řešením se alespoň trochu zlepšil jinak mizerný výhled úzkým zadním oknem přes vnitřní zpětné zrcátko. Po třech letech však Lamborghini přešlo ke konvenční střeše.

375 hřebců

Karoserie byla vyrobena ze směsi hliníkových, kompozitních a ocelových panelů. Countach sice poháněl stejně jako jeho předchůdkyni vidlicový dvanáctiválec, nebyl však umístěn před zadní nápravou napříč, nýbrž podélně. Toto uspořádání se záhy stalo v Sant‘Agatě i u supersportů obecně samozřejmosti. Pětistupňovou přímo řazenou převodovku nainstalovali konstruktéři doprostřed, prakticky mezi obě sedačky. Taková konfigurace poháněcího ústrojí zlepšila rozložení hmotnosti, snížila těžiště a vyřešila problémy s chlazením.

Atmosférický motor s objemem 3,93 l a šesti karburátory dával 375 koní (276 kW) v 8000 otáčkách. To bylo, pravda, méně než v případě Miury SV. Točivý moment dosahoval 360 Nm v 5500. Countach vystřelil z klidu na stovku pod šest sekund. Bájnou třístovkovou metu ještě nepokořil, jel maximálně 290 km/h. Jenže uvědomme si, že se tak stalo před takřka půlstoletím. Síla motoru putovala přes hnací hřídel umístěný pod rychlostní skříní a olejovou vanu k zadnímu diferenciálu.

Do Francie

V pořadí devátý vyrobený sériový exemplář čísla podvozku 1120018 byl prvním z této modelové řady, který našel svého majitele v zemi galského kohouta. Prodal mu jej místní dovozce Lamborghini Thépenier.. Původní hnědý lak Marrone vystřídala na počátku 80. let minulého věku stříbrná metalíza, kterou má vůz dodnes. Doplnila ji tenká červená ozdobná linka. Oranžové kožené čalounění Senape si zachoval až do současnosti. Za prvních osm let života měl dva majitele.

Třetí vlastník toto auto zaregistroval 2. května 1983 v departementu Charente-Maritime na jihozápadním pobřeží Francie. Profesí lékař jej používal denně při cestách za svými pacienty. Určitě budil patřičné pozdvižení, ale doufejme, že mu supersport nikdo nezáviděl. Později s ním jezdil čím dál méně. Poslední doklad o zaplacené silniční dani – růžová známka na čelním skle – je datována rokem 1996.

Na odpočinek

Na počátku nového milénia auto majitel uložil do garáže na svém pozemku, který se nacházel na jednom z ostrovů nedaleko města La Rochelle. Countach tam odpočíval více než dvě dekády. Teď byl však objeven a dostal se do katalogu dražby společnosti Artcurial 3. února 2023 na výstavišti Paris Expo v Porte de Versailles, tedy přímo při slavné výstavě veteránů Rétromobile.

Pod střechou a krycí plachtou ale přežil takřka bez úhony, je v dobrém stavu, na karoserii se pochopitelně objevila nějaká ta koroze. Čalounění kokpitu není extrémně opotřebované, má jen obvyklou patinu. Tachometr hlásí 87.558 ujetých kilometrů. Renovace však bude určitě nutná – a nejen znovuoživení pohonné jednotky. Tu čeká kvůli dlouhé době stání pořádná generálka.

Countach pochopitelně není levný. Periscopia se běžně prodávají za dvojnásobek oproti pozdějším a méně hezkým modelům. Rozmezí aukční dům stanovil na 800 tisíc až 1,2 milionu eur, tedy 19,2-28,8 milionu korun. To je pořádný ranec. Ale prostě nijak výjimečný. Podobný exemplář, jen mladší, číslo 55 byl prodán v jiné aukci. 19. listopadu 2021 změnil majitele za 905 tisíc eur (tehdy 22,9 milionu korun). Měl však za sebou generální opravu motoru, karoserie i interiéru v letech 2006-2007. Za 43.800 eur celkem.

Po Rodu Stewartovi

Jiné „periscopio“, rudý kus výrobního čísla 1120262 z června 1977 po Rodu Stewartovi dražili RM Sotheby's v Paříži v únoru 2021, tedy před takřka dvěma lety. Prodal se za 775.625 eur (bez pár drobných 20 milion§ korun). Letos se mimochodem v pařížské aukci stejné společnosti objevuje znovu, ale zatím bez stanovené částky či rozmezí.

Původně měl vůz pravostranné řízení, protože šlo o exportní model pro australský trh, rudý lak Rosso a kožený interiér v odstínu tabáku. Slavný zpěvák byl jeho prvním majitelem, koupil jej právě na turné po zemi klokanů od koncesionáře Tonyho de Finy. Předtím vlastnil tři exempláře Miury a tento Countach byl jeho prvním, později si koupil několik dalších… Dva týdny jej parkoval před studiem v Sydney, kde zrovna nahrával.

Mardikianovy úpravy

Následně bolid putoval letadlem do Los Angeles, kde dostal registrační značku RIVA 1. Za svého pobytu v USA nechal „natupírovaný ananas“ (jak se Stewartovi podle jeho typického účesu přezdívá) auto několikrát upravit. Nejdříve dostalo malý spoiler za airboxy a široká kola Gotti. Následně jej v roce 1984 dal převléknout do širší karoserie ve stylu Countachu LP400 S u Albert Mardikian Engineering. Spolu s ní se na autě objevily ráfky Campagnolo Teledial. Ještě k tomu uřízli horní díl střechy, takže vznikla targa. A navíc mu u Mardikiana nainstalovali široké zadní křídlo ve stylu úpravy Waltera Wolfa, bývalého majitele týmu F1. Specifikace dostala označení SS.

V osmdesátém sedmém si „lambo“ Stewart vzal zpátky domů do Británie. Pochopitelně jej znovu přihlásil, od té doby mělo ostrovní registrační značku RMK 651R. Druhý majitel supersport získal v roce 2002 a nechal oživit motor. O osm let později s ním vyrazil na Rétromobile, to už se volant přestěhoval nalevo. Později jej koupil pařížský prodejce, díky němu prošel kosmetickým osvěžením u Carrosserie Lecoq. Dočkal se zlaté barvy kol, nového čalounění vnitřku v odstínu magnolie a oživení rudé barvy karoserie. V té době měl najeto necelých 19 tisíc kilometrů.

Renovace do původního stavu

Zpátky do tovární podoby se tohle „lambo“ vrátilo po dalším prodeji soukromému vlastníkovi v roce 2013. Jen řízení zůstalo vlevo. Majitel si však dal záležet na výběru italských specialistů. O karoserii se postarali Battaglia e Bolognesi z Ferrary, veškerou mechaniku včetně hnacího ústrojí dostali na starosti Top Motors z Nonatoly a kokpit si vzal do parády Bruno Paratelli. Po dvou letech je tedy ke koupi znovu – a jeho cena může z oněch necelých dvaceti milionů ještě vzrůst.

Zdroje: Autoevolution, TracedNews.com, Wikipedia, RM Sotheby‘s

Foto: Kevin van Campenhout/Artcurial, Remi Dargegen/RM Sotheby‘s

Doporučujeme

Témata