Nový Opel Astra ST vstoupil na český trh. Komfort je jeho hlavní předností

Historie kompaktních Opelů je dlouhá více než padesát let. Od roku 1963 se v Evropě prodalo zhruba 5,3 milionu těchto vozů (mimo Evropu značka nevyváží, jsou započteny i modely Vauxhall), přičemž v současné době míří k vrcholu nová generace Astry. Variantu hatchback jsme vyzkoušeli už loni v září, chvíli na to se ve Frankfurt představilo praktičtější kombi Sports Tourer, a letos v Ženevě byl vůz vyhlášen evropským Autem roku. O úspěchu Astry vypovídají jak dobré ohlasy od novinářů i veřejnosti, tak prodejní výsledky. Do této chvíle totiž značka eviduje více než 160.000 objednávek, což rozhodně není málo.

Dnes v poledne jsme přinesli velký redakční test Astry Sports Tourer, takže veškeré podrobnosti o velikosti zavazadelníku, praktičnosti, jízdním komfortu a fungování nové vznětové šestnáctistovky biturbo (118 kW) jistě máte v živé paměti. Zatímco jste začínali tento test číst, odstartovala na dostihovém stadionu Velká Chuchle tisková konference k uvedení vozu na český trh. Na ní jsme se mimo jiné dozvěděli, že po prázdninové odstávce výroby (ST se vyrábí pouze ve Velké Británii, hatchback také v Polsku) vůz dostane adaptivní tempomat jako v Insignii, koncem roku naběhne do prodeje varianta na CNG, nelze počítat s pohonem všech kol (v nižší střední třídě o něj obecně není takový zájem), brzy přibude také optický paket OPC (pro verzi 1.6 SIDI 147 kW), a že si český dovozce připravil zajímavou cenovou politiku.

Astra ST startuje s motorem 1.4i/74 kW na částce 344.900 Kč (je o 25.000 Kč dražší než hatchback) a v rámci operativního leasingu pro soukromníky bude dostupná za 4.999 Kč měsíčně včetně DPH (smlouva na dva roky s omezením na 20.000 ujetých kilometrů ročně). Za méně než 6000 Kč měsíčně lze mít vůz také s kompletním servisem, pojištěním a sadou pneumatik navíc. Bližší informace dostaneme v následujících dnech.

Národní novinářská prezentace Astry ST se nesla ve znamení velkého zavazadelníku (540 až 1630 litrů), dělených zadních opěradel v poměru 40:20:40, ergonomických sedadel, mezigeneračním snížení hmotnosti až o 190 kilogramů (nejméně však o 110 kilogramů, jenom 85 kilogramů ubral skelet), a novém motoru 1.6 CDTi biturbo, který již prověřil kolega David Bureš v dnešním redakčním testu. Já jsem proto sáhnul po agregátech 1.4 Turbo/110 kW a 1.6 Turbo/147 kW, přičemž ten slabší z nich byl kombinovaná s novou automatickou šestistupňovou převodovkou.

Opel Astra ST odhaluje ceník. Za kombi se připlácí 25.000 Kč

Jako první usedám do Astry ST 1.4 Turbo s výkonem 110 kW v 5.000 otáčkách za minutu a točivým momentem 245 N.m (2.000-4.000 min^-1). Motor je standardně párován s šestistupňovou manuální převodovkou, za 50.000 Kč však dostanete také šestistupňový měničový automat od Aisinu a navrch systém start-stop, který je jinak k tomuto motoru za příplatek 10.000 Kč. Čtyřválec není po nastartování téměř vůbec slyšet, vyniká jemným a kultivovaným během, a začíná se výrazněji ozývat až téměř ve čtyřech tisících otáčkách. Plynule táhne přibližně od dvou tisíc otáček, osobně bych ale zvolil manuální převodovku.

Automatická převodovka je sice při běžné jízdě velmi komfortní a snaží se udržovat co nejnižší otáčky, 150 koní pod kapotou si ale občas zaslouží také pořádně prohnat, a tehdy se začnou projevovat pomalejší reakce na povely plynovým pedálem. Skříň často posílala motor do zbytečně vysokých otáček a ve chvíli, kdy bylo dobré přeřadit výš, dlouho vyčkávala. V manuálním režimu problém vymizel, jelo by se však lépe, kdyby byly k dispozici páčky pro řazení pod volantem. Výrobce uvádí kombinovanou spotřebu 5,4 l/100 km, vzhledem ke kopcovitému charakteru testovací trasy ale nelze náš sedmilitrový výsledek považovat za směrodatný.

Ze čtrnáctistovky jsem plynule přesedl do Astry s nejvýkonnějším motorem nabídky – přeplňovanou zážehovou šestnáctistovkou SIDI o výkonu 147 kW ve 4.700 otáčkách za minutu a točivém momentu 300 N.m. Tady už není na výběr nic jiného než šestistupňový manuál a upřímně řečeno jsem za to rád. Převodovka řadí s příjemným mechanickým odporem a má kratší dráhy, pouze zpřevodování je poněkud delší, a to nemusí vyhovovat vyznavačům silného zátahu od nižších otáček. Tenhle motor je potřeba opravdu hodně vytáčet, to mu ale na druhou stranu nedělá žádný problém a odvděčí se příjemně sportovní zvukovou kulisou.

Nejsilnější Astra není alespoň v současných verzích ekvivalentem pro hot-hatch, případně hot-kombi, ani komfortní a houpavější podvozek však nebyl překážkou při sportovní jízdě. Osmnáctipalcová kola se s nerovnostmi prala statečně a díky Wattovu přímovodu můžete očekávat téměř „multilinkové“ chování zadní nápravy bez nervozity a odskakování kol. „Krizovější“ situace nastala jenom jednou, a sice když v ostrém klesání do „vývrtky“ došlo k rozhoupání zádi vlivem měkčího uložené vlečených ramen. Situaci však rychle podchytil stabilizační systém a bylo po problému.

Ve srovnání s hatchbackem se nebojím Astru ST označit za jízdě příjemnější. Snad je to dáno komfortnějším nastavením podvozku a lepším rozložením hmotnosti mezi nápravami, tohle auto mi ale jednoduše sedlo. Exemplář se čtrnáctistovkou měl najeto něco málo přes čtyři tisíce kilometrů a při ostřejší jízdě přestávaly stíhat brzdy, ovšem kdo ví, jaký měl s ostatními novináři život (první skupina absolvovala jízdy už ráno). Rozhodně doporučuji sáhnout po ergonomických předních sedadlech. Stojí 15.000 Kč, případně 9.000 Kč pouze za řidičovo, „umějí“ prodloužit sedák, a v zatáčkách skvěle podrží i rozměrnější postavy. Na základě zkušeností s hatchbackem už navíc vím, že jsou velmi komfortní i na dlouhých cestách.